UPC technici

Asi tak po roce, co mi začalo zlobit sdílené připojení k internetu, které mám se sousedem na půl, jsem se rozhodl zřídit si vlastní linku. Moje nespokojenost nebyla ani tak na straně sdílené lajny jako takové, ale spíše, že přes dva routery mi odmítala lézt většina konzolí s online hrami ven, podle nálady, bez podchycení - někdy to jelo někdy ne - a také obecné výpadky a zpomalování nejsou úplně košer. Takže jsem uvítal nabídku firmy UPC, že bych dostal vlastní kabel a budu mít po starostech. Nebudu dělat zbytečnou reklamu, ale musím se zmínit o včerejším příchodu dvou techniků, kteří mi kabel fyzicky natáhli. Byl to pro mne celkem šok po poměrně profesionálním jednání ze strany UPC do tohoto okamžiku.

Přišli dva tlustí (ten jeden byl mnohem tlustší, než já!) výrostci s věkem okolo dvacítky v dost uvolněných hiphopáckých hadrech, ze kterých jim koukala šíleně chlupatá prdel. Po pozdravu, což byla poslední slušná slova, která jsem z jejich úst slyšel, se dali do práce. Pohledem kontrolovali kabely u mne v bytě, kterých není nejméně, ale polovinu nevím, k čemu patří. Takže postupně mi odšroubovali krabičku od zvonku, od střešní televizní antény a od telefonu, které se neobtěžovali našroubovat zpátky, takže mi tam zůstaly viset kabely ze zdi i s krabičkami. Následně skutečně správný kabel na chodbě. Rozhodli se ho do mého bytu vést skrz světlík, což sice zní divně, ale ne neproveditelně. Dobrý.

Teď musím upozornit, že jakákoliv jejich věta začínala souslovím "Ty debile" a to i v případě, že hovořili sami k sobě ("Ty debile, to jsem ještě neviděl"). Občas debila zaměnili za vola, ale ještě častěji to kombinovali ("Ty vole debile, to mě poser"). Pak se rozhodli udělat v mém bytě několik děr, aby se dal kabel natáhnout. Počítal jsem s tím, takže jsem ukázal, kudy by bylo dobré kabel vést. Následně vzal jeden z nich šroubovák (!!!) a začal rýpat do zdi. Vyštípl kus omítky, což bych ještě toleroval, ale když vzal kladivo a začal do šroubováku mlátit, doufaje, že tím udělá díru i do dřevěného futra, začal jsem docela vážně váhat, jestli je nemám vyhodit.

"Ty debile, dones mi ty vole vrtačku, ty debile vole debile". Chvíle potu v tváři. Zjistili, že mají moc krátký vrták, takže si donesli delší, přibližně tak půlmetrový. "Ty debile, já se sem snad nevejdu". Po vyvrtání několika děr se jali prohazovat kabel světlíkem, což proběhlo téměř v pořádku až na to, že se brodili po lokty v holubích sračkách, což sice hlasitě komentovali, ale ruce si umyli až těsně před odchodem po odvedené práci. "Ty debile, to smrdí, a ty vole debile tady jsou mrtví holubi!" - "Kde ty debile?" - "Tam ty debile" - "Ty debile, ty vole tam jsou fakt mrtví holubi!" Toliko komentáře k našemu božímu světlíku.

Po prohození kabelu zjistili, že jedna díra do okenního rámu dvouokna je málo, takže kabel stáhli zpátky a vrtali další díru. Neobtěžovali se ani posunout botník, takže mi navrtali třísky a omítku do bot. Opět kabel prohodili, nezapomínaje připomenout, kolik ty debile mrtvejch holubů tam je, ty debile. Pak kabel jen přišpendlili podél dveří, čímž byla první část hotová.

Uvnitř jsem pak viděl asi tak deset metrů kabelu, což bylo prostě moc, takže jsem řekl, že mi stačí přibližně šest metrů i s rezervou. Následně si ten tlustší, po mé nabídce, sedl do křesla, které se prohlo až k zemi a začal se houpat. "Ty debile, to je pohodlný" prohodil k tomu druhému. Z desetimetrového kabelu uštípl asi tři metry a namontoval na něj koncovku. Ovšem k této koncovce připojil krabičku a zbylé tři metry opět připnul ke krabičce, takže kabel měl opět deset metrů! Nechtěl jsem své utrpení protahovat, takže jsem to nechal bez komentáře. Po chvíli zapojil modem a něco začal ťukat do klávesnice těma holuby posranejma tlapama. Zatnul jsem zuby a sledoval jeho houpavé pohyby, které každou sekundou přibližovaly křeslo k bodu zlomu.

Jak tak pracoval na počítači, tak v jeden okamžik minimalizoval Firefox a oba spatřili wallpaper s Pongem. "P - ó - n - g" vyhláskoval to jeden - "Ty neznáš Pong ty debile?" - "Znám ty debile". Moje rozpačitost byla viditelná.

Ten druhý se mezitím pustil do komentování našeho hnízdečka lásky. "Ty debile, víš co mám rád na žižkovskejch bytech? Že jsou ty vole debile megavelký." - "Ty debile jak máš velkej pokoj?" - "Ty debile asi tak ty vole poloviční..." - "A to se ti tam vejde dvojpostel ty debile vole?" - "Ty debile, jasně, že jo!" - "Ty debile! Ty máš dvojpostel? Jak se na tom ty debile spí?" - "Ty debile, no úplně skvěle ty vole!". Jejich pohled se upnul k mé televizi. "Hele pane, to bílý, to je jako nějaká ta hra jako?" ukazoval na Nintendo Wii. "Jo, to je Nintendo Wii" odvětil jsem. "Ty debile, to jsme přece viděli u Máry, že jo ty vole?" - "A co ty debile?" - "No to Nintendo ty vole!" - "No to jo ty debile." - "Já spíš uvažuju ale o tý plejstejšně, kvůli blureji..." - "A proč ty debile?" - "Protože mám staženo asi šest giga blurej filmů ty debile!".

Následně se internet spustil, sbalili si saky paky, umyli ruce a vypadli. Vyhodil jsem klávesnici, vyluxoval, zašrouboval krabičky, vydenzifikoval křeslo a pustil počítač. Kdyby nic jiného, tak lajna jede dobře a co jsem testoval, tak i testované PS3 hry (Wii ještě musím zkusit).

Aby bylo jasno, nechci si stěžovat. Svoji práci nakonec udělali, i když trochu svérázně. Sám jsem velkej sprosťák, takže jejich mluvu nebudu komentovat. Ale jen prostě kurva, když jdu za zákazníkem, tak nepošlu dva dlaždiče s šroubovákem, to jako fakt ne.

Jinak dobrý.