Stronghold

A nyní opět klasika. Setkal jsem se s mnoha hráči, kteří mají pod tímto názvem zafixovanou realtime strategii s dobýváním hradů a pevností - a vůbec se jim nedivím, Stronghold opravdu je realtime strategií s dobýváním hradů a pevností. Hra od FireFly Studios má podezřele stejný název i náplň, v čem je tedy rozdíl? Rok vydání falíruje - 2001 vs 1993. Takže nyní se bavíme o té starší klasice (ale zase se nebavíme o nejstarší klasice z roku 1983!). Sám jsem se ke hře dostal v době, kdy jsem měl největší zájem o počítačové RPG hry, tedy někdy v období 1998-2004. Nechal jsem se doslova zahltit hrami, což mimo jiné vyústilo až ve vznik RPGhry.cz; ale jeden titul se trochu vymykal zavedeným herním systémům, ačkoliv jde o licencovaný produkt Dungeons & Dragons. Takže to přece musí být klasické RPG, ne? Ne tak docela - jde mnohem spíše o strategickou hru, odehrávající se se v kompatibilním světě, ale hlavní náplň je jiná, než třeba v Baldur's Gate.

Killer Instinct podruhé

Slovo dalo slovo a jak jsem řekl, tak jsem udělal. Killer Instinct je jedna z těch bojovek, u které vůbec netuším, jak se správně hraje. A toto jest vědecký průlom dnešního večera - KONEČNĚ jsem začal chápat alespoň něco! Nebylo to ale zrovna snadné. Učit se nebylo od koho (lidé mé pozvání domů na Killer Instinct večírek odmítají, i když jim nabízím zážitek srovnatelný s arcade hernou, včetně okolního šumu v pozadí), online návody jsou pro začátečníka k prdu a tak nezbylo, než hru uchopit do vlastních pracek a v potu a v slzách si vydobý(í)t úspěch. Aniž bych to chtěl zakřiknout - úspěch se brzy dostavil. Stačilo dvě hodiny pocení na barové židli a první komba začaly vycházet cíleněji a cíleněji!

Pikmin 3

Pikmin. Jedna z mála her od Shigeru Miyamoto, která se mi nejenže nijak nedostala pod kůži, ale dokonce jsem ji vůbec nepochopil. Hrál jsem ji na GameCube, hrál jsem updatované verze pro Wii, líbila se mi, chvíli i bavila, ale nikdy jsem u ní nevydržel moc dlouho. Těžko říci, kde se stala chyba - bral jsem to prostě tak, že ne všechno od Nintenda musím milovat. Smířil jsem se s tím, že Pikmini nejsou pro mne a přestal jsem to řešit. Jenže pak přišel hlad.

Wonderful 101 - demo

Platinum Games jsou podepsáni pod tituly jako MadWorld, Bayonetta, Vanquish a také Metal Gear Solid Rising. Mám jejich hry docela rád, patří do kategorie oblíbeného šálku čaje. Pořádné holomajzny, které se nebojí být megalomanské a strašlivě přehnané. Jenže - takových her je dvanáct do tuctu a řekl bych, že je těžší a těžší se v této konkurenci odlišit. Jistě, mohli by maličko couvnout a rozvíjet svět z výjimečného vesmírného JRPG Infinite Space, nic bych proti tomu neměl! Ale tak když už holomajznu, tak nějak jinak. A právě Wonderful 101 je jeden z těch titulů, který ve mně vzbuzuje zájem. Demoverze, kterou jsem řádně otestoval skrz naskrz, mne přesvědčila ke koupi. Netradiční hratelnost jasně odkazuje na tradiční základy. Hraje se to asi jako Devil May Cry, ale liší se zde detaily ve zpracování, které dodávají odér výjimečnosti.

Hra měsíce: Pac Man

Zdá se mi to, anebo jsme skutečně ještě žádný měsíc neoslavovali klasiku jménem Pac Man? To už je skoro tak vážné, jako nemít v seznamu Asteroids, Space Invaders nebo třeba Tetris! A tak moudré hlavy rozhodly, že přes srpen budeme všichni vzhlížet k této hlavě požírajícím tablety.

Animal Crossing potřetí, ale ne naposledy

Po téměř stovce nahraných hodin jsem si řekl, že je čas hru odložit. Ne navždy, ale nějak je potřeba tuto kapitolu uzavřít. Jedna z hlavních motivací byla ta, že tuto hru v mém okolí hrají i ostatní. Jenže po měsíci intenzivního hraní začalo více a více lidí narážet na určité limity, takže další hraní už pomalu ztrácí smysl. Všechny stavby jsou vybudovány, dům je vylepšený na maximální možnou úroveň, obyvatelé města jsou spokojení a tak vlastně zbývají jen sezónní události. Já sám na nějaký dům a spokojené obyvatele kašlu, takže mi zůstalo jen velice málo k zábavě.

Hired Guns potřetí a naposledy

Správní chlapi by měli dodělávat, co načli. I když od Hired Guns Amiga Old School party uběhly dva měsíce, myšlenka na hru byla příliš silná. A tak jsme se jednoho krásného večera (včera) sešli v sestavě DaMi, Dóďa, Předseda a já, abychom dorazili Hired Guns do zdárného konce. Pařba, která začala zhruba v šest večer, končila v jednu ráno a shrnul bych to asi takto: EXTÁZE!

Retro United

Určitě to není poprvé, co jsem se setkal s nápadem sloučit herní bloggery, zejména ty orientované na starší hry, aby vytvořili nějakou jednotnou platformu pro všechny zájemce (retro)gamingu. Výchozí úvaha je prostá. Webů pro současné hry je plná náruč, avšak nejrůznější retrovlny (ale i třeba nové hry pro mobilní telefony) vysloveně volají po tom, aby někdo hry popisoval s hlubšími znalostmi a s rozhledem, než se tomu děje u běžných herních magazínů (cílených na patnáctileté hráče). Jmenovitě včera jsem narazil na takový nápad u Sledgehewera na jeho blogu, resp. fóru. Jelikož se mi nápad jako takový zamlouvá, vyplodil jsem k tomuto tématu text, který přetiskuji u sebe na blogu pro případ, že by to někoho zaujalo. Jednoduché to ale není, to ne. Není čas být naivní a jen nadšený.