28. 9. 2011

Národ sobě

Dlouho, předlouho jsem se rozmýšlel, jak napsat tento článek. Po jistém zvažování jsem usoudil, že můj nápad není úplně pitomý a že za zkoušku to stojí. Vycházím z myšlenky, že některé z vás čtení mého blogu  baví. Druhá myšlenka je zhruba taková, že mnozí by rádi četli o něčem, o čem nic nevím. A třetí, stěžejní myšlenka je, že pokud o něčem nevím, tak nejspíš proto, že to nemám. A jsme u jadérka věci. Peníze!

Zrušené hry

Když se podíváme do historie, vidíme krom statisíců vydaných her také tučný seznam titulů, které se z různých důvodů nedočkaly uvedení na trh. Mohly za to finance, rozpad týmu, konec podpory platformy a mnoho dalších důvodů. Her je nakonec tolik, že by se jim jistě oplatilo věnovat celý blog. A také, že ano! Stránky Unseen64 se věnují této problematice poměrně do hloubky, zejména co se konzolí týče. Jistě nejde o seznam definitivní, ale hodně se z něj dá vyčíst. Jako další zdroj, tentokrát věnovaný čistě Amize, jsou stránky Games That Weren't. A jistě jsou i další. Tyto dvě zmíněné jsem ale prošel s otevřenou hubou. Unseen64, jak lze z názvu usoudit, se původně zaměřovaly na platformu Nintenda 64, ale později obsáhly zajímavou paletu konzolové nabídky. Ono věnovat se PC by bylo smrtící, tam je zrušených titulů mnohem více. Avšak níže najdete výběr her, o kterých jsem neměl ani tušení, že se o nějakém pokračování vážně uvažovalo. A nemnohdy je to škoda! Na druhou stranu - seznam her, které by si zasloužily pokračování (dobrý den, pane opravdový System Shock 3), ty ale shrnu jindy, v samostatném článku. Čili - o co jsme byli ochuzeni? Abyste nemuseli procházet všechny stránky, prošel jsem to za vás a vybral tituly, které mi přijdou zajímavé. Málo jich není.
P.S.: Vynechávám "slavné zrušené hry", jako Duke Nukem Forever, Shenmue pro Saturn, Thrill Kill, Into the Shadows, Warcraft Adventures nebo Starcraft Ghost. Spíš vybírám z obsáhlého seznamu perličky, co mne zaujaly.

23. 9. 2011

Herní soundtracky

Jsem hudebně tuze nevzdělán. Pokud se podíváte do mého playlistu, opakují se tam de facto jen čtyři skupiny pořád dokola (obvykle teda všechna alba) a sice Pražský Výběr, Queen (anglická varianta Pražského Výběru), Prodigy a Chemical Brothers. Prakticky jiné kapely neposlouchám. Nezávisle na tom mám ale rád samozřejmě soundtracky, primárně z her. Z gustem poslouchám amigácké MODy, líbí se mi některé kreace ze ZX Spectra, ale z osmibitové éry je to Commodore 64 a jeho SIDy, samozřejmě. V modernější PC éře jsem došel k tomu, že MIDI nejde prakticky poslouchat (jsou výjimky, jako třeba Dungeon Master 2) a CD soundtracky, tedy již "normální audio", mají příliš "filmovou" atmosféru - vytratil se z toho ten aspekt počítačem generovaného zvuku. Ale i takovou hudbu rád poslouchám. Dneska je to naštěstí snadné, stačí chvilka strávená na internetu a člověk je samý soundtrack. Ale jelikož se prohrabávám archivem, narazil jsem na úsměvnou vzpomínku na polovinu devadesátých let, o kterou bych se rád podělil.

20. 9. 2011

Chucpe 3.72


Nikdy jsem se moc nevyznal v právních ujednáních. Je to na jednu stranu moje blbost, že jsem líný pročítat desítky stránek nějakého EULA ujednání. Na stranu druhou často dojdeme k tomu, že mnohá tato obecná ujednání jsou v přímém rozporu se zákony země, kde přebýváme, což vylučuje aplikovatelnost. Zkrátka je to právnické mumbo-jumbo, které si nevšímáme, jelikož nám v praxi "stejně nic nehrozí". Bohužel, občas padne kosa na kámen a tak jsme svědky právních kliček, jako třeba "žádná odpověď na nabídku znamená, že zákazník souhlasí s využitím nabídky", jak jsme byli svědky praktiky některých telefonních operátorů. Anebo se někomu podaří proniknout skrz nevalné zabezpečení databáze a vytáhne relativně citlivá data zákazníků, které se pak objeví volně dostupná ke stažení. Jsou to velice smutné věci a něco by se s nimi mělo dělat. Jednak by se měla změnit legislativa a všeobecná ujednání. Druhak by se mělo změnit zabezpečení tak, aby průnik do databáze nebyl tak snadný. To dává smysl. V případě SONY si to dovolili svobodně pochopit po svém.

19. 9. 2011

Dead Island - první dojmy


Nikdo to nečekal a ona je to časovaná bomba. Všechna velká studia se těší na novou generaci hardwaru, aby konečně mohli začít dělat ty slibované velké hry v otevřených prostorech, sandboxy a tak dále. Posledních deset let slyšíme tyhle kecy dokola. Přitom všichni vidíme, že obří hry vznikají. Ono to jde, když se chce. Umí to Rockstar, umí to Bethesda. A umí to ještě malé polské studio, živené pšeničnými klíčky. Dead Island, navazujíce technologickou kvalitou na Call of Juarez 2 (Chrome 5), předčil nejen očekávání kritiky, ale i moje osobní. Přece jenom - Call of Juarez 2 byla velice dobře zvládnutá a povedená střílečka, leč pořád tak trochu v tunelu, kde výlet do otevřené krajiny byl jen kulisou. Nyní máme hru, která nabízí otevřený prostor bez omezení, haldu úkolů, proměnlivé prostředí a tuny kvalitní zábavy. "Blbí pšonci" strčili do kapsy většinou současné herní produkce "jen tak". Jak je to možné?

Deus Ex 3: Human Revolution

Už se trochu usadil prach a tak jsem měl čas v klidu hru dorazit do jehoho z vítězných konců, abych si v hlavě urovnal, co se mi hře líbí a co naopak ne. Pokud vás nebaví dlouhé čtení, tak stručná verze je pžibližně tato: "Jde o důstojné pokračování, restart se povedl, na původní hru to vysloveně nemá, ale další díl očekávám s nadšením". A nyní ta dlouhá verze.

15. 9. 2011

Bard's Tale


Při hledání vhodných témat jsem se zaměřil na kompletaci starých RPG her a to převážně z hlediska příběhu a z hlediska ilustrace vývoje. Zatímco jsem záměrně vypustil veškeré hry SSI a vůbec ze světa Forgotten Realms, Dragonlance či obecně Dungeons & Dragons, zůstala mi tady nejméně jedna menší série, historicky poměrně významná, ale hráči pokud vím zapomenutá. Na rozdíl od série Ultima nebo Wizardry se nedočkala tak prudkého vývoje, jelikož jsou k dispozici jenom tři díly. Když ale naznačím, že zde existuje velice úzká vazba na obě zmíněné série, dále relativně úzká vazba na slavný dungeon crawler Black Crypt, odkazy fanoušků v jednadvacátém století a také oficiální editor na levely, tak musí být jasné, že na Bard's Tale "něco" je. (Pouhých 13 normostran).

13. 9. 2011

Boom Blox Bash Party


Když se řekne Steven Spielberg, vybavím si filmy jako Duel, Čelisti, Jurský Park, Goonies, E.T. a asi mnoho dalších. Když se řekne Steven Spielber a počítačové hry, vybavím si The Dig, Indiana Jones and Fate of Atlantis a E.T. pro Atari 2600. To je celkem slušná práce. A nyní se mi dostala do rukou hra, která se pyšní jménem tohoto filmového génia na svém obalu. Copak to asi bude? Dobrodružná adventura? Akční střílečka? Interaktivní film? Kdepak. Jde o akční puzzle party hříčku. Ach jo, už zase?

12. 9. 2011

Syndicate po letech - podruhé


Tak se nám po pečlivě naplánovaném úniku informací dostala na povrch skvělá zpráva. Electronic Arts hodlají obnovit značku Syndicate a podle zlomku dostupných informací to nevypadá věru nejhůře. Kooperace pro čtyři hráče, čipová totalita, kybernetická těla, neomezené zněužívání zákonů a dokonce devět misí z původní hry? Navíc dle pár dostupných obrázků v nízkém rozlišení se zdá, že by se autorům mohlo podařit zachytit tu správně depresivní atmosféru budoucnosti, aniž by to nutně muselo vypadat otřepaně. Cynik ve mně si neodpustí poznámku, že opět půjde o lineární střílečku v tunelu, která jen těží z původní licence (těžko ale říci, zda po osmnácti, respektive patnácti letech existuje dostatečně silná fandovská základna na to, aby se oživení takové série vyplatilo. To bych spíše vsadil na System Shock, mezi námi). Dejme ale skepsi stranou. Jak by se mi líbilo zpracovat Syndicate po letech jsem již jednou naznačil - před dvěma lety. Od té doby uplynulo dost vody a dost her. Jak se dívat na Syndicate nyní, když víme, že dostane slušivý kabát first person střílečky?

6. 9. 2011

Metroid



Metroid. "Odvrácená tvář Zeldy". Jedna z největších značek, jakou Nintendo disponuje. A kterou v současné době můžeme přirovnat k vzorům unikátního gamedesignu. Metroid. Hra pro NES z roku 1986, která zásadně redefinovala další platformové hry dané doby a která má dodnes co říci. Inspirace, na kterou se nezapomíná. NES. Konzole, kterou disponuji a která dala světu jedny z nejzásadnějších her historie. Tady končí diskuze, všichni musíme sklonit hlavy, abychom unesli tu záři, kterou  se NES a jeho hry jenom třpytí, bez známky stárnutí či zrnek prachu. Povstaňte, Metroid se Samus Aran přicházejí!

Metal Mutant


V ďalekej budúcnosti je už ľudstvo takmer vyhynuté, všetko zabrali stroje. Planéta Kronox ukrýva robotí komplex pod vládou kybernetického pána menom Arod7. Tento ukrutný tyran si plánuje podmaniť celý vesmír a zvyšok ľudstva. To sa však nesmie stať a preto rebeli skonštruujú toho najefektívnejšieho a najsmrtiacejšieho robota aký kedy existoval. Jeho meno znie Metal Mutant. Ten je poslednou nádejou na prežitie ľudstva a ukončenie hrôzovlády Arod7. Úlohou železného mutanta bude nájsť robotie mesto, lokalizovať ukrutného Arod7 a zničiť ho raz a navždy.

5. 9. 2011

Wasted Dreams


Amiga je naše láska, o tom se nemusíme bavit dokola. Avšak my otrlejší moc dobře víme, že Amiga byla často také platformou pro druhořadé hry či podřadné. A toto stigma v jistém smyslu nevyčpělo dodnes. Například - pro OS4 existuje mutace Tower Defense za 20 EUR a pak hra s písmenky za 17 EUR. To je prosím pěkně sprosťárna. Ale i v minulosti jsme byli svědky násilné optimalizace jinak dobrých her pro Amigu 500 a jednotlačítkový joystick. Mnoho her tak na Amize vypadalo odporně a to i v době, kdy jsme již měli k dispozici slušný hardware. Podívejte se na hry kolem roku 1994. Absolutně nikam se neposunuly. Není divu, že jako platforma Amiga chcípla. Mezi podřadnými střílečkami a hopsačkami pak (komerčně) zapadly hry jako Alien Breed 3D 2, Worms Director's Cut, Oscar a mnoho dalších. Amiga CD32 to spíše potvrdila. Jedna z těchto postižených her je právě titul Wasted Dreams.

1. 9. 2011

Hra Měsíce: Flashback


Je až k nevíře, jak moc je tato hra opomíjená. Jasně, její remake se vyskytl snad na všech platformách, homebrewem počínaje a iPhonem konče. Ale kolik z vás hru pak dohrálo? Nedá se svítit, toto neoficiální pokračování Another Worldu má v síni slávy místo zajištěné, i když hru dorazilo celkem málo hráčů.

Deus Ex 3: Human Revolution - první dojmy


Deus Ex 3 se po první recenzích setkal téměř až s neuvěřitelným úspěchem. Recenzenti nešetří superlativy, hráči radostně blekotají. Eidos Montreal se podařil takřka husarský kousek. Správně načasovat vydání do roku remaků a populárních restartů, správně odhadnout míru staromilectví a inovátorství. A navíc musíme přičíst i cenu za statečnost, že se po tolika letech někdo pustil do zpracování takové legendy, jakou Deus Ex bezesporu je. I kdyby Deus Ex 3 byla byť jen lehce nadprůměrná hra, tak by sklidila úspěch. A ona navíc není jen lehce nadprůměrná, což je jedním slovem bomba. Jenže - můžeme skutečně upřímně tento titul hodnotit? Ať už se na hru díváme optikou prvních dvou dílů, ať už se na hru díváme optikou současných her a konkurence, někde je ta hranice, kdy musíme přestat skákat radostí "máme další Deus Ex" a podívat se na hru z příma. Dosáhla na svůj vzor? Předběhla ho?