31. 12. 2013

NES Remix


Jelikož jsem byl letos tuze hodný, dostal jsem ještě jednu hru pod stromeček - a sice NES Remix. Nalijme si čistého vína hned takto z rána. Nejde o nic jiného, než o placenou reklamu na staré NESové hry, které jsou k dispozici na eShopu v rámci Virtual Console. Což je trochu sprosťárna, chtít za to nějakých osm ojro. Ale aby se Nintendo nemuselo stydět, inspirovalo se televizním pořadem Gamecenter CX a podle tohoto vzoru nám připravila pěknou řádku výzev ke splnění. A jak asi modří už tuší, vymačkali z tohoto prostého konceptu jakýsi extrakt, koncentraci hratelnosti starých her. A to je důvod, proč se nebojím jisté skupině hráčů tento titul doporučit.



V pořadu Gamecenter CX dostává hlavní hrdina Arino za úkol obvykle dohrát nějaké hry až do konce, ale ještě častěji dostává specifické úkoly jako "získej sto životů v prvním levelu Maria". Na této filozofii jsou pak postavené veškeré výzvy v NES Remixu. Máme na výběr desítku klasických NESovek, které běží v upraveném emulátoru. Ze začátku je to dětsky snadné - seber tři mince, sestřel protivníka, projeď motorkou na plný plyn celou trať. Ale posléze začne přituhovat a časový limit začne být přísný. Dříve, než se nadějete, řešíte milisekundové zpoždění pro stisk tlačítka, abyste skok udělali skutečně z posledního pixelu plošinky, citlivě navigujete šipkami směr hrdiny, abyste o dalších osm mikrosekund dopadli o šest pixelů výše, což je stručně řečeno vaše zadání.


Nabídka her poskytuje slušnou variabilitu - krom obligátního Super Mario Bros. si můžete zahrát i Legend of Zelda, Ice Climbers, Excitebike, Donkey Kong, Donkey Kong Junior a pár dalších. Každá hra se pak stává hostitelem pro několik desítek výzev a včem spatřuji hlavní přínos hry - tyto výzvy jsou skutečně s citem vymyšlené, aby byly řádně těžké, ale pořád smysluplné, poskytující uspokojení. V tomto směru to skutečně evokuje průběh zmíněného televizního pořadu - jenom je to nacpané do mnoha několikasekundových hříček.


Ano, celkově mi NES Remix připomíná klasickou Warioware hru, i když některé úkoly zde mají delší časový limit (až několik minut) - jejich provázanost a stupňující se komplikovanost vypadá, jakoby Warioware z oka vypadla. Pozdější výzvy jsou složené z několika menších úkolů, avšak s jednotným časovým limitem. Máte tři pokusy, když to nezvládnete, jedete od začátku.


U tohoto typu her se nedá očekávat, že se budete bavit jen při dvou stu miniher - díky Miiverse jste neustále konfrontováni s lepšími časy a nahraným score vašich přátel nebo náhodných lidí z komunity. Bez uzardění můžeme hovořit o poměřování penisů. Jedna průměrná výzva vám svým hardcore přístupem vyplaví z těla tolik potu a adrenalinu, jako celý Rayman Legends, takže máte-li rádi uspokojení tohoto typu, je volba jasná.


Aby to nebylo tak fádní, je zde pak onen "remix", čili že hrajeme ty samé hry v nějaké brutální modifikaci. Remixů je celkem asi padesát a jedná se o změny drobné (např. zrcadlový level, prohozené ovládání, speedrun) až po zásadní (převrácený obraz, neustále zoomující obraz, převrácený význam nepřátel). Remixované levely postupem času přestanou vypadat jako NESové originály a razí si vlastní herní i vizuální cestu.


Čekal jsem popravdě trochu víc, líbila by se mi nějaká kariéra či nějaké příběhové propojení, jako to dělala hra Retro Game Challenge na DS (a tu mám moc rád). Takhle vyseknuté koncepty působí trochu lacině, hra mohla být o to levnější. Rovněž tlačítko eShopu je příliš často viditelné na obrazovce, BUY MORE element je všudypřítomný. Sice to není agresivní monetizace, jako na jiných platformách, ale i tak bych očekával pietnější přístup.

Celkově mi NES Remix přijde jako velice průměrný titul, ale umím si představit, že jistý typ hráčů to chytne více než jiné. Já asi patřím do cílové skupiny, hru si užívám. Čili - dávám 5/10 v pozitivním smyslu slova - je to průměrně dobré. Jenom dobré prostě.

2 komentáře:

  1. Osobně mě na hře překvapuje, že je tam poměrně hodně obsahu. Mám nahráno asi 5 hodin a neustále se mi odmykají nejen nové výzvy, ale i nové hry (!). Na druhou stranu je fakt, že jsem magor a prostě level jedu, dokud nedostanu duhové hvězdy. Drahý to je, ale srandy jsem si s tím už užil dost. Už jsem kupoval dražší, kratší a stupidnější hry. Tohle je hodně chytlavé, návykové a když to člověk zapne na 20 minut, najednou kouká, že hraje dvě hodiny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako jo, ale chybí tomu nějaké to maso navíc. Je to strašně sterilní. Minihry ve Wariovi měly nějakou story, nějakou motivaci proč hrát. Doufal jsem, že tady je nějakej příběh s Arinem a není :(.

      Vymazat