Jedna z novějších her na trhu moderních deskových her je hra Poštovní Kurýr. Něco málo jsem o ní četl a chtěl jsem si jí i zahrát příležitostně, ale do koupě se mi moc nechtělo. Takže jsem uvítal, že si hru koupila Sestra, čili jsem si ji byl včera zahrát - ve třech lidech.
O hře jsem měl určitou utkvělou představu, jak se budou převážet balíky a dopisy, plánovat nejvýhodnější cesty s nejlepším poměrem rychlost / výdělek a případně plnit bonusové questy. Hra se nakonec ukázala být prostší a trochu s jiným principem - vlastně motiv pošty je ve skutečnosti dost v pozadí a vyjma grafického pojetí hry (které je ovšem velice pěkné) by se hra dala pojmout jako těžba uranové rudy, pašování heroinu nebo křižácké tažení na Jeruzalém. Ale to není na škodu. (Mimochodem původní název má celkem prima historické pozadí a to si zase cením).
Hra je nakonec "jenom" o tom, že si vybíráme karty měst a ty stavíme za sebe v logických cestách, které po uzavření budou obodovány. Pravidel zde není moc - cesty se smí stavět buď mezi městy v jednom státě (libovolný počet) nebo mezi městy v jednotlivých státech (omezení jedno město na stát). Samozřejmě hlavní devizou je dobře navržená mapa (kde je dokonce Plzeň a České Budějovice), která graficky dává jasně najevo, kudy je možné cesty vést.
Po uzavření cesty je možné využít bonusových bodů při "obsazení" všech měst jednoho státu, nejdelší cestu, obsazení jednoho města ve všech státech a tak podobně. Hlavní princip je ale pořád stavba cest. Totiž cesta musí mít minimálně tři města, což je ze začátku snadné. Ale pouze za první "trojkovou" cestu jsou body. Další cesta tedy musí mít alespoň 4 města za sebou, aby byla bodovaná. A další musí mít pět. A další šest. Pouze za první cestu dané délky jsou body. Zároveň ale platí i opačně - máte-li jenom trojkovou cestu a do ruky vám přijdou karty na šestkovou cestu - nelze to udělat, dostanete jenom body za čtyřkovou.
Tady je patrně jediný zádrhel hry. Karty se losují z balíčku, vždy šest se vyloží na stůl a z nich se vybírá. Ačkoliv statisticky je všechno v pořádku, během hry jsem se nemohl zbavit dojmu, že nemohu hru příliš plánovat. Zkrátka karty a úsudek zde fungují opačně, než bych čekal. Samozřejmě, že nakonec jsem si na to zvyknul a dokonce i pochopil "vtip" zachovávání "momentálně nepotřebných karet", takže ano, strategie je důležitá, ale dobrá karta pomůže více. Samozřejmě se dá ve hře i docela dobře škodit tím, že z šesti vylosovaných karet si vezmete právě tu, která by se hodila v dalším tahu oponentům a podobně.
Délka hry byla asi 45 minut a jde hrát nejvíce ve čtyřech hráčích. Je to příjemná odpočinková hra, o něco komplikovanější, než Osadníci, ale s prima atmosférou. Jsem docela rád, že jsem si ji nekoupil, protože si ji raději půjčím na pár partií - a místo toho pošilhávám po hře Mafia. Ale Poštovní Kurýr má ode mne příjemných 7/10.
Žádné komentáře:
Okomentovat