13. 8. 2008

Excalibur - byl, není, bude?

Excalibur je bezesporu legenda. Ačkoliv jsem poprvé usedl k Atari 800 XL/XE v roce 1986 (a od té doby jsem od toho prakticky nevstal) ve svých pěti letech, dostal jsem se k herním magazínům paradoxně velice pozdě. Nechci nějak rozebírat rodinnou situaci, ale řekněme, že od té doby, co můj brácha Jedi hrám propadl a později pomáhal start časopisu Riki, u nás doma nebylo na hry pohlíženo v příliš dobrém smyslu, takže jsem ani neměl dlouho vlastní počítač a trávil jsem většinu času u kamarádů s tolerantnějšími rodiči, ve škole po vyučování v počítačové učebně, v maringotkách a tak podobně. Ne snad, že bych si pak "léta strádání" později nevynahradil vrchovatou měrou (vlastně do dneška ;).

Každopádně - myšlenka vydávání časopisu o hrách mi přišla v té době až téměř absurdní - kdo by o hrách četl, když je lepší je hrát? Každopádně všechno se změnilo, když jsem poprvé viděl v březnu 1994 třetí číslo časopisu Score, které si kupoval brácha a půjčil mi ho. V ten okamžik jsem věděl, co bude mým životním osudem. Hrát hry a psát o nich stejně dobře, jako Andrew a Ice a další (bez legrace). Skrz toto přelomové Score jsem se dostal do víru událostí, sháněl jsem všechna čísla (včetně dvojky legendární). Co bylo ale pro situaci podstatnější, že jsem se skrz Score dostal k Excaliburu.

Hned na začátku musím na plnou hubu říci, že v roce 1994 bylo Score MNOHEM lepší, než konkurenční Excalibur a to prakticky po všech stránkách. Layout, grafika, fonty, přehlednost, ale také obsah, humor, aktuálnost, pravidelnost vycházení - zkrátka finanční zázemí bylo znát a autoři sami o sobě dokázali zázraky. Rozumím tomu, že kdo zažil Excalibur od nultého čísla (mne to bohužel minulo, ale zpětně jsem si doplnil vzdělání) má na to jiný názor, ale moje srdce prostě patří prvním třiceti, maximálně pětatřiceti číslům Score, které považuji za vrchol české herní žurnalistiky a to zejména po stránce stylistické (konec konců se neustálým memorizováním textů ze Score a potažmo Excaliburu snažím této úrovni sám přiblížit). Obecně Score se pro mne stalo odrazovým můstkem i do světa kultury, zejména hudební a filmové. Stav božstva byl jasný - píšou o tom ve Score = musí to být super. Tak jsem se dostal vlastně k většině mé oblíbené hudby, k oblíbeným filmům či žánrům knih. No každý měl nějakou cestičku. Pakliže je Score dítkem Andrewa a Ice, tak já jsem jejich vnuk - jsem totiž dítě Score.

Ale zpátky k Excaliburu. Můj první Excalibur, který mi koupil druhý brácha (hrami prakticky nepolíbený, ale to nehraje roli) bylo číslo 28 (nebo 29... na obálce je ženská na bílém koni v bílém vlajícím hábitu a se zlatými vlasy, v pozadí temný hrad... hergot ta paměť) a mohu k tomu říci jenom jedno - šok. Excalibur měl diametrálně odlišnou atmosféru. Ze začátku mne ta atmosféra trochu vadila. Amaterismus z časopisu jenom sálal (proč je třeba na obálce nějaký anonymní obrázek, který evidentně nemá s žádnou počítačovou hrou nic společného? A pokud to náhodou něco společného má, tak s jakou, kde je v čísle o tom jediná zmínka?), layout zmatený, grafika téměř ošklivá, fonty celkem dobré, ale podkladové barvy příšerné. A jak jsem později seznal, bylo toto číslo jedno z prvních, které bylo po redesignu. Třeba ty hodnotící tabulky byly poměrně mimo, ne snad, že by to někoho zajímalo. V každém čísle bylo tehdy zvykem omílat dokola systém hodnocení od deštníku k Excaliburu - ale to byly prostě jen metody, jak zaplácnout stránky a všichni jsme to věděli. Také počet stran byl mám pocit menší a kvalita papíru byla slabá. A pokud si dneska prolistuji nějaká starší čísla, třeba okolo 20 a níže - křiklavé podkladové barvy znemožňující číst většinu textu, ikonky z Kid Pixu, příšerné rozdělování stránek, zmateně rozmístěné obrázky... Čili - kdybych tehdy viděl poprvé Excalibur, řekl bych, že je super a že je Score možná o něco lepší. Jenže opačným postupem se Excalibur zdánlivě posunul na druhou příčku. Ale negativismus není na místě ve všem.

Ve skutečnosti mne na Excaliburu dostala právě ta jiná atmosféra. Byla více domácká. Například totálně přehypovaná recenze na Tajemství Oslího Ostrova mne uchvátila - pirátská loď z intra skoro přes celou stránku. Ve Score odmítli české hry z té doby vůbec recenzovat pro neschopnost konkurovat západu. Sice dneska víme, že úspěch Tajemství Oslího Ostrova byl založen z větší části na tom, že šlo o první "velkou" českou hru (Světák Bob - bez komentáře), ale zatímco Score zaujalo chladně pragmatický postoj "profesionální novinařiny", Excalibur se nebál propadnout nadšení, lidské radosti a obecně byl mému srdci asi bližší. Zatímco Score dávalo člověku pocit, že hraní počítačových her je hrozně dospěláckou záležitostí (přitom hlavní tahouni nejsou o moc starší, než já a bylo jim tak osmnáct?), Excalibur mne utvrzoval v tom, že zábava a nadšení jsou přirozené lidské projevy a že hraní ze mne sice nedělá génia ani dospěláka, ale rozhodně ze mne nedělá blbce nebo retarda. Čtení Excaliburu byla především zábava, protože mnohé redaktory prostě nešlo brát vážně - jejich podléhání hype často zastínilo nějaké objektivní uvažování, ale ono to nevadilo. Svět, který se přede mnou otvíral na stránkách obou časopisů ve mně obrovskou dávku nadšení vyvolával, takže jsem neměl problém ani s jedním z magazínů.

Víte, co si z tohoto památečního Excaliburu pamatuji nejvíc? Otevři šuplík a vezmi z něj nůžky. Z lednice seber magnet. Vyjdi ven, jdi doprava a seber žebřík do klobouku. ... Mluv s princeznou tak dlouho, až se z ní stane prase. Ano. V té době jsem disponoval Didaktikem Gama, takže svět Amigy a PC byl pro mne velkou, nedosažitelnou bublinou (i když třeba někdo měl PC nebo XTčko, ale hry prostě nebyly dostupné), ve výsledku jsem tedy hltal návod na Simon the Sorcerer tak dlouho a dokola, že jsem si ho totálně namemorizoval a jsem schopen ho odrecitovat i po probuzení po kalbě v pět ráno. Samotná hra, když jsem se o nějaký rok později k ní dostal, byla pro mne gamesnickým orgasmem, protože "všechno z návodu tam skutečně bylo". Vůbec se mi Excalibur líbil i v tom, že se nebál podporovat osmibity v době, kdy to opravdu nemělo smysl (například recenze na nějak logické hříčky pro C64 někde kolem roku 1997), podobně tak Amigu. Excalibur vládnul přátelskou atmosférou, kdy nebylo potřeba se schovávat za velkohubá prohlášení "oficiálně přestáváme používat slovo *pařan*; jsme dospělí" (pamatujete si na článek Konec pařanů v Čechách od Iceho?). Časopis byl značně kreativní, i když to byl často maskovaný amaterismus a neschopnost redakce či vydavatele - zavádění nových rubrik bylo stejně rychlé, jako jejich rušení, tabulky se měnily občíslo, stejně jako design, který v jedné fázi s příšernými obálkami veleváženého pana Želízka působily hůře, než obálky časopisu "Umělec".

Tak jako tak - časem dostalo Score obchodní převahu a s Excaliburem to šlo z kopce. A to zejména po té, co byl založen časopis Level (jehož první čísla jsou naprosto příšerná mezi námi). Martin Ludvík, tento vydavatel "který bude Excalibur vydávat i na toaletním papíře", udělal hodně kroků k tomu, aby konkurenci dotáhl. Kupříkladu Excalibur CD, tam je to dobře vidět. Obsah byl povětšinou nadprůměrný - moc se mi líbilo, že se věnovali Amize (pěkná ikonka mimochodem), ačkoliv jsem v Amize neměl CD ROM - přetahování po disketách z PC skrz PC0: byl zážitek. Ale pamatujete si na ODPORNÝ systém Merlin - či jak se to jmenovalo? Tento bezesporu malware měl sice dobrou ideu komfortní kontroly obsahu CD, ale za cenu totálně neergonomického ovládání, které bylo zmatené, pomalé a vůbec - copak si hráči nesvedou otevřít adresář s demoverzí a spustit SETUP? Score CD mělo ve své době asi hezčí systém, ale i když to byla slabota, Merlin byl totálně v řiti. A co slavný Excalibur 50, kde je největší nepoměr mezi textem a bílou plochou? Viděli jste někdy v životě větší mezery mezi písmeny a řádky? Nechci to číslo pomlouvat, mám ho velmi rád (a to nejen pro masturbační recenzi na Knights of Xentar), jenom zkrátka bylo vidět, jaké šílené kroky a šílený hype musel proběhnout, než se Martin Ludvík zase na chvíli uklidnil. Mimochodem rozmezí čísel 50-75 považuji v novodobější éře Excaliburu za opravdu nejlepší - zejména designem a layoutem, ale i obsahem - jen toho bylo zkrátka málo. Jo a vzpomínáte si na konkurenci Pařeništi? Na elektronický magazín Kelt? Ten byl docela super a protože Lobin chodil o rok výše se mnou na střední, tak jsem tam dokonce měl asi dva texty (kupodivu absolutně neherní).

Ale Excalibur 68! Katastrofa nejen po stránce designové (viděl někdy někdo horší obálku časopisu? Tomu může konkurovat jen Nintendo Power), ale hlavně velkohubé výkřiky "Excalibur mění svou koncepci". Hlavní trik byl ve vyhození "recenzí" a zavedení "průvodců". Ve výsledku šlo o "recenzonávody", které se při nejlepší vůli nedaly číst! A co "podčasopis" Joystick? A co "podčasopis" Amiga MAX? A to nemusím komentovat zavedení Excaliburu jako týdeníku s podobně katastrofálním dopadem na prodejnost. Čím více Ludvík experimentoval, tím více to šlo do háje. A objevil-li se náhodou nějaký dobrý autor, velice rychle odešel ke konkurenci. (Když jsme u toho - co se stalo s Karlem Tauffmanem? No nic). A co byl takový obecný problém - Excalibur po kvalitativní stránce neevolvoval. Časopisy se postupně vyvíjely, ne snad, že by byly nutně nějaké dospělácké, ale jak se měnil herní trh, tak se měnil styl psaní - Excalibur díky mladým a nezkušeným autorům nedokázal udržet úroveň. Jasně, dodneška vzpomínám na perfektní sloupky o počítači Maťo (zejména software jako Schody Paint 3 a Lampa 2 - vyšší výkon), vzpomínám na preview hry Gravon, po které jakoby se zem slehla, vzpomínám na perfektní obrázky Legendy Temnot - nikdy nevyšlého českého RPG - ale v noci se budím hrůzou na příšernými obálkami (Adam's Family? PROČ?), mdlými recenzemi ke konci života magazínu a hlavně - nad nekonečnými kydy Martina Ludvíka, který vykřikoval, jak se Excalibur stane nejlepším a nejprodávanějším herním časopisem v Čechách (do tří dnů na počkání).

(Poznámka v mezidechu - co jsem vypozoroval v praxi, tak většina výrazných lidí z herních časopisů skončila hrozně špatně. Samotný Andrew a Ice jsou jedna špička ledovce, ale shodou okolností jsem zjistil, že Haquel P. Tickwa alias Tomáš Mrkvička vyučoval nějakou dobu na Karlovce v oboru nových médií - pokud se nepletu. Hned jsem za nim přispěchal a chtěl jsem si od něj nechat podepsat první Score, kde se stal šéfredaktorem. To přešel s chladným úsměvem. Následně jsem ho požádal o rozhovor na RPGhry.cz o hrách a to byla chyba. Vyčinil mi, že co si o něm myslím, že hraje tak maximálně na Nokii hada, že je to všechno pryč, že ho to nezajímá, že jsem naivní a tak dále. Ze stylu a obsahu jeho vyjádření mne napadá jenom jedno slovo. A sice slovo "blbec", musím to bohužel takhle říci. Říkám vám - nejlepší je legendy nechat ve vzpomínkách a nepátrat, co se s nimi stalo, protože pak přijdete o veškeré iluze a dětství s pubertou strávených nad stránkami časopisu dostane hořkou pachuť).

Od té doby, co to Excalibur více méně zabalil uběhlo dobrých deset, možná vlastně už jedenáct let. Martin Ludvík se mezitím věnoval vydáváním duchovního pokračovatele "Herní Výběr" a několika menším projektům. Přeju mu to. Sice evidentně úspěch není závratný, ale rozhodně je tento projekt alespoň trochu vidět a co si budeme namlouvat - pro doplnění sbírky alespoň nějakou formou jsem pár čísel zakoupil, o tom žádná. Jenže doba se mění a znovuvydávání DOSových pecek (jakkoliv je to činnost z hlediska nostalgie a retrogamingu chvályhodná) se už nenosí a je tedy logické, že se něco bude dít. Za těch deset let odmlky jsme mohli Martina Ludvíka sledovat několikrát ve snaze nás přesvědčit, že bude opět vydávat Excalibur. A tentokrát "to vypadá vážně". Asi tak tři měsíce předtím, než přišel s oficiálním prohlášením, že Excalibur bude (to bylo začátkem května 2008) rozeslal -ml- hromadný mail všem, kteří si u něj objednávali Excalibur Classic s informací o tom, že se něco chystá. V mailu byla i výzva, aby se lidé ozvali, mají-li nějaké připomínky. Ačkoliv by se z předchozího textu mohlo zdát, že bych nechal Excalibur nejraději ve formě mrtvé, zakonzervované vzpomínce na staré dobré časy, nedalo mi to a ozval jsem se.

Celou korespondenci asi nemá smysl kopírovat, ale několik bodů mne tam doopravdy pobavilo, i když spíše k hořkému smíchu. -ml- například tvrdil, že Excalibur nikdy netrpěl nedostatkem dobrých autorů, ba že mu dokonce hromada čtenářů posílala vlastní (a údajně kvalitní) texty. Nemám důvod tomu nevěřit, ale kam se tyto texty poděly? Podle -ml- jejich část byly návody a šly tedy do časopisu Hráč. Proč ne. Bohužel - obě čísla časopisu Hráč mám a je to absolutní mizerie. Takže nelze než konstatovat, že mám na rozdíl od -ml- jinou představu o kvalitních autorech a textech. -ml- také několikrát opakuje, že chce úspěch časopisu postavit na "iPhone efektu". Lidi kupují iPhone, i když není objektivně nejlepším telefonem nebo hudebním přehrávačem nebo digitálním fotoaparátem. Jenže znamená to tedy, že se chce -ml- "lacině svézt" na reklamě a na "zavedené značce"? A přitom nabízet spíše průměrný časopis? I když od tohoto přirovnání odhlédnu, máme tady problém s desetiletou mezerou, kdy se povědomí o Excaliburu přece jen trochu vytratilo, ale hlavně dostalo jiný nádech. Excalibur je první herní časopis, který skončil před více než deseti lety, protože si ho nikdo nekupoval. Je to rozumný způsob, jak dneska zaujmout potenciální kupce? Dále se -ml- vyjadřoval ve smyslu, že by rád dělal "časopis hráči sobě". To je opět chvályhodná myšlenka. Jenže stačí se podívat na praxi (třeba na webu), projekty jako Gaming.Wikia jsou naprosto nečitelné a bez hodnoty. Ačkoliv současnou konkurenci Excaliburu - tedy Score a Level - nemohu považovat za nějak obsahově úžasnou, je fakt, že jde o zaběhnuté projekty, které sice tlučou prázdnou slámu, ale mají dost peněz na to, aby si udrželi minimální úroveň. Zde musím poznamenat, že s -ml- jsme detailněji probírali zejména variantu, že by byl Excalibur online magazínem - formu papírového časopisu jsme brali v té době jen okrajově. Jenže -ml- nemá k dispozici zaběhlou redakci a financování profesionálů, takže zaujímá jinou pozici - Excalibur má být jiný. Prostě jiný. Bohužel se mi nepodařilo ani později, v průběhu založení Excalibur blogu zjistit, v čem má být ta jinakost.

Robotron3 se ve svém komentáři vyjadřuje v tom smyslu, že jinakost by měla spočívat v unikátnosti sestavení redakce. Ač to tak nevypadá, je to skutečně rozdíl proti Levelu a Score, kde krom pár stabilních a zaběhlých osobností jsou zejména víkendoví pisálci - a dohromady mají všichni takřka jednotný styl. Čili jako profíci spisovatelé odvádější slušnou práci, ale "z uměleckého hlediska" je to dost povrchní práce. Unikátnost redakce by měl dělat šéfredaktor - právě Robotron3, možná minitroll, možná já (sám jsem spolupráci -ml- přislíbil již v emailu dříve - pokud bude mít zájem) - o nikom dalším momentálně nevím a pokud někdo další je, -ml- to (celkem pochopitelně) tají. Co jsem chtěl říci - unikátnost redakce je návrat ke kořenům tradice české herní žurnalistiky, na které byl postaven nejen Excalibur, ale i Score a vlastně i Level. Jenže od té doby uběhlo jářku 18 let! Dá se u opakování starého systému v roce 2008 předpokládat úspěch?

Excalibur má oproti konkurenci jednu zásadní výhodu. Pokud se skutečně ve svém obsahu stane alternativou ke Score a Levelu, bude díky své ceně (předpoklad je okolo 50 Kč) prodávaný. Ne možná závratně, ale Excalibur nemá důvod usilovat za každou cenu o nějaké fiktivní první místo v prodejnosti, bude-li se ve svém podnikání držet v černých číslech, bude to obrovský úspěch! Pokud nabídne něco jiného (a toho je možné s dobře sestavenou redakcí docílit), než webové a tištěné magazíny, jistě se stane "bread and butter" herní scény. Score a Level si hráči kupují hlavně kvůli DVD příloze, proč si k tomu nepřikoupit za padesát kaček, tedy za pakatel v dnešní době, časák se zajímavým počtením k tématu? Excalibur, pokud chce být úspěšný, musí být diametrálně odlišný (což právě znamená, že by se neměl nutně soustředit na aktuální recenze, neměl by se snažit předhánět v rychlosti a předstihu informování o novinkách a podobně). V rychlosti informací nemůže tištěné médium konkurovat internetu, DVD přílohu nemá Excalibur mít (ale FTP s placeným přístupem k plným hrám by byla zajímavá alternativa) a jestliže by byl Excalibur "nad věcí", má reálnou šanci na úspěch. Jen se to bude muset obejít bez hesel "nejprodávanější magazín o hrách do dvou let", to je špatný přístup. Jediný, kdo přemůže McPeresama je McPeresam sám - tak je psáno, tak je dáno. Pokusit se pokořit v prodejnosti Score nebo Level (i když jejich náklady nejsou relativně závratné a mají spíše klesající tendenci) by znamenalo přebít je vlastními zbraněmi - jinak to nejde! Ale Excalibur by měl být něco jako Nintendo na poli "nextgen konzolí". Zatímco SONY a Microsoft spolu bojují - majitel XBOX 360 nebo Playstation 3 si obvykle koupí jako rozšíření, jako druhou konzoli právě Wii - málokdy konkurenční "velkou" konzoli, protože mezi Xkem a PS3 není skoro rozdíl, ale mezi Wii už ano a podstatný. Odhlížím od toho, že je Wii v současné době na špici prodejnosti.

(Doplněk: Co několikrát zaznělo a nereagoval jsem na to - je kvalitní text dostatečným důvodem k prodejnosti časopisu? Je pravda, že kvalitní text bude mít lepší odezvu, to je naprosto jasné, ale poznámka "kvalitní texty vidím všude, jen ne v komerčních médiích" je kritická. Excalibur, jako komerční médium, nikdy nezaujme kvalitními texty - jsou to perly sviním! Excalibur nesmí být tedy koncipován komerčně (a zatím to tak vypadá), aby mohl být "úspěšný". Už se s tím opakuji, ale nesnažit se být přímou konkurencí je pro nový Excalibur esenciální. Nový Excalibur bude velice tvrdá práce, jejímž výsledkem mají být nelaciné texty, upřímné a blízké každému z nás. Pokud by byl kvalitní text kriteriem pro komerční úspěšnost, čtu Blesk!).

Jak jsem výše napsal - krach Excaliburu před deseti lety nebyl náhodou, nebyl smůlou. Vlastně mi Excalibur připomíná analogii s firmou Amiga - bombastický hardware, který po letech neevolvoval a inovoval na špatných místech - abychom pak deset let slyšeli velkohubá prohlášení o novém hardwaru, který sice nakonec přišel, ale stojí za starou bedlu. Byla to série špatných rozhodnutí s opravdu špatným managementem - to položilo Excalibur před čtenáři. A to je jádro pudla. Excaliburu nejvíce uškodil samotný -ml-, který dokázal jediný nezávislý herní magazín s více než pětiletou tradicí potopit. Je to možná trochu hořké konstatování, ale nechci být na -ml- krutý, ale měli bychom si to uvědomit. A je tady právě další otázka - pokud "jiný" Excalibur znamená postavit redakci "po staru" na základě unikátních autorů, nebude to také návrat ke starým "šíleným" praktikám "šíleného" vydavatele? Uvědomme si také, že -ml- za deset let pasivního působení v herně-podnikatelské sféře (tím mám na mysli třeba Herní Výběry) nedokázal nic, krom mluvení. Několikrát ohlašoval comeback, který nepřišel. Uznávám, že tentokrát ten comeback vypadá reálněji, ale nečetl jsem od něj jediný argument, neshledal jsem jediný důkaz, že by se změnil samotný -ml-, čili možná že začne Excalibur vydávat, to je myslím téměř jisté, ale nic nenasvědčuje tomu, že jej zase nepotopí. Ba dokonce naopak! Jeho nesmyslné příspěvky na blogu "Dames" a výkřiky "do redakce bereme i psy" - nemůžu si pomoci, ale tohle jsou přesně ty projevy, které mne ke konci života Excaliburu od něj nejvíce vytáčely. Loď se potápí, ale kapitán se směje a po vzoru iráckého ministra zahraničí tvrdí, že "je všechno v pořádku". Ale bohužel - kdokoliv s minimálním odstupem musí vidět, že tomu tak není. Být realista není přece slabost a sny by měly dávat sílu, než nás potápět.

Je mou přirozeností být optimista. I když se říká, že dobře informovaný optimista se stává pesimistou. Já věřím v ideu nového Excaliburu, to je jasné. Jenom už tolik nevěřím samotnému -ml-, protože mne zkrátka nepřesvědčil. Ale pokud bych tam měl psát, byl bych velice rád. Podle mne by nebyl problém vzít nějaké moje příspěvky z blogu, případně z RPGher, které by v tištěném médiu mohly oslovit mnohem více lidí, než doposud. Rád bych psal kritické sloupky k aktuálním událostem. Stejně tak bych byl schopen zaplnit dost stránek věnováním se retrogamingu, sběratelství starého hardwaru, doplňovat současným hráčům vzdělání. Rozhodně jsem pro absolutní multiplatformitu - tj. konzole i PC - věnovat se také obecným tématům. Je toho hodně, co v současných časopisech nenalézám, je zde obrovský prostor pro nabídnutí alternativy. Jenom bych řekl, že -ml- by měl mít pozici vysloveně technickou a podpůrnou a do obsahu časopisu mluvit co nejméně. Místo toho by měl napnout síly do zajištění kvalitního grafického designu časopisu (Score a Level mi přijdou strašně přeplácané), protože obal prostě prodává, na tom nic nezměníme. První a poslední, čeho se musí nový Excalibur držet je heslo "nohama pevně na zemi". Nekonkurovat, ale cíleně doplňovat mezeru na trhu. Pak bych řekl, že bude Excalibur úspěšný a to bez padesátitisícového nákladu - kvantita nesmí nahradit kvalitu. A při té ceně to je reálné.

No koukám, že jsem se tom rozepsal docela dost ;). Názory a debata vítány!

60 komentářů:

  1. Prirovnani s Wii se mi hodne libi :) Zjednodnusene je to presne ono.

    OdpovědětVymazat
  2. Vypadl mi tam ještě jeden odstaveček, resp. dvě tři věty, doplním, za chvilku.

    OdpovědětVymazat
  3. libi se mi tva idea noveho excaliburu a přeju, aby to vyšlo. ...jak skončil ice a andrew? slyšel jsem, že založili eskort.cz - je to pravda? :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Uf :) Jinak bych chtel poznamenat k unikatnosti redakce. Da se to chapat jako navrat ke korenum herni zurnalistiky, ale nevidel bych to jako, budeme to delat jinak, budeme to delat postaru. Me spis pripada vybirani opravdovych talentu a kreativni prace na casopisu v ramci diskusi v redakci jako moderni pristup. Trochu jsem si to vyzkousel na vzniknuvsim kolektivnim blogu kulturakriplu.cz, kde prave takovy kolektivni pristup zalozeny na osobnostech, svobode a diskusi fungoval az prekvapive dobre. Jsem si vedom toho, ze z casti tak vznikne casopis, ktery muze byt oproti korektni konkurenci nekym nazvan v nekterych aspektech jako amatersky, myslim si ale, ze to, co se timto zpusobem ziska, je mnohem cennejsi, nez pripadne negativa.

    OdpovědětVymazat
  5. Mimochodem, Robtrona znám, ale on si mě pamatovat nebude. Jeden čas jsme spolu chodili do nejmenovaného skautského oddílu :-) a myslím, že bydlíme nebo jsme bydleli kousek od sebe, co by kamenem dohodil.

    Jinak já jsem byl skórista, taky mám doma hromádku prvních 30ti čísel Skóre - a na excalibur a level jsem se vždy díval zpatra - ale abych byl spravedlivý - pořádně jsem je nikdy nečetl.

    OdpovědětVymazat
  6. Ty blaho! No to je husty :) Ja si te pamatuju :) Jasna vec. Ahoj!

    Proc nejmenovaneho? Jak to bylo? Hledaci cest kazdopadne.

    Svet je malej :)

    OdpovědětVymazat
  7. pamatuješ? tak to je dobrý... :-) měli jsme i společnou síť a ze složky Robotron jsem stahoval nějaké filmy... a zřejmě si hrál na kytaru? a máš mladšího bráchu, žejo?

    OdpovědětVymazat
  8. Tady s Davem se chodíme navštěvovat na svých blozích, já si sem chodím počíst o pařanském světě, na který vzpomínám spíše s nostalgií jako na něco minulého.

    OdpovědětVymazat
  9. No to se dozvidam veci :) Na kytaru hraju porad. Dokonce jsem ji zacal ucit maly deti ve skole :) Coz se stalo mym povolanim. Abychom to tu Daveovi nebourali, protoze by tu mohla vzniknout podnetna diskuse. Kdyztak muj mail je t_crazy@centrum.cz a kdyby jen tak, tak zajimavy setkani po letech, (ani nevim kolika, radsi nepocitat, abych si neuvedomil, jak sem starej :)

    OdpovědětVymazat
  10. Vojta: Andrew a Ice - je to na dlouhé povídání, nemám ještě k dispozici všechny informace, ale escort.cz byla jen špička ledovce. Score sloužilo jako pračka špinavejch peněz ze šlapacího průmyslu Nicka Pendrella (nepodloženo), nakonec ti, kteří nejvíce plkali o pokrytectví na něj sami dojeli. Veškeré ty změny redakce na Papíkovskou a zpátky byly o vytahování špíny z bahna "kdo zná na koho větší bordel", prostě strašnej humus. Je toho víc, ale samozřejmě to nemám podložené, takže bez záruky.

    Robotron3: Unikátní a kvalitní redakce - samozřejmě, souhlasím, ale založit časopis na blogerských příspěvcích - to není ono. Ale samozřejmě Kultura Kriplů je z tohoto hlediska funkční experiment. Na druhou stranu, mít tam hodně sloupků - od každého redaktora jeden - to je dobrej nápad. Jakože takové interní miniblogování pro časopis. Celkem se mi líbilo kdysi v Gamestaru, že každá sekce (akční hry, adventury atd.) byly uvedeny správcem sekce jakýmsi vlastním úvodníkem.

    Vojta: No mohli bychom zakalit, to zase jo! A s tím despektem k Levelu - to je jasný, Score only way. Ale starý Excalibury jsou prostě historicky významný, to jim nelze odpárat.

    OdpovědětVymazat
  11. Poznamka k dodatku: Kvalitni text pises Dave na svem blogu a ja ho vidim jako velky potencial a tak nej reaguji. Ale kdyz napisu neco o kvalitach textu, neznamena to prece, ze casopis bude herne akademicke hazeni perel malym parankum :) Naopak, kriteriem pro casopis by mela byt sirsi pristupnost nez u Score a Levelu. To, ze je nekdo velky hrac a o hrach toho vi hodne, ma spoustu odehrano a zna spoustu veci okolo neznamena, ze nemuze psat srozumitelne. I kdyz bych kladl duraz na svobodu a osobitost, samozrejme forma psani musi byt jasna, mnohem jasnejsi nez u konkurence. Nepsat zadnou recenzentskou hatmatilkou ale priblizit se k nehernim casopisum stylem psani. Sem si vedom, ze to pro hrace docela velka meta, a spousta lidi si mysli, ze toho obycejni recenzenti nejsou schopni, psat zasvecene hracsky a pritom ctive i pro lidi co hraji jen obcas. Ale prave tak musi byt Excalibur psan, pokud Excalibur bude, tak si to beru i jako svuj ukol podnitit civilnejsi psani clanku.

    OdpovědětVymazat
  12. Samozrejme, kvalita musi byt mnohem vyse nez blogovani napr. na kulturekriplu, ale tomu principu ja verim a jsem si jist, ze se da pouzit k produkovani kvalitniho obsahu.

    OdpovědětVymazat
  13. Jeste takhle bych to napsal. Kvalita textu informacne musi byt a bude, protoze to je to, co ctenare udrzi a vytvori si stalou ctenarskou zakladnu. Samozrejme ale bez komerce to nejde a stejne tak bude dulezite aby casopis co nejvice lidi k sobe nalakal a tady je prostor pro trochu bulvarniho vykriknuti kup si me a precti si me. Aby to nekdo nechapal spatne, to by bylo na dlouhy vysvetlovani, ale musi byt proste pritomny obe polozky. Podle me kvalitnich potencialnich redaktoru je uz dost, kteri jsou velice zkuseni, kvalita by tedy mela byt zarucena, ovsem prvni vec a mozna jeste dulezitejsi bude prave to pozlatko, ten styl, ta schopnost zaujmout, bez toho se prvni Excace neprodaji a jakakoli kvalita by sla tam kam slunce nesviti :)

    OdpovědětVymazat
  14. Někdy můžem zajít na OVIP všichni tři ne? :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Jeste si neodpustim posledni, nez pujdu na obed :) Ono to neni nic, co by nekdo mohl zneuzit, takze co to nenapsat. Pro me, tak jak ja bych Excalibur videl je nejdulezitejsi text. Je samozrejme spousta veci okolo, je toho strasne moc ale uplna priorita, na ktere jsem se myslim s Martinem Ludvikem shodl je ta ctivost. To je podle me opravdova mezera na trhu hernich casopisu. Samozrejme budou temata, ruzne vymyslenosti ve formach clanku a podobne, ale ta ctivost, vlastni styl je nejdulezitejsi. Jako kdyz si otevru Next-Level, ktery jsem si jako posledni casopis koupil tak ctu spoustu krkolomných vyjádření, které informativně nejsou až tak špatné, ale celé je to takové nezajímavé. A člověk si to koupí a musí se nutit, aby cokoli dočetl dokonce. Proto si myslím, že je nejduležitější hledat autory podle kritérii schopnosti psát, podle, v kterých třeba vidím potenciál k čtivému psaní a kteří zároveň jsou velice zkušenými hráči a znuvu ríkám, takových lidí je opravdu překvapivě dost, až mě zaráží že Level a Score se vůbec o nové talenty nezajámají, pokud se jim sami nějak násilně nedostanou do redakce :)

    OdpovědětVymazat
  16. Robotron: Jo, to všecho, co píšeš je samozřejmě pravda. Točí se to okolo toho, že kvalitní text = stabilní čtenářská obec, ale už to neznamená prodejnost (takovou, abychom hovořili o neprodělečném vydávání časopisu - tím samozřejmě nechci říct, že Excalibur musí být od začátku výdělečný, je to běh na delší trať). Právě to udržení poměru "bulvár vs kvalita" je stěžejní. Prodávat se musí, to je jasné, ale nemělo by se tomu podlehnout.

    Nedávno se rozjel projekt digitální televize Z1. Moje žena tam pracuje ve webové redakci. Je to projekt zcela nový a vzdáleně by se dal přirovnat ČT24. Rozdíl ale je dvojí - za prvé - téma televize je zaměřeno na vyšší management, pro ekonomy, odborníky, takže není přímou konkurencí pro ČT24. A za druhé - cílem projektu není co nejvyšší sledovanost - to vylučuje samotné zaměření televize - jde o menšinovou populaci. Navíc má Z1 mecenáše, který je schopen provoz sponzorovat cca 3 roky a pokud by ani potom televize nevydělávala (nepokryla náklady), tak to zabalí.

    Nechci tím říct, že by měl být Excalibur zaměřený na nějaké úzké spektrum hráčů, to ne, ale jeho odlišnost bude zkrátka znamenat, že nezaujme například pubertální hráče v takové míře, aby si jej pravidelně kupovali (protože tito hráči nejčastěji kupují Score / Level - když bude Excalibur odlišný, tito čtenáři / kupci v určité míře odpadnou) - a to přesto, že jistá míra bulváru bude muset být v novém Excaliburu zahrnuta. Na to pak navazuje otázka financí - jak dlouho je schopen -ml- udržet časopis v červených číslech? Nemusí to být tři roky, ale třeba rok by to měl vydržet. Nevím, kolik to stojí a už vůbec nevím, kolik -ml- může utratit, ale než vydat s velkou pompézností tři čísla a pak to zabalit - v tom nevidím velký smysl (a olympijské "není důležité zvítězit, ale zúčastnit se" nepovažuji za satisfakci, ale spíš dolní hranici).

    Další otázkou jsou právě témata. Třeba to co píšu na blog jsou moje niterné pocity, které chci dávat ke čtení a posouzení ostatním. Dejme tomu, že svá témata považuji za zajímavá. Ale jednoho dne mohou dojít (ne každé téma se dá rozvíjet na každé číslo magazínu) nebo bude období "kdy mne zkrátka nic nenapadne". Pak tady bude prostě chvíli ticho a nic se nestane. U pravidelného periodika (jehož obsáhlost je navíc větší, než je schopen jeden člověk pojmout - kolik lidí má mít jádro redakce, kolik externistů - v poměru na počet stran?) to ale problém je. Chci tím říci - mám hodně velký rozhled o hrách a přidružených oborech a nemám problém napsat libovolný text na libovolné téma. Ovšem - kdo mi dá ta témata, aby mne postrčil v tvůrčím procesu? Šéfredaktor? Vydavatel? A kde bude brát témata on?

    Vojta: Proč ne? Chodit na ovip ve dvou je kontraproduktivní ;).

    OdpovědětVymazat
  17. Dodatek: Odlišnost Excaliburu ovšem může také znamenat, že se ke kupování herních časopisů vrátí ti, co nad Score a Levelem zlomili hůl (obvykle starší hráči), jako třeba i já. Časopis jsem si nekoupil jistě více, než 5 let a jen jednou za čas si ho od někoho půjčím. Klíčová je hodně ta cena, tou si myslím je že je možné hodně zaujmout. V době rychlého netu, digitální distribuce a warezu DVD příloha postrádá valného smyslu, taktéž aktualita recenzí... takže by to šlo.

    OdpovědětVymazat
  18. K tematum. Kdyz jsem se setkal s Ludvikem a vyustilo to v skoro celodenni povidani si o Excaliburu tak tech temat padlo hodne a v tu chvili mi pripadalo, ze takovych napadu bude jeste vic a vic a jen tak studnice nevyschne. Jiste ale to se prave muze stat, to je jasne. Recenze je technicka prace, cluvek se nemusi starat, jestli ho neco napadne, popadne, jestli ma inspiraci, a jestli to k necemu bude. Takove psani temat je podobnejsi tvurci cinnosti. Ja si myslim, a zase tomu pevne verim, ze prave to podhoubi vzniku temat bude vyplivat z kolektivni prace na casopisu. Ted nevim, jestli tady muzu tohle napsat, protoze uz bych sel do konkretna. Dejme tomu, ze inspirace pochazi vzdy z dialogu a z diskuse. Clovek sedi doma, jde treba ven, a nic ho nenapadne. Pokud ale bude misto, kde se redakce bude schazet, nejvic samozrejme virtualne, bude tam takovy Excalibur snem kulateho stolu a to bude studnice napadu, pripominek, diskuse a kreativnich myslenek. Vic hlav vic vi. V tradicnich hernich mediich je to hodne osobni, kazdy sam za sebe. Ja mam zkusenost jednak z kulturoukriplu ale pak take s hudebnimi projekty, s kapelami, kde me zkusenosti pravi, ze myslenky a napady se nejvice projevi proste v kolektivu, jeden rekne to, druhy to doplni... Je to samozrejme neco jineho, ale psani Excaliburu by melo byt vice kreativni a proto i ten pristup musi byt kreativni, bude to proste spolecnost autoru, kteri se musi znat, bavit se spolu, komunikovat, a pak teprve vzniknou opravdu zajimave materialy.

    OdpovědětVymazat
  19. A scenou si myslim to same, co psal Martin Ludvik, musi to byt do tech 50ti korun. Musi to byt cena, ktera prinuti cloveka sahnout do kapsy, kdyz vidi casopis u stanku, jen ze si chce pocist, ze treba hleda ctivo do vlaku, nebo do metra, nebo jen tak. Musi to byt lehka cena, aby nad ni clovek nemusel tolik uvazovat, jestli se mu vyplati, kdyz si jeste nekdy k tomu bude chtit koupit treba level nebo score.

    Podle me to plni nejakych 49 korun, nebo tak nejak. To ale samozrejme ted uz neni a nebude tak, ze to rikam tady a ted ja, to se proste uvidi :) Jestli se uvidi...

    OdpovědětVymazat
  20. Nechci z tebe tahat konkrétní témata, která tě třeba zaujala, na to je času dost, ale v článku jsem se snažil říci i to, že hodně Ludvíkových nápadů (tedy ne nutně jenom témat ke zpracování) bylo ku NEprospěchu věci. Jestli ale máš dojem, že má do startu dost kvalitních témat, které se dají inteligentně rozvíjet, budu ti to věřit a dále budu předpokládat, že náplň dortu "Excalibur" bude dobrá, když se jí ujmou dobří kuchaři. Jsem pro kreativní kolektivní postup, dokonce si myslím, že by se v rámci psaného textu měli autoři vzájemně "hyperlinkovat" a to nejen v rámci jednoho čísla.

    OdpovědětVymazat
  21. S Martinem Ludvikem takhle. Ja sem si vedom, jak vypadal Excalibur ve svem vyvoji, sem si vedom namitek a tak dale. Na druhou stranu sem Excalibur nijak zevnitr nezazil, osobne Martina Ludvika neznam, jen nyni ze setkani, ktere se tocilo samozrejme jen okolo Excaliburu, takze se snazim byt nezaujaty v tom jaky by mel byt ci vliv na casopis. Ale mohu rici, jestli si to teda dobre pamatuju :) Ze mi sam ML rikal, ze obsah casopisu bude zalezet na praci redakce, ze nebude nijak vyrazne ovlivnovat casopis, pokud mu zrejme neprijde neco vylozene blbyho.

    Z rozhovoru s ML jsem mel dobry pocit, jako z clovekem, s kterym se da bezevseho diskutovat, je otevereny napadum, sam nejake napady ma, ale respektuje pripominky tak, aby vzniknul co nejlepsi produkt. Me pripadalo, ze ta spoluprace by mohla byt z obou stran prinosna a ze do samotneho casopisu tolik zasahovat nechce, jen v zacatku hlavne poskytnout casopisu zazemi a pak je to na nas. Ale jak rikam, to byl muj dojem, samozrejme by se videlo az pri spolupraci :)

    Ovsem myslim si, ze na primarni kretivnost redakce pri tvorbe casopisu jsem daval docela duraz, a ML se ta predstava zamlouvala.

    OdpovědětVymazat
  22. Početl jsem si zajímavý článek, ještě zajímavější příspevky a nemám, co bych dodal, kromě posledního příspěvku robotrona3: v Ostravě se kopírují filmy z trafiky za 44,-Kč. Skutečně si myslíš, že někdo dá jen tak 49,-Kč za experiment? Spíše se domnívám, že to koupí 3 lidi a bytek si to půjčí, prolistuje, zhodnotí, ale co je důležité - NEKOUPÍ! Pracuji jako software tester v jedné vývojářské firmě, vyděláváme tu slušné peníze, přesto jsem široko daleko jediný člověk, co kupuje originální hry, a pálí se tu nehorázným způsobem. Dokonce mne mají za blázna, když vysvětluji, jak se jim líbí, že někdo krade jejich vlastní práci (jelikož náš software je přímo vázán na hardware, tak je to trochu něco jiného).

    OdpovědětVymazat
  23. Samozrejme cena a jestli to nekdo koupi nebo nekoupi nechci zachazet nekam kde nemam az takove pravomoci, zkusenosti a ani predstavu. Podle me proste musi byt cena co nejnizsi mozna, aby se mohl casopis rozjet a aby to melo nejakou perspektivu. Sam za sebe treba rikam, ze do Excaliburu projektu nejdu s vidinou zisku. Kdyz jsem byl malej, chtel jsem bejt kosmonautem, pilotem a nebo redaktorem Excaliburu :) Pro me je to takovy spleni si snu a stejne tak verim, ze prace na Excaliburu by mohla byt alespon v zacatcich satisfakci sama pro sebe i pro ostatni. Jasne, dneska clovek nic nedela zadarmo, ale tenhle projekt je zkratka neco jineho nez komercni studnice na to jak co nejjisteji vydelat. Je to trochu nostalgie, tradice, odpovednosti, nadseni. Chce to zkratka udelat co nejlepe v co nejmensich prijatelnych nakladech, aby cena mohla zustat nizka, tak to vidim ja.

    OdpovědětVymazat
  24. Marcus: To není úplně dobrý příklad. Cílová skupina zájemců o DVD film je diametrálně odlišná, než od hráčů, kteří by měli zájem si o hrách něco přečíst. Hlavní pointa je v tom, že obsahy Score a Levelu se objevují v často vyšší kvalitě na internetu s velkým předstihem, čili bude-li obsah Excaliburu originální, ale stále k tématu, koupí si jej každý, kdo jej ocení na těch 50 Kč. Nevidím v tom žádný rozpor, pokud si nějaká babka kupuje DVD filmy za 43 Kč, nekoupí si Excalibur ani za 5 Kč, protože ji prostě nezajímá.

    To, že někdo vydělává slušné peníze a přitom si hry nekupuje - no přijde mi to trochu na palici. Nechci se vyjadřovat k warezu (ano, warezím dost), ale od té doby, co vydělávám si hry více a více kupuji - když pro mne tu hodnotu mají.

    Každopádně - i kdyby na jeden Excalibur připadli tři čtenáři, nepřijde mi to jako špatná bilance - je v podstatě stejná, jako u Score nebo Levelu - kde je ale jiná motivace ke koupi. Suma sumárum - to co jsi napsal je sice v jádru věci pravda, ale podle mne to nevylučuje uspokojivou prodejnost (nesrovnávat se Score a Levelem).

    OdpovědětVymazat
  25. No zajímavá diskuze kluci, ale s tím Excaliburem Online (web) by to bylo myslím reálnější, než s časopisem. A to teď nemyslím jen kvůli brzkému konci Next Levelu, ale tak nějak nevěřím tomu, že je u nás dostatečná základna koupěchtivých hráčů pro další časopis. Vždyť i Levelu a Score pořád ubývají čtenáři. Myslím dlouhodobě, neberu sem tam nějaké úlety.

    Do webového projektu by se nemuselo nacpat tolik peněz a kdyby byl echt úspěšný, tak by nebyl problém dělat pak pod stejným brandem i časopis.

    Důležité je zeptat se, koho chce Excalibur (tištěný) oslovit. Ano, takže skupinu hráčů Y. Bude si ale skupina Y opravdu KUPOVAT Excaliburt každý měsíc? Co je to za cílovka a jak ji získat?

    A obávám se, že cílovka Excaliburu MUSÍ být co nejširší, to znamená ne my, ale davy teenagerů, kteří radši utratí peníze za chlast a cigarety a od kamaráda ve škole si půjčí Level/Score (Excalibur), který prolistují. Zbytek přečtou na netu, zaflejmují v diskuzi. Plné hry je nezajímají, všechno stejně stahují. Hráčů je spousta, ale hráčů, kteří by si KUPOVALI (ne kteří by měli zájem, ale kteří by opravdu vynakládali pravidelně finance. A to je velký rozdíl. Spousta lidí by časopis chtěla, ale kolik by si ho opravdu kupovalo?

    Já třeba kupoval Next Level jen proto, že ho dělali lidi co se točí kolem Levelu a Hrej. Kdyby redakce Score začala dělat nějaké Next Score, tak bych si ho nekupoval. Problém je, že takováto základna "fanoušků" původního Excaliburu je asi hodně malá a většina z nich už z her asi "vyrostla".

    A souhlasím s tím (už nevím kdo to psal), že vydávat časopis tři měsíce a pak to zabalit nemá moc cenu. NL měl za zády silnou společnost, ne jednoho nadšence a za půl roku skončil.

    Rád bych na závěr napsal nějakou hrozně chytrou pointu, ale tady se nedá napsat nic. Prostě "uvidíme".

    OdpovědětVymazat
  26. Overwatch: Hmm, je fakt, že "prostě uvidíme" je 50% toho, co můžeme udělat. Dalších 50% je přiložit ruku k dílu. Ale to je skutečně všechno a rozhodně to neznamená zaručený úspěch, to je jasné.

    Na druhou stranu - kdyby to bylo tak katastrofální, jak píšeš, tak by se neprodával NIKDY ŽÁDNÝ časopis. Chystám teď úvahu nad dospělostí her jako takových, hrách pro dospělé hráče - no připomněl jsi mi - hráči skutečně rostou a jsou mnohdy dospělí (když budu posuzovat svoje okolí třeba) a právě Level a Score jsou z mého úhlu pohledu zaměřené na "dětské pařánky" (bez ohledu na reálný věk), což mi prostě znemožňuje tyto časopisy kupovat (potažmo brát vážně). Nezasvěcené výkřiky o vlastnostech hry a skvělé grafice + ne zrovna moc nezávislé hodnocení - balast.

    Téměř denně vidím na novinových stáncích nové a nové časopisy s opravdu obskurními tématy - těžko je někdo bude vydávat s tím, že je nikdo nekoupí (bez ohledu na zájem). To co píšeš ty je přesně ten druh cílové skupiny (tj. teenageři), který nový Excalibur nemá šanci zaujmout, ale hlavně by je ani neměl chtít zaujmout. Psát o hrách pro dospělé hráče za více než příznivou cenu - je to věc, o které bych byl ochoten koketovat, jako o úspěšné.

    Neboli je-li možné vydávat časopis Dieta a Golf, tak mi přijde Excalibur předem úspěšný ;).

    OdpovědětVymazat
  27. Re: Dave de Sade - Kdyz otevru Level, prvni vec, co ctu, jsou kometare Vavry a Rybky. Ignoruji sverazne osobnosti techto panu a zameruji se jen na clanek. A pak jdu na Tema cisla. Recenze skutecne casto jsou takove divne. Proto je radeji ctu (a obcas prispivam na) Tiscali Games. Pokud by Excalibur sel treba cestou prave spise tematickych clanku a komentaru na ukor recenzi, ci recenze byly psane spise Andrew/Ice zabavnou formou, pak bych zajem mel.

    Ad Dieta a Golf - to jsou casopisy zijici z reklamy, u kterych, co se neproda, to se rozda, ale stale se reklama dostane ke spotrebiteli. Tohle u herniho magazinu moc fungovat nebude.

    OdpovědětVymazat
  28. Par bodu k Excaliburu:

    1)-ml- by mel mit na vydrzovani casopisu v prvnich mesicich, spise vsak okolo jednoho roku. Prestane jasave na svem blogu vykrikovat o prekonani prodejnosti Levelu a Score, jako kdyby to byla nejaka snadna meta pro zacatecniky. Etablovat se na trhu neni vubec snadne. Nejdriv je trenink a potom zeny a show.

    2)Excalibur by mel byt jednoznacne multiformat. Wii, Ps3, Xbox 360 se u nas slusne prodavaji a jejich obchodni zastoupeni by jiste nejakou propagaci uvitalo. Jak vyplyvalo z Faridova epilogu nad Next Levelem, zajem tu byl pomerne velky.

    3)Zajisti kvalitni studio a tiskarnu, ktere zvladnou casopis vydavat v terminu. Nesplnenim podminky vydavani v pravidelny casovych periodach logicky klesa duveryhodnost na vsech stranach.

    4)Da se dohromady slusna redakce znacne rozmanitych lidi, kteri se budou vhodne doplnovat.A inspirovat.

    5)Prestoze zpocatku budou zmeny nutne, bylo by vhodne se vyhnout silenym zmenam poslednich let Excaliburu, kazde cislo bylo uplne jine, kdy rozvrzeni casopisu a barvu uvodni stranky a tabulky hodnoceni urcovala zrejme ruleta, nebo kartarka.

    ---------------------------------
    A poznamka pod carou:
    Sdilim spise zdravou skepsi Davea. Excalibur, prvni casopis o pocitacovych hrach s velikou zakladnou fanousku, prinutil -ml- svoji neschopnosti nejdrive odejit vynikajici lidi a posleze ho "uspesne" dovedl k zastaveni cinnosti. Tohle je treba brat strizlive v potaz a neohlizet se na legendu, ktera pro dnesni generaci fans jiz vyprchala.

    OdpovědětVymazat
  29. marcus: Jo, tohle doufám je cílem projektu.
    minitroll: Podepisuji ;).

    OdpovědětVymazat
  30. Dave de Sade: No jo, jenže otázka je, jak je ona "dospělácká" skupina u nás velká a koupěchtivá? Nestačí této skupině Edge Online, Gamasutra a podobné weby? Děti a teenagery lehce ošálíš, ale dospělého a náročného hráče/čtenáře/labužníka (což jsi ty, robotron a snad i já) neopiješ rohlíkem. Na nás musíš jít s echt kvalitními a odbornými texty, které ale zase nebudou zajímat ty masy náctiletých. A to je problém z ekonomického hlediska...

    OdpovědětVymazat
  31. Overwatch: No když nemáš za cíl oslovit masy teenagerů, tak to problém není. Dejme tomu, že to bude odborně psaný magazín (což asi není úplně meta, ale dejme tomu), tak máme minimálně 4 kupující ;). Edge Online je mimo, Gamasutra taky, jsou to informační weby, se kterými nelze soutěžit ani v pozici Levelu nebo Score - na informace dobré, ale pokud máš zájem jít do hloubky nebo hledáš alternativní pohled, skončíš nejspíš u blogů jednotlivých gamedesignérů či fanoušků - proč tedy na této myšlence nezaložit celý tištěný časopis, který osloví více lidí, než třeba můj blog? Excalibur by měl být v prvé řadě nezávislý, měl by mít možnost nešetřit třeba s kritikou, protože mu nelze vyhrožovat "my vám nepošleme novinářské verze na recenze" například. Aktuálnost informací je irelevantní, ale jejich obsažnost a hodnota již zajímavá je - a to je jediné (nebo spíš to hlavní), čím se může Excalibur lišit a tedy zaujmout. Otázkou jsou témata - ale předpokládejme, že jsou a budou.

    Jsem zdravě skeptický, ale to co píšeš podle mne není nijak zásadní problém. Cílovka tady je, pár autorů se najde, hrubou představu máme - kdo to nezkusí, nebude klidně spát ;). (Ale platí můj požadavek na minimálně roční ztrátový provoz, jinak to nemá cenu). (Nějak se tomu stému Excaliburu dopracujeme ;).

    OdpovědětVymazat
  32. Overwtch: Podle me to neni takovy problem, jak to vypada. V casopisu by melo byt samozrejme zastoupeno oboje. Ono je hlavne dulezite jak se co napise. I hodne informacnich clanku s hodnotou pro zkusene hrace se da napsat tak, aby se chytli i ti mensi, ci mene zkusenejsi. Treba nebudou rozumet vsemu, ale clanek je nemusi odradit, ale neopak podnitit se o vec zacit zajimat a pripadne souvislosti si dale zjistit. Je to cele o pristupu a jak moc pristupne se bude psat. Spis nez, ze by to nebylo mozne, bude trochu problem se to naucit, ale ja pevne verim, ze spolecnymi silami, kdyz se lidi dohodnou k nejake zajimave forme se dospeje. Ale narovinu rikam, ze prave to se budeme muset nejvic naucit, opravdu zajimave a dobre psat.

    OdpovědětVymazat
  33. Treba jako tady Daveovi clanky, ktere jsou vyborne, vezmu si je za priklad. Myslim, ze je muzeme brat jako hardcore clanky pro hardcore hrace. To je skvely zaklad pro clanky do casopisu. Takovy to chce obsah. Ale forma se musi prizpusobit tomu, koho chceme oslovit a jak moc velkou skupinu chceme oslovit. Prvni vec samozrejme delka. Dlooooouha, opravdu ohrome :) Do casopisu se musi psat s predstavou minimalismu, ale ne pouze technickeho, ale aby tam proste bylo vse a nic navic. Dlouhe clanky a temata by mohly byt treba na pokracovani, ale jinak to musi byt kratsi a jasnejsi. Pak take mam takovou predstavu, ze temata by se mohla uz obsahem a pristupem psani brat vice ze siroka, davat hry vice do nehernich souvisejicich, ale i treba nesouvisejicich temat, aby casopis vyznel nejen multiplatformove herne, ale aby z tech clanku bylo videt, ze nejsme jen ostrov jakychsi paranu, kteri nevedi nic o venkovnim svete. A mohl bych takhle pokracovat, ale to by bylo asi na dlouhe povidani a pokud se casopis rozjede, tak se samozrejme to vsichni dozvi a jeste v debate se spousta veci urcite prizpusobi.

    OdpovědětVymazat
  34. A taky to psani jeste dulezita vec, kdyz ctu Daveovi clanky. Dulezity si myslim by byl pristup trochu k te komerci, nemyslim tim nic sposteho, ale clanek vice postavit na nejake opravdu zajimavosti na prvni pohled a tu vypichnout, to dela strasne moc a lide pak jsou mnohem vic pristupnejsi, i kdyz pak clanek muze obsahovat vice zasvecene info.

    Ono se proste staci podivat jak jsou psany normalni casopisy dneska. Nikoli herni, hlavne si nedavat za priklad Level a Score, tomu se obloukem vyhnout.

    OdpovědětVymazat
  35. A jeste souhlasim s Davem, ze nezavislost caopisu, ktery nebude lpet na recenzi, z toho je ooooobrovska vyhoda, mozna ani na prvni pohled nevypada jak moc. Casopis by opravdu mel mit status nezavislosti, opravnene kritiky, ktera si nemusi brat servitek pred vydavateli a hernimi spolecnostmi? Proc, vzdyt na nas nebudou mit zadny vliv. V zadnem pripade se urcite nebude jednat o nejake hloupe hesla a vykrika, ale ta nezavislost se musi promitnout v nazorech a clancich samotnych a to si myslim ze lide velice oceni, a vezmou :)

    OdpovědětVymazat
  36. Jasně, cílovka existuje, to ale neznamená, že je natolik velká, aby byla ochotna po jednom ztrátovém roce živit časopis. Nevím jak by to bylo s náklady, ale v tomhle bodě jsem fakt hodně skeptický. Myslím si, že většinu hráčů (bez ohledu na věk) moc nezajímá vývoj her z pohledu analytika, nebo nějaké opravdu hlubokomyslné analýzy či úvahy. Tahle cílovka je hodně malá. I všeobecně.

    S tím Edgem a Gamasturou jsem to nemyslel jako konkurenci, ale že to nejsou weby pro malé pařánky. Na takovýchto webech nenajdeš zas tak moc vyloženě gameplay věcí, spíš ten byznys, design, strategie apod. Jasně, spoustu lidí to zajímá, ale kolik lidí to zajímá u nás? Kolik lidí z ČR to aktivně zajímá? A natolik, aby si kvůli tomu kupovali časopis? Nevím nevím.

    Z finančního hlediska by bylo lepší si vyzkoušet reakci na internetu a pak se kdyžtak přesunout na papír...

    OdpovědětVymazat
  37. Ale Excalibur by prave nemel byt nejakym analytickym casopisem herni sceny. Mel by to byt casopis pro sirsi verejnost, ktery se v prvni rade dobre cte. Ty analyticke clanky pro zasvecene hrace, kteri chteji vedet vse budou, ale musi to byt proste psano volne, netechnicky, zajimave. Ono to fakt jde, ale musi to proste umet, a musi to tak chtit delat. Vem si treba porad Sumna mesta. To je porad o architekture v historii Ceske republiky. Neco tak tematicky priserne nezazivneho je uvadeno Vavrou jako jeden z nejzabavnejsich poradu v CT, na ktery koukam, i kdyz me ta architektura vlastne ani nezajima. Proc by takove clanky nemohly byt napsany ctive a zajimave, nad nimiz by neohrnuli nos hardcore parani, stejne jako nezkuseni hraci, ci nehraci, kteri si chteji proste pocist a neco se dozvedet?

    Ty to stale vidis jako informace = nuda, to zajima jen cast harcu, odborny casopis, rovna se nikoho mladsiho a nezkuseneho to nebude zajimat. To neni pravda, vsechno zalezi jen na tom pristupu a jak dobre se to napise.

    OdpovědětVymazat
  38. Máš pravdu, ale můj postoj vychází z toho, že sem ještě nikde neviděl článek "pro dospělé" napsaný tak, aby zaujal i náctileté.

    No, nechám se překvapit. Hlavně to QWE :)

    OdpovědětVymazat
  39. Clanek jsi nevidel, protoze se tak nikdo zatim psat nepokousel. Proc? Vzdyt nejak to tak fungovalo, hraci to bastili, tak co se starat o neco jineho? Ale prave ted je cas na zmenu. Ctenari tradicnim hernim magazinum obyvaji a oni se meni jen malinko, nebo vubec. Proc? Protoze nikdo to neumi psat jinak, to je ten nejvetsi problem. Hracska publicisticka obec to je jeden recenzista vedle druheho, hraci technickeho typu, kteri ani jinak psat neumi, a kdyby se o to pokouseli? Byla by to moooc dlouha cesta. Jenom ti nejlepsi se o to pokouseji, treba Pavel Dobrovsky, kdyby jeho temata na hrej byly o neco vice odlehcene, aby to zaujalo vetsi spektrum ctenaru, tak by to byl dobry priklad jak psat nove. A to proste musi byt nase meta. Ja vim, ze ta meta je dlouha a je daleko, ale Kolumbovi se taky smali, a taky pred nim nikdo nevidel Ameriku :)

    OdpovědětVymazat
  40. Nebo Lukas Grygar, taky na hrej. Myslim dobry priklad s jeho tematy a napr. zamyslenimi nad principy z nekterych freewarovek treba, co jsem posledne cetl. Predstavit si tohle, ale jeste vic psano s vidinou, budou to cist i lide, kteri nemaji ani paru o souvislostech, na kterych stavim. Dat tomu vice treba humoru, ale ani nemusi byt humor, jen to proste odlehcit, a je to proste ono.

    OdpovědětVymazat
  41. Dobrovský ne, ale na Grygarovi se shodneme, to je jeden z mála opravdu schopných. Jenže kde chceš vzít deset patnáct takových?

    OdpovědětVymazat
  42. Overwatch: Hele mně se třeba líbily články od Rybky v Levelu kdysi dávno, kde psal velice záživně o tak komplikované věci, jako je umělá inteligence (teda doufám, že to psal on). Dokonce se jeho článek stal výchozí úvahou pro nějaké moje experimentování se skripty, protože Rybka dobře skloubil vysokou informační úroveň a populárně naučnou stylistiku.

    A teď si představ, že bych napsal článek, který by vypíchl AI z několika současných špičkových her a neporovnával je na základě technického zázemí, ale na základě uvěřitelnosti - třeba bych otestoval nějaké archetypní chování v jednotlivých hrách a srovnal výsledky - a z nich bych udělal hypotézu a vyjádřil se ke vhodnosti použité AI. Použil bych nějaké odbornější podklady a skřížil je s laickým, hráčským pohledem na výsledek. (Bacha, nejsem odborník na AI, jen jsem to použil jako příklad). Zajímalo by tě to třeba? Mně jo ;). A představoval bych si, že podobných tematických článků by bylo v časopise více, různorodé. Nezajíždět zbytečně do historie (třeba v případě AI bych shrnul historii do jednoho odstavce, to není pro současného čtenáře stěžejní, ale bude-li mít o AI po přečtení článku zájem, měl by vědět, kde začít s hledáním na netu).

    Třeba já píšu pro sebe, ale myslím, že po zkrácení by se to dalo použít, jako nějaký výchozí bod pro některé články v novém Excaliburu.

    Samozřejmě jsem se teď přidržel dost odborného tématu, které jsi nahodil mimochodem, nový Excalibur by neměl být nudnou snůškou faktů, ale že by tam mohly být i mimo jiné takovéto témata.

    Nesouhlasím ale s internetem, jako s pískovištěm na testování. Na internetu je "všechno jinak" a současné paletě nabídky (Gamasutrou počínaje a blogy konče) není možné v tomto médiu jakkoli konkurovat / koexistovat. Ale v tištěné sféře to je možné.


    Robotron: Zase mne nepřechval ;). Ale k té nezávislosti - nebál bych se kontroverze. Třeba na blogu v rámci RPGher mám článek Diablo My Ass (jde o humor v tomto případě), ale obecně jsem ke hrám dost tvrdý (třeba moje shrnutí Uncharted vyvolalo vlnu zájmu o lynčování mé osoby), někdy možná příliš... ale kontroverze - stát na opačné straně lodi a podpořit svůj opačný názor vlastními hodnotami - to mi v současných komerčních médiích chybí a je to pochopitelné. Nebál bych se vytvořit alterego (něco jako ve své době HiDDen) a pod jeho jménem tvrdě odsuzovat - za podpory obhajitelných argumentů - současné hry. Tohle jsem možná trochu ujel, ale třeba takovéhle věci mohou (v nějaké menší míře) Excalibur odlišit - a tím pádem zaujmout.


    Jo ještě obecně - i když cílovka je nepoměrně užší, než u Score a Levelu, nezapomínal bych na finanční kouzla s poměrem nákladů a zisků. Podle mne je možné Excalibur (při dostatečné startovní finanční injekci) dovést do černých čísel během roku. Jenže tohle ví jenom Ludvík, takže vařím z vody - ale _pokud_ tam budou prachy do začátku, tak v tom skutečně nevidím problém.

    A ano, freeware scéna je strašně podceňovaná, stejně jako homebrew pro konzole. Další možnost se odlišit. A nezapomínal bych na multiplatformitu - Score a Level jsou zejména o PC a Oficiální Playstation Magazín nelze brát vážně už z titulu. To zvyšuje počet potenciálních čtenářů. Ale je jasné, že hlavní platformou budou současné konzole a PC (ale chci rubriku retrogaming! ;).

    Mimochodem znáte časopis Retrogamer? Je v UK a je absolutně dokonalej, doporučuji si projít web - u nás by se to neuživilo, ale nějakou takovou rubriku v Excaliburu bych uvítal (s citací ze starých recenzí třeba), ten Retrogamer má úžasnej styl a šmrnc - chtěl bych takovej Excalibur ;).

    P.S. Co je to QWE? ;)

    OdpovědětVymazat
  43. Prevazne na blozich, nebo na hernich forech. Musi se hledat a vibirat a pak jeste se musime snazit a ucit se psat podle tohohle cile. Mam uz dokonce takove rady a zpusoby jakym stylem a jak se cvicit, aby se psani zlepsilo. V tom by byla sila redakce, ktera by se schazela na urcitem miste. Tam by se debatovalo, predkladalo by se a v diskusi by se pripominkovalo co je dobre a jak a co by melo byt. Tim zpusobem bychom se v psani zlepsovali. Nic lepsiho me nenapada. Proste jako kultura kriplu, pri ktere je ale jeste vetsi mira odpovednosti dobrat se s k lepsim vysledkum a kvalitnejsimu psani.

    OdpovědětVymazat
  44. A zase si myslim, ze to neni takovy obrovsky problem, jak to vypada, vzit si za metu psat zajimave a zazivne. Problem komercnich medii je, ze tam nikdo nikoho nenuti, aby tak psal, nikdo to po tobe nechce, spis ses, kdyz se o takove psani pokousis, korigovan do jejich predstavy, a naopak te nuti psat informacne technicky. Jenze my se budem prave snazit o to, aby krome informaci tam i ta ctivost byla. Stejne jako v konkurenci, ti napisou proc ti zkorigovali tohle a tohle na zaklade informacni hodnoty, tak my si to budeme mezi sebou pripominkovat i po stylisticke, a ctive forme.

    Myslim, ze problem je proste ten, ze se o to nikdo nepokousi, nez ze by to nebylo mozne toho dosahnout.

    Vzdyt ani ten Lukas Grygar uplne nesplnuje tu predstavu zajimavyho psani, tedy zajimavyho psani ve smyslu komerce, aby ten text pritahnul sirsi okruh ctenaru. To Grygarovi take chybi.

    OdpovědětVymazat
  45. Dave: Vyborne!

    Overwatchi, ty se ptas, kde takove lidi nalezt. A ptas se zde, na blogu cloveka, ktery je dokonalym kandidatem na jakoukoli pozici v casopise. Ani v komercnich mediich bych nenalezl lepsiho cloveka, ktery ma vsechno pro zrod takoveho casopisu. Ani ten Lukas Grygar by nebyl pro me tak prijatelny, protoze jeho clanky jsou az prilis hardcore, tedy nezaujmou obycejne lidi.

    A takovych lidi mam v hledacku dost, mozna ne tak dobrych jako Dave (omlouvam se, uz s tim prestavam), ale rozhodne perspektivnich a slibnych vytvorit dobrou redakci a dobry casopis. Ja tomu verim.

    OdpovědětVymazat
  46. No to by mě teda Robotrone zajímalo, co máš v hledáčku za lidi, když ti nevyhovuje ani Grygar. Nikde nenajdeš pisálka PŘESNĚ dle tvých představ, nikdo není dokonalý. Neříkám že tomu nevěřím, nebo že to považuju za nereálné, jen nesdílím takové nadšení nad tak nejistým projektem... Pořád je kolem toho hrozně moc otazníků.

    Dave de Sade: chceš se podílet na Excaliburu a nevíš, co je to QWE? Stěžejní prvek nové koncepce? No teda... :)

    OdpovědětVymazat
  47. Ovewatch: Ech, ano, toto tajemství, co je to QWE, mi zůstalo utajeno. Najdu to na Excaliburblogu? Nevzpomínám si, že by to tam bylo. A hlavně - moje spolupráce je o textovém přispívání, já se QWE bojím ;).

    Ad lidi v hledáčku - Grygar by mohl být dobrým přispěvovatelem, kdyby měl na starosti tak jednu stránku odbornějších textů. Samozřejmě, že nikdy nenajdeš ideál, bral bych Robotrona trochu s rezervou - ale přesto by mne pár lidí z hledáčku zajímalo, je možné je nalinkovat, jejich blogy třeba?

    OdpovědětVymazat
  48. Overwatch: Mám taky hodně otazníků a zdravou skepsi. Ale na druhou stranu - většina těch otazníků je okolo fyzické realizace česopisu - tj. peníze, tiskárna atd. To musí vědět ale -ml-, ne já.

    Pro mne osobně - Rád bych to zkusil, za pokus já nic nedám ;). Čili proto nešetřím optimismem a nadějí. Kdybych to nezkusil, neměl bych klidné spaní do konce života. To raději přiznám, že "tudy ne", když se to podělá. Projekt je jistý, o tom není sporu, stačí dát impuls a rozjet to. A že skončí nebo neskončí - to je momentálně vedlejší.

    Jen jsem vyjadřoval schéma, že má-li -ml- na vydání tří čísel a pak nic - tak je to nesmyslně málo. Jestli má na ten rok alespoň, jsem všemi deseti pro. Škoda, že se tohle neví přesněji.

    OdpovědětVymazat
  49. Lidi v hledacku? Napr. Tlamicka prislibila prispivani do Ex http://www.tlamiczka.com/

    Ale to myslim vis Overwatchi :), Tlamiczku treba povazuji za vynikajici hracku a pisatelku do Excalibru. Ma zkusenosti, ktere ani obycejni recenzenti mit nemohou, ma styl, umi krasne poutave psat.

    Pak kdyz se k tomu take pripocte, ze na odbornejsi clanky na konretni hry, treba sporty, nejake hardcore hry s velkou tradici by se prizvali lide z nejakych fan stranek, kteri by pro excalibur napsali clanek v podstate na objednavku, v tom je take velka perspektiva.

    A dalsi lide? Samozrejme Kultura Kriplu, nektere lidi si uz vybral sam Martin Ludvik, samozrejme ty Overwatchi a pak jeste dalsi lidi, Minitroll treba, a dalsi, ktere jsem neoslovil zatim, takze nebudu uvadet jmena, ale je z ceho vybirat.

    Hlavne si musi lide rozumet, musi chtit dobre psat, musi jim na tom projektu zalezet, musi mit zkratka ty spravne dusevni predpoklady. Kdyby chtel do Ex zacit psat nejaky clovek, ktery by chtel jen napsat si to svoje a dostat za to zaplaceno a nic vic, tak takovi lide me nezajimaji.

    OdpovědětVymazat
  50. QWE na Excalibur blogu najdeš, ale z toho to moc nepochopíš. A nevím, jestli ti, kteří mají trochu "insiderovských" informací je mohou psát takhle veřejně, takže radši nic konkretizovat nebudu. Prostě něco "víc" než recenze :).

    Já sem zvědavý, kdy se to nějak nakopne a začne se něco dít. Ty za pokus nic nedáš, ale pokud to neuspěje, tak Ludvík na tom provaří miliony...

    OdpovědětVymazat
  51. Robotron: já ta jména samozřejmě znám, ale nepřijde mi, že by většina těchto lidí (včetně mě samozřejmě), dokázala psát o všem a to tak, aby to zaujalo jak širokou hráčskou obec, tak i ty labužníky. Jasně, někteří jsou opravdu hodně dobří, ale kvalita v jedné oblasti automaticky neznamená stejnou kvalitu v oblasti druhé, nebo v jiném stylu psaní.

    Hold na sobě musíme sakra zamakat :)

    OdpovědětVymazat
  52. Jo a QWE bych zase nebral az tak uplne vazne, jak to vypada. Nevnimam to jako nejakou smernici, sablonu, nebo ustavu casopisu :) Chtel bych, aby se vsechno i obsahove v ramci toho divnyho slova QWE dohodlo v redakci, aby se o tom diskutovalo a menilo podle toho, jak to bude nejlepsi. Myslim, ze samotne QWE je spousta napadu, ale neni to nic, co by se nedalo zlepsit, zmenit, prekopat, proste aby ta prace byla nej :)

    OdpovědětVymazat
  53. Ano Overwatchi, ale kdybych si nemyslel, ze je to mozne, kdybych si nemyslel, ze lide, ktere mam na mysli, ze na to maji, nenapadlo by me do takoveho projektu jit, i kdyz pracovat na Ex byl vzdycky muj sen. Ja nerikam, ze to bude lehke, ale spousta lidi si i samo o sobe mysli, ze na neco maji a na neco nemaji, ale musi prijit nekdo, kdo z nich vytahne to, co ani sami o sobe nemeli ani poneti. :)

    Kdyby kazdy pracoval a psal sam za sebe, tak by to bylo velice tezke a v podstate nemyslitelne neco takoveho uskutecnit. Ale tim, ze clanky a napady na ne budou vznikat z rozhovoru, diskusi, jak je tomu uz z casti na kulture kriplu, to bude nutit a pomahat autorum ze sebe dostat opravdu to, co sami netusili, ze v nich je.

    A kazdy, koho mam na mysli, to v nem je :)

    Vzdyt kdo byl Andrej Anastasow, nez zacal psat do Excaliburu? Nikdo... Co byla redakce prvniho casopisu u nas? Co byl kazdy z tech lidi, pred Excaliburem? Nikdo, nic.

    Predne je potreba sam chtit na tom pracovat a snazit se dopracovat k takove mete. Proto budou nejvice potreba lide, kteri to sami chteji, a aspon z casti tomu budou verit :)

    OdpovědětVymazat
  54. A pozor! Jak jsi psal, nemyslim si, ze vetsina z tech lidi by dokazala psat o vsem.

    Ovsem ja po nikom nebudu chtit aby psal o vsem :) Jakekoli tema, hlavne kdyz ma clovek volnou ruku v tom, jak jej uchopit, se da napsat ze svych zkusenosti v souvislosti s vecmi, ktere clovek zna nejlip a ktere jsou mu blize, nez jine veci.

    I kdyz redakce casopisu musi byt team :) Tak kazdy je prece osobnost, a ta bude v clancich znat. Dulezite je, aby kazdy si uvedomil v cem je dobry, co ho zajima a na to se spis soustredil.

    Jako treba Pavel Dobrovsky v tematech. Promin mi ted, ze ho zase zminuju, kdyz ho nemas rad :) Ale on hodne cestuje a neco o tom vi. A co pise za tema na hrej? No hlavne uvadi hry do souvislosti s tim co zna nejlepe a s cim ma zkusenosti. To budu chtit po kazdem cloveku.

    OdpovědětVymazat
  55. A jeste dnes posledni muj komentar. Musim jeste vratit k tve skepsi Overwatchi, psat clanky, ktere budou zasvecene a informativni a pritom ctive, nerkuli zabavne. To je ta nejvyssi meta dobreho redaktora, ktera neude samozrejme stoprocentni od prvniho cisla, ani od druheho. Musime se to naucit. Ale ja si ani nemyslim, ze by se meli prvni cisla Excaliburu stavet v tematech az tolik do hloubky. Verim tomu, ze na zaujeti ctenaru mame, chce to hlavne vypracovat styl, a zaujmout tematy jako takovymi, jak to bude vypracovane a jak moc do hloubky ale zaroven ctive, to uz je beh na dlouhou trat, ktery se bude resit stale a stale uz za chodu casopisu, ktery bude, jestli bude :)

    Takze s tou hloubkou informaci opravdu pro hardcore hrace a rejpaly :) bych na zacatku nemel az tak velke ambice. Hlavni je zaujmout, v podstate po komercni strance, kdyz to reknu takhle sproste :)

    OdpovědětVymazat
  56. Robotron3: OK, tak QWE zatím budu ignorovat ;).

    Každopádně - Tlamiczku znám, ta je dobrá, ještě se zeptám - kolik asi tak lidí z kultury kriplů? Hovoříme CELKEM dejme tomu o týmu 10-15 lidí? Pak si myslím, že to při rozsahu (68 stran nebo kolik) je v pohodě.

    S tím psaním na zakázku od fanwebů - je to dobrý nápad, ale nelze se na to spolehnout - proto vznikl zaměstnanecký poměr koneckonců ;). A pokud jej nechceme (tím se nezříkám možného nároku na honorář ;), tak bych psaní na zakázku příliš nezveličoval. Ale něco z toho může vzejít, to je pravda.

    Stejně tak si nejsem jistý, jestli je úplně ideální příklad s tím Andrewem. Ten byl výrazná osobnost už předtím, než psal do Excaliburu - jenom prostě "nepsal do Excaliburu". A v článku (nebo v nějakém komentáři) jsem právě zmínil obavu, jestli je možné sestavit redakci na stejném základě, jako před sedmnácti lety. Od té doby jsem nebyl svědkem jediné podobné operace, ze které by vznikl nějaký produkt, časopis konkrétně. Tedy sestavit redakci ano, ale jako jestli to bude šlapat. Musí se to prostě zkusit, jen bych na to nerad spoléhal, jako záruku úspěchu (ať už to znamená cokoli).

    Ad týmová spolupráce - jasně že jo! Jen se zeptám - virtuálně? Já jsem sice z Práglu, ale všichni asi nebudou... je tohle nějak vyřešené? Nějakej diskuzák by asi stačil, ale ztrácí to dynamiku.

    A mimochodem - ještě jedna záměna slov "holt" a "hold" a budu střílet! ;)

    OdpovědětVymazat
  57. Robotron3: Počítáš v nějaké úvaze o strartu časopisu s tím, že bys přejal již existující články z blogů (upravené pro tištěný magazín)? Jako jsem pro, je to dobrá profilace...

    OdpovědětVymazat
  58. Jeste tedy posledni :) Tymova spoluprace hlavne virtualni, protoze se pocita, ze autori budou odkudkoli... Ale stejne tak bych rad videl, kdyby se redakce, kdo by mohl, nekdy schazela nekde, treba u piva, nebo co ja vim. Ale to uz spis kvuli tomu skutecnymu kontaktu, :) to hlavni je samozrejme ve virtualnim shromazdeni.

    Jo a pak samozrejme s clanky, ktere by se daly pro casopis upravit z blogu pocitam. Pocita s tim i Ludvik, je to jasna vec :)

    OdpovědětVymazat
  59. Týmová spolupráce bude klíčová a bude muset být virtální. Na něco takového bych navrhoval Google Apps. Je to zdarma a je to ideální. Už sem se o tom bavil s Ludvíkem a ten říkal že se na to podívá. Asi by bylo vhodnější používat něco trochu komplexnějšího, než náš redakční "systém" na KK :). Proto si myslím, že s Google Apps nemůžeme šlápnout vedle.

    OdpovědětVymazat
  60. Máš recht kámo, nedávno jsem brouzdal po internetu a narazil jsem na (fukční) tel. číslo na Adreje. Tak jsem mu volal, ale nebyl jsem schopnej se ho na nic zeptat jak sem byl podělanej(bylo to horší než oslovit nějakou pěknou holku)tak sem něco blekotal o tom jestli nemá nějaké volné místo...Každopádně Andrej byl naprostá a nepřekonatelná špička...Mimochodem, já si Excalibur kupoval od prvního čísla (Ok, úplně první byla dvojka).Dejve to si neumíš představit jaký to bylo, když ti časopis třeba se dvouměsíčním zpožděním přišel.Člověk se zavřel a přečet to od A do Z (několikrát).I ty návody jak zmiňuješ.Jinak tvůj styl psaní se mi líbí je trošku říznutej Andrejem a možná trošku taky Faridem, ale uchováš si svýho ducha.Jen tak dál.

    OdpovědětVymazat