28. 3. 2012

Angry Birds Space


Rovio udělalo 51 her předtím, než se proslavili hitem Angry Birds. Je zvláštní, že nikdo se nepozastavuje nad faktem, že jak 51 her před Angry Birds, tak Angry Birds, jsou jen plagiáty s různou kvalitou portace. Na druhou stranu ale není třeba zaujímat pózy, že by nekopíroval každý. Co se Angry Birds týče, musíme objektivně uznat dvě věci. Za prvé - trefili správnou hrou na správnou platformu. Za druhé - trefili cílovou skupinu jak obtížností, tak stylizací. Výsledkem je sice jen kopie her jako Crush the Castle, ale se grafikou a hratelností, která zaujala široké (ne)hráčské publikum. Budiž jim to přáno. Pořád to pro mne ale není důkaz, že by v Roviu byli nějací gamedesignoví umělci - prostě jen polili hamburgery čokoládou a obalili ve slanině. A právě proto mne překvapilo, že Angry Birds Space jsou snad poprvé hrou, která by se dala téměř označit za originální a dobře vymyšlenou.

26. 3. 2012

Journey


Journey jako hra určitě splňuje mnoho požadavků, které bych nárokoval od většiny her. Celkem rozumím tomu, proč se opět začalo skloňovat slovo "umění", když dojde na řeč na tuto hru. Z hlediska unikátnosti produktu a z hlediska naprostého zvládnutí mnoha interaktivních prvků a detailů zde hovoříme o precizní řemeslné práci, podpořenou skutečně promyšleným designem. A to se ve hrách často nevidí. Nebál bych se dokonce si přisadit, že Journey se vyhýbá onen "umělecký patos". Již z názvu titulu usoudíte, že "cesta je cíl" a že o nic víc, než prožitek zasazený v čase a prostoru nejde. Jsem přesvědčený, že tato filozofie nebyla do hry vsazena z laciného důvodu "koukejte, děláme umění, volové", ale prostě proto, že to chtěli od samotného začátku konstruovat jako poezii určenou k mnohonásobnému čtení, fungující trochu jako koán. V jistém smyslu si dokonce myslím, že za nejbližší hru k Journey bych v současnosti vybral Dear Esther. Spojuje je určitý minimalismus, způsob vyprávění, atmosféra a neurčitost záměru.

Great Escape


Podobně, jako František Fuka nečte knižní předlohy filmů, já se nedívám na filmové předlohy her. Ne snad, že bych v tom měl nějakou zásadu, ale nemám prostě na filmy čas. O Great Escape se chystám napsat už nějaký ten pátek a pošťouchnutí příšlo skrz právě hraný Metal Gear Solid 3D. Jak jsem byl upozorněn, tak přezdívka Majora Zero - v té době "Tom", vychází právě z filmu The Great Escape, kdy jméno Tom bylo pojmenováním jednoho z tunelů, který měl pomoci hlavním hrdinům k útěku z německého pracovního tábora během druhé světové války (stranou poznámku, že Kojimova inspirace "This is ground control to major Tom" pochází sama o sobě nejspíš z inspirace známou skladbou Davida Bowieho). A tak jsem to vzal jako znamení, že je čas o této skvělé a výjimečné hře napsat.

23. 3. 2012

Revoluční textová hra

Nejsem asi sám, kdo se domnívá, že textové hry zdaleka neřekly své poslední slovo. Zároveň je ale nutno říci, že z hlediska mainstreamu je prakticky vyloučeno, aby textovky zaujaly širší publikum. Náročnost na hraní je ze současného hlediska vysoká a vůbec hry se z vod textového popisu dávno vydaly cestou audiovizuální, což při kombinaci s "dumbifikací" her znamená, že drtivá většina her má výslovně zakázáno mít na obrazovce více, než padesát znaků za hodinu (a to jde většinou o věty "By picking up ammo, you'll have more ammo".

21. 3. 2012

Tekken 3DS - dohra

Tekken 3DS je první hra v historii, do které jsem vložil hodně nadějí a dost peněz, abych pak byl následně tak zklamán, že jsem se rozhodl nárokovat své peníze zpět. Skutečně, nekecám. Dosud jsem se vždy spoléhal na demoverze her, případně "alternativní" demoverze, jestli mi rozumíte, abych nekupoval zajíce v pytli. Moje peněženka se tak stala hlasem, za který jsem byl zodpovědný. Až do Tekkena 3DS to fungovalo, takže jsem si kladl otázku, proč by to nemělo fungovat i nadále? Proč bych nemohl reklamovat hru? Realita stojí proti mně. Nemohu se ohánět žádným zákonem, nemám šanci. A je to celkem logické, v naší zaprděné české společnosti by legální reklamace tak vrtkavého produktu, jakým jsou audiovizuální díla, využíval skoro každý, bez ohledu na to, jestli mu produkt vyhovoval nebo ne. Neexistuje tedy jiná cesta?

Celovíkendová pařba

Jak jsem plánoval, minulý víkend jsem uspořádal komorní herní večírek, který se řekl bych nad míru povedl. Témata byla dvě. Za prvé samozřejmě řádně pokřtít arcade panel, který se konečně dočkal fyzické instalace na správné místo - a pak také jsem se velice těšil na pořádný test "sesíťovaných" Playstation, kde je přece jenom pár her zajímavých k testu.

14. 3. 2012

Playstation


Ač je to možná s podivem, získal jsem pocit, že první Playstation by si zasloužila více ovací, než jsme v současnosti svědky. Možná je to tím, že v našich končinách to konzole měly těžké a konkrétně Playstation prolomila nejedno tabu. Byla to ale skutečně zásluha konzole jako takové nebo spíše souhra okolností? A co ze světového pohledu - uvědomujeme si vůbec, co za revoluci SONY způsobila? Žijeme dneska vesele se svými HD televizemi a vesele mačkáme tlačítka na Dualshock3 gamepadech, jenže - kde to všechno začalo? I pro tyto důvody jsem se rozhodl sepsat stručnou historii této konzole, kterou mnozí (včetně mne) považují za první "next-gen" konzoli v pravém smyslu slova. Dalo by se říci, že retrohráči by měli na Playstation ohrnovat nos, jakožto nad novotou pro střední vrstvu.

Stín Meče


Tak jsem se konečně dopracoval k rozboru tohoto slavného českého stolního RPG. Trvalo mi to docela dlouho, jelikož jsem knihu pravidel nemohl najít. Avšak minulý týden jsem namátkou sáhl do krabic po stěhování a hle! Vyskočila na mne nejen pravidla pro experty DrD (to bude taky lahůdka k rozboru), ale právě i Stín Meče. O této hře se mi ale bude velice špatně psát a to proto, že se už delší dobu kamarádím s jedním z geniálních autorů (s tím geniálnějším z nich), takže veškerá kritika je tak trochu střelbou do vlastních řad. Přesto - položme si otázku. Proč se Stín Meče nestal hitem, jakým bylo Dračí Doupě? Na první pohled by se totiž mohlo zdát, že hra převyšuje svého předchůdce o mnoho hlav. Logičtější vývoj postavy, větší důraz na roleplaying, kvalitnější pravidla pro souboje a také rozmanitější magii, nemluvě o systému povolání a originálních rasách. Jenže není všechno tak snadné, jak se zdá na první pohled.

5. 3. 2012

Coop Doom 2 v15


Nejrůznějších WADů pro Dooma vzniklo za ty roky... no víc než pár. Zabývat se nějakým hromadným rozborem je nemožné a stejně tak vyjmenovávat jednotlivé nemá valného smyslu. Profíci mají jasno - hrají dwango5 a to jim stačí. Avšak od té doby uplynulo hodně vody a ne každý preferuje deathmatch. Naštěstí novější inkarnace Dooma mají podporu kooperace více než dobrou. Evergreenem je pak u mne WAD coopbuildlm, který se mi sice ještě zdaleka nepřejedl, ale přece jenom jsem dostal chuť na nějakou novou třešničku. A to z toho prostého důvodu, že na kooperaci je zábavný onen proces odhalování prostředí, krok za krokem, ve dvou a více lidech. Tak jsme o víkendu s Roenickem na chvíli sedli k naším mašinám a podívali se do světa coopdoomii15.wad. Jediné doporučení, které jsem měl je fakt, že tento WAD je i na serveru Obláček, takže si naivně myslím, že půjde o WAD hratelný.

Street Fighter X Tekken


O víkendu jsem měl tu možnost si na pár hodin zahrát nejnovější příspěvek do rodiny Capcom bojovek, podrodiny VERSUS série. Je to vůbec poprvé, co Capcom získal licenci z nekompatibilního herního světa. I když se dopředu vědělo, že styl hry bude čistokrevně capcomácký, byl jsem velice zvědavý, co tam vlastně z Tekkena zbylo. Pro zachování vyváženosti hry je totiž předem jasné, že "něco málo" se bude muset předělat. A to chvílemi až nezdravě moc.

3. 3. 2012

Incubation: Time is Running Out



Trvalo to dlouho, ale je to tady. Sbírka platinových her se rozšiřuje o další podstatnou perlu v herní historii. Božští Blue Byte se na nás usmáli z německých výšin a po megapráskkové trilogii tahových strategií s názvem Battle Isle nám seslali manu, orgasmus, ve formě Battle Isle Phase Four: Incubation. Cítíte teplo v rozkroku? Tak to je správné.

2. 3. 2012

Hra měsíce: NewZealand Story


Ač to bude znít neuvěřitelně, je to přesně rok, co jsem na blogu zavedl tradici hry měsíce. A tak k pěknému výročí nelze vybrat jinou hru, než legendární skákačku New Zealand Story. A to i proto, že někdo byl tak laskav a udělal nám na tento měsíc banner.