XBOX ONE večírek

Chtěla tomu náhoda, ale díky laskavosti páně Minitrollově se mi poštěstilo na pár hodin si osahat vlajkovou loď Microsoftu. A jelikož jsem nedávno psal o hraní na starém dobrém Xku, přijde mi vhodné podívat se na nástupce podobnou optikou - tedy shrnout dojem z platformy na základě klíčových her, ovládání a tak vůbec - tedy ve stejném stylu, jako posledně. A byl to věru dobrý večírek!

XBOX večírek

Považuji svou skromnou sbírku herních zařízení za dostatečnou, ale sbírat hry a hrát hry jsou dvě různé věci. Jednou za rok chci vytáhnout každou platformu a řádně ji provětrat. Nyní přišel na řadu XBOX, takže jsem s kamarádem strávil jeden dlouhý večer poznáváním tajů tohoto systému. Při hraní jsem si začal více a více uvědomovat, že vlastně XBOX je platforma, která zřejmě nikdy nedospěje do "retro fáze". Neumím si představit, že bych psal jednotlivé články o každičké hře, co jsme za ten večer vyzkoušeli. Jsou to takové ty hry, ke kterým se nechcete vracet, protože vlastně nemají žádný šarm, žádnou zajímavou přidanou hodnotu. Je to takový chladný kalkul - přebalené PC hry se slušnou grafikou na svou dobu, ale že by tam byly vysloveně nějaké hity, ke kterým se vracet? Ani náhodou. Přesto se XBOX stal předskokanem velice úspěšného XBOX 360 a tak mne vždy velice zajímalo, jak k tomu Microsoft vlastně došel.

Oddworld: Stranger's Wrath - demo

Už je to docela dlouho, co jsem zapnul Playstation 3 - ale tak jednou za čas, když zrovna nehraju GTA5, se podívám na Playstation Store a postahuji demíčka her, které by mne mohly zajímat. I když je nabídka relativně chudá, velice mne překvapily hry jako Brothers: Tale of two sons (parádní pohádka, jejíž zpracování mne dostalo do kolen a celkem jistě si hru koupím), remix Darkstalkers (to je prostě dobrá bojovka), Wolf among Us (nic nového, ale pěkné), zklamaly mne hry jako Dust 514 (prostě nudná střílečka), Castle Storm, Assassin's Creed Liberation HD, Flashback... ale jedna hra z těch demíček, co jsem okusil, vynikala. Oddworld: Strager's Wrath je titul, který mi dlouho předlouho unikal, takže při ohlášení HD remixu jsem jen pokrčil rameny. Demo jsem tedy uvítal.

XBOX ONE

Já vím, opakovaný vtip není vtipem, ale nemohl jsem si pomoci.

Člověk si tady dělá legraci z Playstation 4, že jen kopíruje architekturu prvního XBOXu, když tu Microsoft přijde s dokonalou pointou, že jejich nová next-gen konzole je o 359 bodů slabší, než XBOX 360, čili půjde o ... první XBOX. Microsoft nám s hrdostí sobě vlastní ukázal, že koncept HTPC má budoucnost, pokud jej budeme ovládat máváním rukou. Kdyby šlo jen o hraní sportovních / fitness / zajímavých her pohybem - ani nemrknu, koneckonců máchání ovladačem ve Wii Sports byla (a je) velká bžunda. Ale přepínat mezi kanály, zvyšovat hlasitost a Alt-TABovat pomocí zatnutých pěstiček? Třeba Microsoft jednoho dne zjistí, že hráči ovládají své konzole pomocí gest už třicet let - pomocí gest na špičkách palců, klouzající po tlačítkách ovladače. No, ale k věci.

Deus Ex: Invisible War

V roce 2003 nás Warren Spector, (spolu)autor hitů jako System Shock, Ultima Underworld a v neposlední řadě Deus Ex, obšťastnil svou hrou Invisible War, druhý díl poslední zmíněné hry. Jelikož se blíží vydání dílu třetího, napadlo mne, že by nebylo naškodu se zmínit pár slovy právě o této hře. První Deus Ex se právem stal legendou, avšak pokud si vybavíte reakce na díl druhý, tak jsou poněkud zastřené negativní kritikou. Co naplat, že recenze byly veskrze pozitivní (Gamerankings 85%), PC hráčům vadila náročnost na hardware (šlo snad o první hru, která využívala shaderů), špatná optimalizace a v neposlední řadě se v souvislosti s touto hrou začal poprvé masově používat pojem „konzolovitost“. Invisible War je konzolová mrdka a tím veškerý pokus o upřímnou kritiku končí.