Resistance 2

Hrabě Nula mi půjčil Resistance 2 pro Playstation 3 a tak jsem si ji včera zahrál asi čtyři hodiny. Kupodivu jsem ji nedohrál, ale něco mi říká, že konec je v dohledu. Přesto jsem se docela bavil.

Hra nepřináší nic nového. Dokonce ani ukazatel zdraví z prvního dílu, který mi přišel celkem vtipnou kombinací sběru lékárniček s automatickou rychloregenerací, se nezachoval, počet nesených zbraní zredukován na dvě, tunelovitý design s ubohým příběhem o Space Invaders, prostě nic. Zbraně pěkné, ale bez inovace, levely pěkné, ale bez inovace, AI prakticky standardní (nulová) - takto by se dala charakterizovat celá hra. Je pěkná, ale nic nového.

Co je překvapivé, že přes mix klišé, který vykrádá to nejlepší z Call of Duty, Halo a prvního dílu, jde o poměrně zábavný titul v kategorii *B*. Od úvodní obrazovky je vám jasné, co se bude dít - silný hlavní hrdina brání Zemi před emzáky, navštíví jejich invazní loď, kterou shodí a tak dále až do konce. Čistokrevné béčko. A navíc autoři nemají talent a v animačkách snad záměrně neukazují to nejzajímavější - vidíme jen začátek výbuchu lodi - a konec animačky.

Bossové jsou prima, bez diskuze.

Hra exceluje v technickém zpracování. Instalace je na minutku, loadingy celkem rychlé (a proložené animačkami, takže to vlastně ani nepostřehnete), grafika velice detailní a velice rychlá. Je s podivem, co se do 256 MB VRAM vejde. Je to samozřejmě udělané trikem - většina zajímavých objektů je vymodelovaná a otexturovaná opravdu nádherně, takže nepřátelé, zbraně, důležitá místa v levelu - a ostatní jsou trochu simplifikované, ale jelikož se u nich nezdržíte, tak si toho ani nevšimnete. Výhled do krajiny je prostě dechberoucí, jde rozhodně o jednu z nejlépe vypadajících her pro Playstation 3 a nezadá si ani s PC konkurencí - ustojí to. Jde o pěknou vlaštovku, která by se brzy měla stát standardem, kvůli tomu jsme si ten "blurej s čellem" přece kupovali.

Mix padesátých let v alternativním podání je nejlépe vidět na technologii - auta a letadla třeba.

Po designové stránce jde o mix padesátých let s budoucností, jakobyste reálie roku 1950 teleportovali do roku 2050. Nepřátelé jsou pěkní, bossové nádherní, voda plastická (připomíná v principu vodu z Alien vs Predator, ale je možné dělat velké vlny - i když ty pak vypadají nepřirozeně), lesíky pohledné a malebná městečka i interiéry mají dobrou atmosféru. Hudba a zvuky rozhodně neruší, takže ano, Resistance 2 je doslova "pěkná" hra. Opravdu moc pěkná. Dokonce mne napadlo, že takhle by mohl vypadat Fallout 3 na PS3 (odhlížím od obsahové stránky, čistě graficky) a bylo by to kulervoucí.

Tohle je artwork, známý od oznámení vývoje hry.

A tohle je ingame záběr. Z grafického hlediska se autoři opravdu pochlapili.

Zádrhel je samozřejmě v tom, že jde o dost trapný tunel design. Bez ohledu na to, jestli jste v lese nebo ve městě nebo v podzemní laboratoři - styl hraní je neustále stejný. V lese se ocitáte v ďolíku o šíři pěti metrů, který vás provede skrz obrovskou plochu. Ve městě narážíte na zabarikádované ulice, kdy jsme nuceni projít skrz nějaký dům a pak zase do ulice. A dokonce i na rozlehlých pláních, kde na dálku několika kilometrů musíme sejmout naváděnou raketou obrovského robota, jsme nuceni se pohybovat po ochozu na nějakém baráku. Nevyužitý potenciál. Je mi jasné, že by engine patrně neunesl úroveň detailů v takovémto měřítku, ale třeba v příkladu s městečky - nakonec stejně projdeme většinu z něho, tak proč po tak hloupé trase? Nebyly by lepší větší bitky a schovávat se kdekoli? Tohle je jádro problému - to, co dříve nahradila nalepená textura na pozadí a tvářila se jako město, to je dneska poměrně detailně vymodelovaný 3D objekt, který je ovšem pořád kulisou. Nedá se k němu přiblížit, nedá se jím pokochat zblízka, nedá se s ním nic dělat. Efekt Potěmkinových vesnic pouze dostává nový háv. Je to škoda.

Potěmkin v praxi. Po třech metrech narazíme na bariéru a musíme jinudy, i když nás zajímá něco úplně jiného...

Další věc, kde mne hra potěšila, je opravdu inteligentně nastavená citlivost ovládání. Otočka čelem vzad je díky dobře navržené akceleraci pohybu otázkou mžiku, zaměřovač se zlehka lepí na nepřátele - už dlouho se mi nehrála FPS na gamepadu takhle dobře. Dopomáhá k tomu ovšem i fakt, že většina nepřátel vydží méně zásahů, než Aurora před znárodněním. K superhrdinskému stylu to naštěstí celkem sedí, dynamika hry tím získává, tak proč ne. Nejde zkrátka o náročnou hru, spíše odpočinkovou procházečku.

Hra je prošpikovaná určitými vtípky, ale nemám tím na mysli "humor", spíše se občas setkáme s pojetím až na úrovni survival horroru nebo třeba béčkového zombie masakru, kdy na vás ze všech stran nabíhají ultrarychlí zombíci ála Serious Sam, ale máte na ně jen šestnáct nábojů do brokovnice a dva granáty... To se pak člověk i "zasměje".

Jako lehká béčková zábava je Resistance 2 uspokojivá, lehounce nadprůměrná hra. Jestli ji někde uvidím za tři stovky, tak si ji asi i koupím. Takhle Hrabě Nula dostane zítra origošku zpátky a ahoj.

P.S.: Multiplayer jsem nezkoušel. Lokální kooperace ale vypadá lákavě.