31. 12. 2013

Pár dobře míněných slov ke Kingdom Come: Deliverance


S obrovským údivem jsem četl poslední litanii Daniela Vávry na oficiálním blogu studia Warhorse a nevěřícně jsem koulel očima. Dovolte, abych předeslal jednu důležitou věc - na Vávru mám poněkud pifku, protože krom hromad keců se opírá jen o jedinou hru, pod kterou se nemusí stydět podepsat - tedy pod vynikající hru Mafia. Což je shodou okolností jediná velká hra, kterou kdy udělal. Mám rád, když někdo ryje do neexistence záchodů ve Skyrimu. A ještě raději mám, když někdo přejde od keců k činům a udělá pořádnou hru i se záchody a správně namapovanými texturami prken na podlaze. Daniel Vávra dostal díky Bakalovi možnost se předvést v plné kráse a původní myšlenka jeho nové hry v husitské éře mi přijde jako fantastický nápad. Koupili tedy licenci na Cryengine a pustili se do práce. Až do publikování zmíněného blogu jsem Vávrovi nevěřil nic. ALE někde v pozadí mozku jsem si nechal prostor pro přiznání porážky a sice že by Vávra po více než deseti letech přišel s něčím, z čeho si sednu na zadek. Nyní, když jsem si to pečlivě pročetl, docházím k závěru, že Vávrův problém leží někde úplně jinde, než jenom v planých řečech. Mám neodbytný pocit, že je buď neskonale naivní, anebo předvádí sofistikovaný trolling nevídané úrovně. Takže - následující text jsem napsal bez osobní zášti a budu rád za jakoukoliv konstruktivní kritiku, případně protinázor.

NES Remix


Jelikož jsem byl letos tuze hodný, dostal jsem ještě jednu hru pod stromeček - a sice NES Remix. Nalijme si čistého vína hned takto z rána. Nejde o nic jiného, než o placenou reklamu na staré NESové hry, které jsou k dispozici na eShopu v rámci Virtual Console. Což je trochu sprosťárna, chtít za to nějakých osm ojro. Ale aby se Nintendo nemuselo stydět, inspirovalo se televizním pořadem Gamecenter CX a podle tohoto vzoru nám připravila pěknou řádku výzev ke splnění. A jak asi modří už tuší, vymačkali z tohoto prostého konceptu jakýsi extrakt, koncentraci hratelnosti starých her. A to je důvod, proč se nebojím jisté skupině hráčů tento titul doporučit.

Rayman Legends


Pravidelní čtenáři blogu jistě ví, že mám rád skákačky, že mám rád Raymana, ale že předchozí titul Origins mne nikterak nevyzul z ponožek. Oproti tomu na Legends jsem se docela těšil a to z několika důvodů. Za prvé - mělo jít o launchovou hru pro WiiU. Za druhé - první trailery ukázaly, že Ubisoft má na víc, než na recyklaci starých principů a umí jim vdechnout život. Za třetí - poslední 2D Mario mi přišel tak těžký, že jsem si potřeboval spravit chuť nějakou procházečkou. A v tomto smyslu Rayman Legends skutečně boduje.

30. 12. 2013

Wind Waker HD


Marná sláva, polní tráva. Těžko říci, zda-li se Wind Waker z roku 2002 již je nebo ještě není retro hrou. A tedy jestli je HD remake jenom zoufalým počinem Nintenda nalákat lidi pro svou konzoli WiiU anebo upřímnou snahou představit nám titul, který je mnoha hráčům bohužel neznámý. Sám jsem tuto Zeldu dohrál jenom jednou někdy v roce 2007 a strašně jsem si to užil. Čistě z faktického hlediska hovoříme o remixu Ocariny of Time - principy hádanek, artefaktů a hledání Triforce - hra vlastně pohříchu málo obsahovala opravdu nové herní mechanismy, ale za to byla otevřenější novým hráčům, pro které byla či je Ocarina příliš hardcore. Hlavní přínos byl ale v novém a zcela unikátním světě, příběhu a zpracování. Vodní plochu mnoho hráčů kritizovalo, jako příliš nudnou - loďka samotná se nemohla rovnat Eponě na otevřeném hyrulském poli. Ale hudební zpracování soubojů, grafika, animace, objevování ostrovů s roztodivnými tajemstvími - nedá se svítit, tohle se povedlo na výbornou a ať už jdete jenom po příběhové linii nebo rádi objevujete všechno, co pro vás autoři připravili, Wind Waker se právem řadí v sérii k naprosté špičce. A to je jediný důvod, proč jsem k tomuto HD remaku schovívavý. Je to skutečně výjimečná hra, která je důvodem ke koupi konzole WiiU, pokud chcete ve studiu fenoménu Zelda začít, pokračovat nebo i jen zopakovat. Povězme si něco o ní.

16. 12. 2013

Playstation 4 - první dojmy


Petju to nevydržel a zakoupil sobě nejnovější konzoli - Playstation 4. Věnovali jsme jeden večer slavnostnímu otevření krabice a úvodní instalaci, vyzkoušeli jsme všechny podstatné možnosti konzole a výsledkem je kratičký článek na mém blogu.

11. 12. 2013

Twenty years of Doom!

Kdo by si to před dvaceti lety pomyslel, že ještě za dvacet let budeme o této hře hovořit? Já tedy ano, protože jsem byl od prvního okamžiku přesvědčený, že Doom je nejlepčejší hra všech dob, která nebude překonaná. A v jistém smyslu se moje přesvědčení naplnilo. Je to přesně dvacet let, co se změnil herní svět a vlastně i ten neherní. Doom se hraje pořád, hlavně online, jeho význam nikdo nepodceňuje a vlastně se dá celkem s jistotou říci, že za osmdesát let se o něm bude mluvit stejně (byť jen formou kratičkého nekrologu).

Takže si tady dáme screenshot z poslední seance (polovina listopadu 2013) na Obláčku - pět lidí v Dwango05 znamená neférový masakr, který jsem neférově vyhrál tím, že jsem byl neférově lepší (anebo jsem prostě počkal, až se to v zahradě trochu vystřílí a pak se jem sklidil BFG) - ale jako pařba mrda pecka bomba! Díky, díky, díky, drazí iD. I kdybyste neudělali žádnou jinou hru, tohle mi bohatě stačí!


3. 12. 2013

Legend of Zelda - A Link Between Worlds


Tak a už i 3DS dostalo svou vlastní Zeldu, hurá, konečně! Proč si na tuhle hru brousit zuby? Inu, pokud vás zajímá, jak po více než 25ti letech existence série je možné vymyslet něco nového, neřkuli dobrého, měli byste zvážit návštěvu herního obchodu dříve než později. Tohle je totiž jen další důkaz toho, že i recyklovat se musí umět s grácií, kterou nedisponuje mnoho společností.