28. 11. 2012

Deník Doomaře + Commander Keen


Miluju Dooma! Oficiálně i neoficiálně. I po těch letech si říkám, že nebylo mnoho pravých lásek v herním světě. A Doom je stálice. Vsadím se, že když nyní napíšu, že bych si dal s Bludrem deathmatch, že se ozve a dáme deathmatch (pokud se neozve, je padavka). No ale počítejte se mnou - pokolikáté zde na blogu o Doomovi píšu? Doom, 15 let s Doomem, Doomyslné využití času, Coop Doom 2 v15, Doom Online, Doom 2 RPG a nemohu opominout také deskového Dooma. A toto je nyní devátý článek v pořadí. Modří již tuší - ano, když jsme tuhle minulý týden malovali u našich, v rámci stěhování jsem narazil na krabici pokladů, kde byl mimo jiné také ohořelý Deník Doomaře!

Fallblox


Věřte nebo ne, ale Pullblox je jedna ze stálic 3DS, ke které se rád vracím v každé kratochvíli. To také znamená, že celkový počet odehraných hodin se blíží dvacítce a počet nedohraných levelů se dá spočítat na prstech jedné ruky (tedy sedm). Za ty prachy jde nejen o vynikající poměr cena výkon, ale hlavně jde o unikátní hru, kterou se dá pochlubit a zároveň se jí nechat pohltit. Samozřejmě ale tady máme i prakticky neomezený počet úrovní, které díky QR kódům šíří fandové, jako mor. Nutno ale dodat, že když jsem se doslechl o pokračování, začal jsem se těšit. Bylo na čase!

26. 11. 2012

Walking Dead - podruhé a naposledy


Po mnoha měsících jsme se dočkali zakončení ságy o zombie apokalypse. Poprvé jsem o hře psal v květnu tohoto roku a mohu s potěšením oznámit, že hra se jako celek povedla. Všech pět kapitol dává dohromady poutavý interaktivní seriál, který bych mohl klást za vzor mnohým interaktivním filmům, co se postav, atmosféry a celkového podávání příběhu týče. Telltale games mají u mne bílý puntík. Malý, bezvýznamný, ale puntík.

24. 11. 2012

Metroid Fusion


Jestli něco Nintendo umí dělat, jsou to jejich first party hry. Konkrétně Zelda a Metroid jsou vzorem toho, jak lze pracovat s jedním tématem na mnoho způsobů a vyhnout se tak zatuchlosti. Retrospektivně si vybavíme nejrůznější "dlouhé série" her, jako třeba dělala dříve Sierra se svými *Quest hrami, ale také třeba Wizardry nebo Ultima. V dnešní době vidíme leda tak Final Fantasy a pak samozřejmě držáky Nintenda. Když se ale přeneseme do roku 2002 (to už je deset let?!), máme tady Metroid Fusion, téměř launchovou hru pro Game Boy Advance, která jakoby navazuje na tradice slavného Super Metroida ze SNESu a je zároveň "pouze" čtvrtou hrou v sérii. Jak se mu to dařilo? Hodnocení na Gamerankings přesahuje hranici 91%, což je velice slušné. A tak jsem se do hry po letech pustil.

20. 11. 2012

Knights of Pen and Paper


Nedávno jsem si koupil na doporučení hru pro můj Androidí telefon s názvem Knights of Pen and Paper. Hra totiž staví na jednoduché, ale velice originální premise, která slibuje zábavu. Představte si partii Dračího Doupěte, kdy se u stolu sejde banda různých osobností, s určitým pohledem na RPG hry. Tato banda si vytvoří herní postavy a pustí se do hraní za spolupráce Pána Jeskyně. Tak, o tomto jsou Knights of Pen and Paper. Jde o simulátor herní seance Dračáku. Se vším, co k ní patří.

19. 11. 2012

Oldschool & Newschool Amiga party


Můj věrný kamarád Drokk je příkladným Amigistou. Jeho filozofie je jednoduchá. Není důvod měnit Amigu 500 za cokoliv jiného, ani upgradovat, prostě nic. Když jsme se u něj sešli, měli jsme plán užít si opravdu klasickou pařbu, "jako v osmdesátejch letech". Na moderní LED TV jsme napojili anténní kabel (samozřejmě přes TV modulátor), pár kabelů pro zvuk, kuličková myš a zaprášený box s disketami. Musím přiznat, že takto poctivou Amiga párty jsem už dlouho, dlouho nezažil.

12. 11. 2012

Game Boy Advance po jedenácti letech


Když byl v roce 1989 vydán originální Game Boy, trvalo neuvěřitelných devět let, než vyšel oficiální nástupce Game Boy Color. Mnohými byl ale považovaný jen za kosmetický upgrade, čili není divu, že teprve Game Boy Advance, vydaný v roce 2001, je mnohdy považovaný za "opravdového nástupce" (mne nevyjímaje). Od vydání této konzole uplynulo již 11 let a jelikož jsem se shodou okolností stal majitelem Micro verze, zjistil jsem, že mám doma kompletní sbírku GBA série. A tak jsem se rozhodl napodobit experiment s původním Game Boyem a poslední dva týdny nosil v kapse jedno ze tří GBA a urputně jsem testoval, zda-li má tato konzole po těch letech smysl. Odpověď ale není tak jednoznačná, jako v minulém případě.

11. 11. 2012

Čas na soutěž

Na nyksu jsme kdysi dávno rozjeli klub "hádání PC her", který má občas čím pobavit. Jako například obrázek níže. Poznáte všechny hry? Nejde jen o platformu PC samozřejmě, ale i tak je to docela dobrý test. Většinu jsem poznal, u několika si nejsem jistý, ale to už snadno dohledám na Mobygames. Hezkou zábavu!


2. 11. 2012

Augmented Reality ve hrách


Pod tímto pojmem si můžeme představit zhruba to, že se díváme na skutečnost, která je ale nějakým způsobem vylepšena, respektive doplněna o počítačem generovaný obraz a tím pádem vzniká dojem něčeho, co sice nemůže být reálné, ale reálně to vypadá - a mnohdy i reaguje. Tento pojem se s nástupem technologií začal skloňovat častěji a častěji - viz například Google Glasses a další vychytávky. Jsem scifista a celkově tomuto konceptu fandím, i když si momentálně nedovedu představit, že bych to někdy potřeboval. Ale co, pánové z Googlu či jiných společností jistě vymyslí způsob, jak tento systém zpopularizovat. Mne ale zajímá jediné - hry. Co hry? Jsou nějaké, které využívají vylepšené reality? No jsou, a není jich málo. Jaký je přínos do této oblasti? Překvapivě velký. I když asi ne tak přínosný.

1. 11. 2012

Hra měsíce: Elvira


Co říci, aniž bych se opakoval? Elvira je prostě super. Celá trilogie (když započítáme Waxworks) je naprosto unikátní sérií adventur s důrazem na prvky dungeonů. Kdybych měl stručně popsat, čím mne hra zaujala, byl to jistě pocit realistického prostoru kolem mne. Zřetelně si pamatuji, jak jsem asi v devíti letech poprvé uchopil myš a na bráchově Amize jsem se začal potloukat prostorem. Bylo to ještě dříve, než jsem hrál Dungeon Mastera, takže mi nepřišlo divné, že pohyb není krokovitý. Bylo to naopak velice poutavé, zkoumat, kam se vlastně dá jít a co se tam objeví. Když pak na mne vyskočil strážný, tak jsem si regulerně znečistil textil. Pak mne brácha od Amigy vyhnal a já se ke hře vrátil až mnohem, ale opravdu mnohem později - asi až tak v roce 1998. To byl rok, ve kterém se mi vrátila chuť do života.