3. 12. 2013

Legend of Zelda - A Link Between Worlds


Tak a už i 3DS dostalo svou vlastní Zeldu, hurá, konečně! Proč si na tuhle hru brousit zuby? Inu, pokud vás zajímá, jak po více než 25ti letech existence série je možné vymyslet něco nového, neřkuli dobrého, měli byste zvážit návštěvu herního obchodu dříve než později. Tohle je totiž jen další důkaz toho, že i recyklovat se musí umět s grácií, kterou nedisponuje mnoho společností.

Link Between Worlds navazuje na SNESovskou klasiku Link to the Past, neboli odehrává se v dobře známém a jen lehce remixovaném světě Hyrule, avšak naplňuje ho novým obsahem a hlavně novým systémem. Tato hra se skutečně hraje jinak, než kterákoli Zelda předtím, ale zachovává základní principy bez podstatné změny. Link Between Worlds je mnohem rychlejší a akčnější, než kterákoli Zelda dosud.


Může za to zejména nový systém artefaktů. Ty už nyní nenalézáme v jednotlivých dungeonech a nemusíme doplňovat inventář municí (bomby a šípy už nepadají z nepřátel a z křovin) - máme jednotnou energii, ze které se čerpá používání prakticky všech artefaktů - ať už jde o luk, kladivo nebo vystřelovací hák. Každý předmět si ale bere trochu jiné množství energie, takže není problém vystřelit pětkrát z luku, ale není možné položit více, než dvě bomby. Lze to samozřejmě jakkoliv kombinovat. Energie se doplňuje celkem rychle, takže hraní nikde nevázne, nemusíme ztrácet čas sekáním do křoví jen kvůli tomu, že nám chybí jedna bomba. Něco podobného měla i dvojice DS her - omezený počet otáčivého útoku, takže zde se logika jen aplikovala na všechny předměty.

Artefakty máme k dispozici prakticky od začátku hry díky postavě jménem Ravio, který nám je pronajímá. Když bídně zhebneme, tak si je musíme pronajmout znova. Nápad je to skvělý, ale ekonomika hry se hned na začátku rozbourá tím, že máme k dispozici prakticky neomezenou peněženku na 9999 rupees, přičemž pronájem je okolo padesáti či sto peněz, trvalé odkoupení pak za 800-1200 peněz. Vzhledem k tomu vlastně chodíme pořád až po zuby ozbrojeni a žádný dungeon nám nemá šanci vzdorovat dlouho.


Hra je evidentně stavěná pro nově příchozí, jelikož obtížnosti hra příliš nepobrala. Jak normální souboje, tak bossové, tak puzzly - všechno je velice logické a snadno čitelné, takže vyjma naprostých nováčků si neumím představit zásadnějšího zakysávání. To jen prohlubuje děravost ekonomiky hry - bez umírání zde není důvod sbírat více peněz, jakmile si artefakty jednou pronajmete. Sice si je pak z principu stejně nakonec koupíte (mně se shromáždilo dost peněz ještě před polovinou hry), ale v zásadě to není nutné. Mnohem více bych ocenil, kdyby peněženka byla omezená od začátku hry na sto rupees třeba, kdyby artefakty nebyly k dispozici všechny najednou a kdyby těch pronájemců bylo na mapě vícero, každý s vlastní nabídkou... a kdyby Link třeba nemohl z počátku nosit víc, než tři artefakty naráz. Hra by pak donutila i zkušeného hráče více taktizovat a utrácet efektivněji.

Ať už nováček nebo Zelda kmet, jádro hry je pořád jedno a to samé - level design. Nintendo už pomilionpáté dokázalo, že umí dělat kvalitní leveldesign. Svět opticky skutečně připomíná Link to the Past, narazil jsem na nesčetně odkazů nejen na tuto hru, ale také na slavnou Ocarinu of Time, Skyward Sword, Four Swords a také na Link's Awakening, přičemž bych jen zcela výjimečně referoval k nějaké přímější inspiraci, jsou to skutečně jen náznaky, ale design hádanek a dungeonů je zcela nový a unikátní.


A skvělý, dlužno dodat. Link Between Worlds sází ne vskutku netradiční kombinaci 2D + 1D puzzlů. Graficky je svět plně trojrozměrný, ale herně se chová převážně klasicky dvourozměrně, s kamerou vysoko nad námi. Během první části hry se ale naučíme užitečný trik - splynutí s povrchem zdi, kdy se Link může pohybovat vždy jen doprava či doleva, ale za to ignoruje případné překážky v ostatních dvou rozměrech. Je to nádherný chyták a hra z něj patřičně těží.

Tak asi lze začít, když by šlo o vypíchnutí jednotlivých designů i detailů. Neviditelné stěny, na které ale je možné se nalepit. Únik z vězení skrz mříže. Překonání děr podél zdi, případně překonání šutru blokujícího cestu. Zkrátka - kdekoli vidíte rovnou, hladkou zeď, tam se Link může dostat skrz třetí rozměr. Tento nevšední systém je pak důmyslně využíván v dungeonech, jako řešení nesčetného množství puzzlů, dá se využít i při soubojích s bossy nebo skrz tento rozměr unikat nepřátelům.


I když se hra převážně tváří, jako 2D, velice se mi líbilo, že svět skutečně je trojrozměrný. Hádanka, která by v klasickém 3D světě (ála Ocarina of Time) zanikla, jen nyní díky fixovanému úhlu kamery zapeklitá. Trojrozměrné zobrazení z displaye konzole pak může napovědět, ale je to hlavně naše prostorová fantazie, kterou můžeme prověřit zejména při hledání nepovinných truhel a pokladů. I když pořád platí, že zkušení Zeldologové projdou hru s prstem v nose, včetně těch nejtajnějších tajností, rozhodně se nedá řici, že by hra byla komicky lehká - řekl bych, že je al-dente, avšak úměrně k vaší hráčské zkušenosti jsou hádanky čitelnější a průchod plynulejší.


Z toho lze také odvodit herní dobu a trvanlivost - standardní délka hry se pohybuje kolem dvaceti hodin - dal jsem to skoro na jeden zásah, což je z hlediska pokročilého hráče docela slušná porce zábavy. Pro někoho bez mých zkušeností si umím představit, že se hrou stráví i dvojnásobek času při zkoumání všech zákoutí a vybírání truhel. A to nemluvím o zajímavém využití Street Passu, kdy svého Linka posíláme ve stínové formě do ostatních 3DS konzolí, jako lovnou zvěř za odměnu, což je samostatná minihra. Bohužel chybí jakýkoliv multiplayer po vzoru Four Swords, což mi přijde krapet škoda.


Ale jaká porce zábavy! Svět má unikátní atmosféru, cestování je doslova požitkem, odhalování logiky návaznosti úkolů je zkrátka famózní. Jako vždy platí, že tohle je ten typ hry pro milovníky ryzí hratelnosti, s joystickem pořád kroutíte, cestujete, bojujete, sbíráte a pořád dokola v mnoha obměnách, jiných prostředích, tu pod vodou, tu nad lávou, ondy ve vzduchu a jindy zas v kostce ledu. Link Between Worlds se nesnaží o evoluci v oblasti zaměření hry - je to klasická Zelda po vzoru Link to the Past, takže nečekejte originální kejkle jako v Skyward Sword, ale převyprávění staré dobré story v novém pojetí. A tohle Nintendo zkrátka umí a hraje se to pořád skvěle!


Fantasticky plynulá grafika a rychlost akce, nemluvě o perfektním a bezchybném soundtracku - když jsem viděl první screenshoty před nějakým půl rokem, tak jsem váhal, jestli si na to zvyknu. A zvykl jsem si velice rychle. Žádné video na Youtube či jinde totiž nezachytí ten parádní framerate a tu esenci rychlosti. Hra mne doslova nutila ji co nejrychleji prolétnout a neodtrhnout se od ní. A hned po dohrání jsem si dal znova Hero Quest s dvojnásobnou obtížností nepřátel. Ideální hra na cesty i domů.


Přidejme také pozitivní komentář k ovládání jako takovému - inventář je skrytý na dotykové obrazovce a můžeme si vytvářet dotykové zkratky k oblíbeným předmětům. Vedlejší úkol s hledáním mušlí nyní vede k vylepšení téměř každičkého artefaktu o jednu úroveň, takže zbraně dostávají jiné využití ve stejném schématu. Hookshot v této verzi neumí přitahovat truhly, ale umí parádně omračovat nepřátele - lze s ním ale střílet jen do osmi směrů. Vedle toho je možné například metat mečem střely v plném 360° okruhu, což je prima inovace. Celé to padne do pracek, jako ulité, paráda.

Link Between Worlds naplnil má očekávání. Chtěl jsem remixovanou klasiku, hlavně nový level design, dostatek unikátního obsahu, atmosféru a další hru, pro kterou se vyplatí investovat do 3DS. A to bylo naplněno. Chybí mi nějaká multiplayerová komponenta (proč ne něco na způsob jednoduchého Animal Crossing Between Worlds?), přísnější ekonomika (peněz je moc anebo jsou artefakty moc levné a dostupné) a celkově vyšší obtížnost (až teprve úplný závěr hry mi přišel dobře obtížný, kdyby tím hra začínala). Nejsem si jistý, jestli takto nalákají nové davy fanoušků, ale vzhledem ke klesající tendenci prodejů to může být dobrý pokus - uvidíme. Tak jako tak, těch bezmála třicet hodin, co jsem dosud se hrou strávil, si zaslouží známku 9/10 a pečeť Nintendo kvality. Gratuluji!

1 komentář:

  1. souhlas, novou Zeldu radim min mezi nejlepsich 5 v serii...a 3DS mezi nejlepsi system za uplynuly rok, a ted je na rade Bravely Default

    OdpovědětVymazat