Mercenaries 2 - World in Flames

Na první pohled by se mohlo podle názvu zdát, že jde o hru beroucí si na paškál problematiku internetových diskuzí, ale není tomu tak. Ve skutečnosti jde o hru pro Playstation 2 (a také pro Playstation 3, XBOX 360 a PC - ale tato PS2 verze se podstatně liší, pochopitelně). A také jde o pokračování Mercenaries - Playground of Destruction. O co že jde? Válečné GTA, věřte nebo ne.

První díl se odehrává v Severní Koreji. Fiktivní konflikt mezi Spojenci a Koreou přivádí na válečné pole také nájemné žoldáky, kteří se specializují na lov důležitých osob. V zásadě jde o to, že máte seznam vysokých pohlavárů, které postupem misí lovíte. Jelikož se k těmto zvířatům nemůžete dostat za normálních okolností, musíte si vybudovat jméno prací. Můžete se dočasně přidávat na kteroukoliv stranu asi z pěti frakcí, vydělávat peníze, získávat informace, abyste se ocitli před příběhovou misí, která je dlouhá, obtížná a na jejímž konci je nějaký generál, kterého musíte dostat.

První díl stanovil laťku překvapivě vysoko. Destrukční zábava a svoboda v jednom.

Způsob hraní je opravdu, jako GTA. Máme k dispozici velkou herní plochu, převážně džungle a hory, kde probíhá válka. Vy kradete veškerou techniku - auta, tanky, lodě, letadla, vrtulníky - a s nimi likvidujete to, co je zrovna potřeba. Pokud ukradnete nepřátelské vozidlo, jste maskováni a až do odhalení na vás nikdo nebude útočit. S sebou můžete nosit dvě zbraně, pár granátů a něco málo munice, ale zase si podle situace můžete nechat posílat vrtulníky s výbavou nebo airstrike a tím si hodně pomáhat. Destrukce ve hře je opravdu na výši, lze zdemolovat skoro každý dům nebo pevnost, takže hra přes svoje arkádovité ovládání a nerealistickou akci nabízí opravdu dobrou kružbu v poměrně originální snůšce misí, které ačkoliv jsou pouze o střílení, jsou zábavné. Máte obrovskou motivaci hrát dál. Bohužel - hře se nevyhnuly bugy, které mi asi ve třech čtvrtinách znemožnily hru dokončit. Ale rozhodně doporučuji. Hra vyšla i pro XBOX a je mi dost divné, že ji moc lidí nezná, asi vyšla už pozdě, protože jde o čirou, prostopášnou zábavu.

Grafika je dobrá, ale dneska trochu rozmazaná, neostrá.

Druhý díl byl oznámen asi před rokem a půl pro "nextgen" systémy, z čehož vyplývá minimálně to, že technologie dotáhne destrukci na další úroveň. První ukázky vypadaly skvěle, či nadějně spíš. Například - je zde možné obsadit vrtulník, i když letí - pomocí vystřelovacího lana. Grafika je samozřejmě parádní, i když fyzika je přizpůsobená arcade stylu hraní. Zkrátka a dobře všechno nasvědčovalo tomu, že to bude príma hra. Hru jsem ještě nehrál, ale už před tím rokem a něco mne zaujalo, že autoři hodlají vydat i verzi pro Playstation 2, která bude samozřejmě osekaná graficky, ale jinak podobná. Titul se mi dostal předevčírem do ruky a já jsem jej trochu otestoval.

Toto jsou obrázky z PS2 verze - ale pozor - z devkitu. Neboli - snižte si kvalitu zobrazení asi tak, aby to vypadalo přesně, jako jednička - screeny výše.

Grafika hry je dobrá, to nemohu říct. Problémem ani nejsou tak modely postav či techniky (to je vše na dobré úrovni), problémem nejsou dokonce ani textury (byť jsou velice rozplizlé), problémem není dost nízká viditelnost (v San Andreas to nebylo o moc lepší), ale problémem je opravdu jenom a pouze rozlišení. Standardní PAL moje oči nějakou dobu neviděly, zmlsán z PC a PS3 a se na hru dívám maličko skrz prsty. Ale to ne proto, že by hra technologicky neobstála v mém měřítku, hraju mnohem starší a více zaostalé hry, ale prostě - tahle rozmazanina skrz základní scart kabel - (už bych si měl koupit RGB) vypadá to hnusně - samotná kvalita obrazu je prostě nízká a zanikají v ní detaily. Takže to je taková první věc, kterou si musí člověk uvědomit.

-dtto- modely, efekty a textury PS2 utáhne, ale ne v tomto rozlišení - screenshot je z devkitu.

Jinak je to ale dobré! Engine je stejný, jako v prvním dílu, lépe je zde udělané slunce a voda, dobře nasvíceno, v pohodě. Není podporovaný širokoúhlý režim zobrazení (o 480p nemluvě), takže se nemohu ubránit dojmu, že něco míjím, ale za chvíli jsem si zvyknul. Ovládání je plynulé a intutivní, není si na co stěžovat. Snad jen fyzikální model vozidel mohl být o něco lepší, občas se auta chovají jako lodě a naopak. Stejně tak je škoda, že autoři nevyužili tlakového senzoru v tlačítcích, takže plyn a brzda mají jen dvě polohy. Ale ono to ve hře není tak potřeba, takže to v zásadě nevadí.

Čím se dvojka liší je pojetí žoldáka, jako takového. Je zde mnohem větší důraz na osudy hlavního hrdiny (opět máme na výběr ze tří archetypů), takže každá větší mise je provázena renderovanou animačkou (nevalné kvality mimochodem) - nečekejte Metal Gear Solid, ale je to lepší pocit, než být anonymem. Příběh hry je primitivní, ale vyloudí úsměv na tváři díky nadsázce a jemnému humoru, který ovšem občas překračuje hranici trapnosti. V zásadě v první misi uděláte špinavou práci pro venezuelského diktátora, který ale místo finanční odměny plánuje naší hrdinku (bacha, hraju vždy za ženskou v jakékoliv hře, tedy i tady - možná že se děj za chlapíky mírně liší) odprásknout. Což ona se nenechá a naopak začne kout pomstu.

Díky tomu, že jsme na volné noze, musíme si sami zajistit podporu. Postupně rozšiřujete svůj tým o piloty, mechaniky, zbrojní experty - support zkrátka, které pak můžete využívat během misí. Mise dostáváte od jednotlivých frakcí, pokud s nimi jste za dobře. Některé mise jsou neutrální, čistě pro výdělek peněz, ale nejvíce mne bavily mise příběhové, které jsou poměrně unikátní. Například dostat do týmu opileckého pilota stíhaček tak, že musíte získat zpět jeho auto, které prohrál v kartách v opilosti - je to sranda, ne že ne. Hra je trochu přísnější v dodržování frakcí, například nechtěně přejetý civilista vám rozhodí skoro celou statistiku. Ale jinak je to v pohodě. Je zde mnohem více misí, kde se můžeme vysloveně rozptýlit - můžeme dovážet auta a další vozítka do vlastní garáže, můžeme opět lovit lebky (nezávisle na ději, jde o dobrovolnou činnosti - ale je zde opět skvělý systém zajímání živých cílů), provokovat konflikty v obrovské mapě a v neposlední řadě se proletíme nad džunglí v roli střelce za opravdu velkým kanónem.

Hra opět obsahuje lehce frustrující systém misí, které často budete muset opakovat, protože jste třeba nevěděli co dělat nebo že vás zabil někdo a vy netušíte kdo. Jakmile se ale člověk naučí výrazovým prostředkům hry, je procento zbytečně opakovaných misí v přijatelné hladině. Tak jako tak - přes takřka identickou náplň se první a druhý díl velice liší, ale jádro zábavnosti zůstalo stejné. Opět budeme běhat po hlavních tanků a zabírat je (pomocí mačkání kombinací ála God of War), ale třeba to zajímání vrtulníků za letu je vážně prča a odpálit dobře rozmístěnou C4 celé kusy města nebo vojenské základny - to se jen tak neochodí. Rozlišování mezi frakcemi je jenom bonbónek, který dokáže v kritických situacích hodně zamíchat kartami. A mise s odposloucháváním mobilu jsou zkrátka a dobře nové v tomto pojetí.

PS3 verze je graficky na úrovni, takže není moc co řešit. Pro srovnání dobré.

Suma sumárum - po osmi hodinách jsem asi v 40% hry a bavil jsem se velice dobře. Sice má člověk často pocit déja-vu, ale hledáte-li odpočinkovou řežbu, určitě bych Mercenaries 2 pro Playstation 2 doporučil, člověk zkrátka nesmí očekávat intelektuální výzvu a nesmí mít velkou LCD televizi - na starší CRT to bude MNOHEM hezčí. A pakliže verze pro výkonnější systémy bude vyboostovaná graficky, ale jinak stejná, není důvod do ní nejít.