26. 8. 2008

Metro

Mám rád deskové hry. Krom povinného Frágnera (což je mnohonásobně zkomolený Ságler, Brágler, Vígler - čili Sígler fon Katán, neboli Osadníci z Katanu) mám Puerto Rico, Scrabble, karetní verzi Scrabble a pár dalších. A rukama mi toho prošlo dost - Funkenschlag, Tikal či Eufrat a Tigris, Carcassone, Citadela, Robin Hood od Chvátila, Achtung Spitfire, ze starších miluju Fantoma Staré Prahy, Maršál a Špion, Kamionem po Evropě, Lovci Pokladů, Soudruhu nezlob se, Cluedo, Člověče napij se, Z pohádky do pohádky, Monopoly (a i Dostihy a Sázky), Duchové Démoni a Draci - ale nejvíce mne zaujaly deskové Civilizace (jedna přímo od Sida Meiera a druhá nezávislá, ale lepší - dokonce obsahuje AI a lze hrát v jednom hráči!) či deskový Master of Orion (což je ovšem masakr, co se komplexnosti pravidel týče). Po pravdě řečeno - nejsem na deskovky expert (ještě jsem vynechal karetní věci), ale mám je prostě rád, udržuji si alespoň základní přehled a tuze rád je hraju. A jelikož miluju Paříž, nebylo lehké odolat deskové hře Metro, která pojednává o výstavbě nejkrásnějšího metra na světě - samozřejmě v Paříži - v letech 1898, těsně před velkou, světovou výstavou. Krabice se secesními motivy za nějakých 600 Kč se uvelebila v našem bytě celkem rychle.


Předem musím říci, že miluji PR oddělení. Připomíná mi to trochu Orson Wellse s jeho "VÁLKA nebude". Na krabici je totiž nálepka "Hra roku 2004" a pod tím připsáno "nominace". To mne baví. Ale obecbně - já secesi rád, krabice je krásná a motivy stejné, jako v Paříži, takže jsem v sedmém nebi ;). Rozbalování bylo rychlé a studium pravidel rovněž. Na hře mne velice potěšilo, že je opravdu jednoduchá, ale přitom skrývá komplikovanou matematiku, co se herní plochy týče. Easy to learn, hard to master - takové hry miluju.


Hra je určená pro 2-6 hráčů a překvapil mne inovátorský přístup. Herní partie bude vždy trvat přibližně stejně dlouhou dobu, protože při větším počtu hráčů se snižuje počet herních prvků. To je rozhodně pozitivní zpráva. Herní plán obsahuje po okraji celkem 32 zastávek metra, kde si hráči rozmístí své vagónky. Cílem hry je propojit libovolné stanice tak, aby vagónek vyjel z jednoho místa do druhého. Kartičky s kolejemi jsou navrženy tak, že není možné udělat slepou uličku a zároveň je možné skrz jednu kartu vést až čtyři nezávislé koleje. V tom je asi největší podíl práce autorů, navrhnout kartičky tak, aby byla hra vyvážená. Hráči po jedné kartě zaplňují herní plán a dojde-li k propojení dvou stanic, může hráč vyjet svým vagónkem. Za každý průchod jednou kartičkou s kolejemi získává hráč bod. Navíc se ve středu hracího plánu nachází osm bonusových stanic, kde se bodový zisk násobí dvěmi. Každým vagónkem je možné vyjet jen jednou a není možné dojet dvěma vláčky do jedné zastávky - neexistují zde vyhýbky. A jelikož každá kartička obsahuje více kolejí, můžete nejen docela dobře pomáhat stavbou sobě, ale zároveň škodit ostatním (i když ono škození může být docela dobře dvousečné).


Doplňková pravidla jsou vlastně jen dvě - musí se hrát na severní orientaci kartiček - ale pokročilí hráči to mohou ignorovat. Počet kombinací tak závratně stoupá, ale zároveň hrozí tvorba nevyužitelných smyček. A podobně tak - hráč může mít v ruce jen jednu kartu, ale pokročilí mohou hrát se dvěmi i třemi najednou. To je celé.


Na hře oceňuji, že přes prostinká pravidla je proces hraní uspokojivý a taktický. Minimální začlenění náhody a bohaté možnosti kombinací - na té hře se zkrátka pobaví dítě i dospělý stejnou měrou. A také atmosféra je dobrá, i když uznávám, že největší radost mi udělaly identické názvy stanic, které jsem srovával s reálnou mapkou pařížského metra. Odehráli jsme se ženou jen dvě partie, ale znáte takové to tušení, že tohle se vám trefilo do vkusu? Tak to přesně mám.

12 komentářů:

  1. Na Metro si brousím zuby už od Invexu 2006, ale nějak na něj zatím nedošlo. Teď kupuji StarCraft a pokukuji po stolní Battlestar Galactica. Také miluji deskovku Sid Meier's Civilization (ta druha se mi nedostala do ruky - kde ji koupim?), dokonce jsem pracoval na překladu pravidel a získal od autorů stránku pravidel původně určených pro rozšíření, které nikdy nevyšlo. Bohužel, s Blackfire jsme se nějak nepohodli (já jen překládal a oni po mně chtěli i sazbu v Corelu) a proto se můj překlad nějak ztratil. Zaplaceno jsem dostal, proto mne mrzí jen ztráta těch extra pravidel (politické systémy), která znám asi jen já a tvůrci. Pokud má někdo zájem, rád je poskytnu. Karetní Civilizace, která byla v balení Civilization Chronicles (kolekce všech Civek kromě datadisků pro 4), je ale vcelku mizerná hra.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jestli máš raději komplikovanější deskovky, tak tě Metro jistě neuspokojí. Ale ideální pro návštěvy, co nejsou moc zběhlé.

    Název té Civky ti přesně zjistím, ono se to jmenuje trochu jinak, než jen "Civilization".

    OdpovědětVymazat
  3. Takže ta samohrající Civka se jmenuje "Vinci":
    http://deskovehry.cz/index.php/Vinci

    Dále pak:
    http://en.wikipedia.org/wiki/Advanced_Civilization
    (Ta je masakrální, lepší, než ta Meierova).

    A od Chvátila ještě tahle:
    http://www.boardgamegeek.com/game/25613

    OdpovědětVymazat
  4. Na zmíněném BoardgameGeek, kam chodím už pár let, jsem dneska našel freeware verzi Metra pro PC - je to maličké a na vyzkoušení stačí. http://boardgamegeek.com/file/download/29796/metro.zip

    Jinak dík za tip na ty další hry, ale mám poměrně málo času tohle hrát. Takže se dívám po hrách, na které nalákám kluky z firmy. Tzn. kratší pravidla a lákavé prostředí (tudiž BSG a SC jsou ideální kandidáti).

    Spise bych potřeboval doporučit něco i složitějšího, ale dobře hratelného pro dva hráče.

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm, pro dva a komplikované - no šachy a go ;). Jinak mne nic nenapadá. Možná karetní hry?

    OdpovědětVymazat
  6. Šachy na mne půspbí takovým "suchým dojmem" pro hraní s mou přítelkyní. Karty jsou ohraná klasika, zkoušeli jsme karetní Scrabble, ale nejak nezaujalo. Nevíš, jací jsou ti karetní osadníci pro dva hráče?

    OdpovědětVymazat
  7. Nejsou údajně vůbec špatní, dali by se doporučit.

    Uvažoval jsi třeba o nějakých stolních bitvách ála Necromunda (Warhammer je příliš masový na můj vkus) nebo Space Hulk?

    Mimochodem o Space Hulku chystám prima text ;).

    OdpovědětVymazat
  8. Warhammer 40.000 jsem hrával před pár lety a dodnes mám doma figury asi za 15000,-Kč. Bohužel jsem neměl čas denně studovat pravidla, abych se pak nemusel s 15ti letým klukem hádat o třech řádcích pravidel vydaných před měsícem ve White Dwarf. Místo příjemných her se to zvrhávalo v hádání a nechutné kombaření. Tudíž plnohodnotný W40k jde mimo. Epic nikdo nehraje (mám doma 2 armády orků a 1 Space Marines) a Space Hulk jsem prostě nesehnal. Necromunda mne nezaujala a na fantasy moc nejsem. Na článek o SH se teším. Zkusil jsem snad všechny inkarnace SH na PC a mobilech. Tak ti to případně pěkně rozšířím pak v diskuzi.

    OdpovědětVymazat
  9. Space Hulk je pro dva vůbec nejlepší, ale jak se brzy dočteš, jsou alternativy.

    Necromunda je spíš scifi, postapokalyptické a mnohem jednodušší, než WH, a také koncipované na dva hráče. Viděl jsem to hrát jen jednou a dá se s trochou štěstí sehnat i u nás. Sám o ní docela uvažuju.

    OdpovědětVymazat
  10. Necromundu jsem hral, ale proste mi nesedla. Ale mam doma tu stavbu z Necormundy. Pouzival jsem ji pri hrani W40k City Fight.

    Co se alternativy ke Space Hulk tyce, mam docela rad Dooma od FantasyFlightGames. Predchudce SH jmenem Space Crusade jsem pred 15 lety videl v Rakousku a hral na PC.

    Nicmene nic z toho neni zrovna hra pro zenskou ;).

    OdpovědětVymazat
  11. Jaj, tak tenhle požadavek jsem přehlédl ;).

    OdpovědětVymazat
  12. V pohode. Budu s ní hrát Dooma a zpracovávám ji, že se už začíná těšit na Battlestar Galacticu ;). Hodně ji zaujala Meierova Civka, ale na to chce více hráčů. Nicméně stále hledám něco do zábavného hratelného do hodinky pro mně a přítulku (před či po sexu - ten se nedá dělat pořád ;).

    OdpovědětVymazat