Knights of Pen and Paper

Nedávno jsem si koupil na doporučení hru pro můj Androidí telefon s názvem Knights of Pen and Paper. Hra totiž staví na jednoduché, ale velice originální premise, která slibuje zábavu. Představte si partii Dračího Doupěte, kdy se u stolu sejde banda různých osobností, s určitým pohledem na RPG hry. Tato banda si vytvoří herní postavy a pustí se do hraní za spolupráce Pána Jeskyně. Tak, o tomto jsou Knights of Pen and Paper. Jde o simulátor herní seance Dračáku. Se vším, co k ní patří.



Důležité si je uvědomit, že naše role jako hráče, je ve hře reprezentovaná dvěma rovinami. Jednak jde rovinu klasického RPG s tahovými souboji, grindem, plnění rozličných úkolů, managementem zdrojů, zbraní a kouzel. Máme plnou kontrolu nad cestováním po celkem velké mapě, můžeme vyrábět předměty, spát, ale jádro hry se točí kolem úkolů, tedy hromadném vybíjení mnoha druhů příšer - dle potřeby. A že je potřeba je vybíjet dokola!

A pak je zde rovina osobnosti hráče (resp. hráčů), za které hrajeme. V této rovině hru neovládáme přímo. V zásadě jen sledujeme rozhovory hráčů dané seance Dračáku a Pána Jeskyně. Správná volba protikladných charakterů může tak rozproudit dialog, ve kterém jedna hláška střídá druhou. Navíc hráči samotní tu a tam okomentují dění na obrazovce (tedy v jejich fantazii). Hra tak chvílemi dýchá opravdu dobrou náladou, která připomíná mnohdy naivní, ale nostalgické situace každého hráče Dračího Doupěte.

Tento potenciál je dále rozvíjen tím, že hráči nemusí býti vybírání z předvídatelných archetypů typu "mladší otravný brácha", "nerd" nebo "babička", ale můžeme také vytvořit partu s Wookiem, E.T. nebo s Paris Hilton. Takže ono si to pak stojí za to projít vícekrát za sebou a vstřebat všechny ty vtípky.

Bohužel, jádro hry je více méně dost repetetivní vybíjení, které sice doprovází vtipně jednoduchý herní systém, ale nejde o nic převratného a časem jsem se při čekání na bitky i dost nudil, protože většina hlášek se začala prostě opakovat. Motivace dotlačit hru dál je bržděna nutností grindovat dokola. Ve skutečnosti ale tady je alternativa. Mnohdy jde koupit lepší výbava, zbraně, možná i jiné věci, které pomáhají našim gerojům v cestě. Jenže tady jsem narazil na problém technického rázu. Hra mi totiž po kliknutí na Obchod vždy spadne.

Použití enginu Unity bylo pro tuto velmi mile kreslenou, avšak technologicky primitivní hru, zřejmě overkill. Autoři sice zareagovali celkem rychle prvním patchem, ale jak to při mé smůle nemůže být jinak, můj telefon se pořád zasekával. Čili mi trochu uniká kouzlo samotné herní části.

Na druhou stranu oceňuji již nyní vysokou originalitu a svěžest v přístupu k námětu. Když si časem vytvoříte partu pěti lidí, tak se už licitují docela slušně. Koncepce dvojí stěny mezi světem fantasy dobrodružství a pak dvěmi světy hráčů (těch virtuálních ve hře, i nás) je prostě skvělá. A kolik detailů je zde zpracováno - prakticky pořád se hází kostkou, těžíme materiály, sbíráme kořínky, cestujeme a  pořád na nás číhají náhodné souboje. A také můžeme experimentovat s resetováním skillů postav. Funkčně vzato hra nepřesahuje "casual RPG", ale to zasazení do světa z toho dělá zajímavý počin. Ve formátu mobilní hry jde dokonce o ideální počin do kapsy.

Za ten jeden dolar? Snad brzy vyjde patch, který opraví padání - pak mohu rád vřele doporučit.

P.S.: Patch je venku! To je vtipný, zrovna během psaní tohoto článku, nekecám!