3. 12. 2014

Metamorphic Force


Když se řekne beat'em'up od Konami, napadnou mne vynikající želvy ninja (Turtles in Time), pak neméně legendární The Simpsons, X-MEN a pak... no jistě jich je celá řada, ale žádné si nevybavím. Každopádně Konami je pojem a když investovali do vytvoření nové řady hrdinů, neměli bychom je brát na lehkou váhu. Metamorphic Force je příběh o skupině kožoměnců, kteří bojují proti teroristům nejen ve své lidské podobně, ale zejména skrz své zvířecí alter ega - puma, vlk, býk a medvěd. Celé to pak vypadá, jako ždímačka peněz pro čtyři hráče, ale jako proč ne?



Grafika

Líbí se mi velké postavičky a poměrně dost animací, ale vadí mi velice omezená barevná paleta, kterou navíc vybíral někdo s láskou k pastelkám - což není zrovna moje volba. Prokreslení postav a i prostředí je vlastně docela slabé - dost často jsem se setkal s jednobarevnými plochami, což mi na rok 1993 přijde nepřijatelné. Dojem vylepšují animace - nejen našich hrdinů, ale i nepřátel. Hrdinové jsou ale skutečně výjimeční - po sebrání sošky se efektně změní ve svůj zvířecí protějšek a máme k dispozici nové typy útoků a speciálních tahů. Když ve zvířecí formě seberete druhou sošku, provedete automaticky super čistící super útok, což opět velice pěkně vypadá. Samotný design nepřátel je trochu fádní, hrdinové jsou na tom lépe, ale kupříkladu plešatý chlapík představující medvědodlaka mi přijde komický - jeho zvířecí podoba má pivase ja prase a k tomu lysou plešku. Komu tohle přišlo jako dobrý nápad?


Zvuk

Meh, nic zvláštního.

Hratelnost

Z počátku hry jsem si docela užíval. Základní dvojtlačítkové schéma je pro tento typ hry naprosto dostačující. Animace jsou celkem plynulé a třeskuté efekty metamorfóz jsou prima. Jenže to se strašně rychle ochodí, když zjistíte, že naši hrdinové nemohou sbírat žádné zbraně, nemohou naskočit na zvěř či robotstvo a to pak ovládat. Jediné, co nás rozptyluje jsou rozbitelné objekty (které sem tam porodí i nepřátele, místo očekávaného jablíčka pro zdravíčko...) a zmutovaný trpaslíček z Golden Axe, z něhož můžeme vykopávat zdravíčko a sošky na metamorfózu. Náplň hry je repetetivní už po první úrovni a i když se autoři snaží předvést nové triky z rukávu, v reálu je to ale jen omšelé opakování starých kousků.


Obtížnost

Autoři si evidentně byli vědomi faktu, že jejich nový pokus o herní sérii nemusí být přijat vřele na první dobrou a tak nechali obtížnost spíše dole. Běžní nepřátelé nekladou odpor, i když se velice brzy začnou objevovat tací, kteří dají-li vám první tečku, jejich kombo nepřerušíte jinak, než dvojstiskem. I tak jsou záklaďáci spíše pomalí, takže není problém si je vychutnat v rohu. Bossové jsou na tom o něco lépe, umí zatopit, ale že by měli nějaké zajímavé patterny, to se říci nedá. Celkově hru shazuje velmi malé množství jakýchkoliv bonusů, zbraní či alternativních způsobů, jak někoho vykostit. Takže je obtížné se u hry vůbec bavit.

Atmosféra

Tady vidím zásadní problém celé hry. Je to jenom opajcovaný X-Men, se slabší grafikou, méně zajímavými hrdiny (kteří navíc chvílemi působí nechtěně komicky), nezajímavými zvuky a málo variabilní paletou činností. Na jednu stranu je prima, že jeden hráč ovládá vlastně dvě postavy - lidskou a zvířecí podobu téže osoby, což je za začátku celkem chytlavé. Brzy jsem ale odhalil, že hra nám vnucuje hratelnost spíše morfované zvířecí verze, takže existence lidského vzhledu je tady jen do počtu, obvykle na začátku úrovně, než sebereme první sošku... Navíc i v lidské podobě máme k dispozici skoro ty samé útoky, vůbec je ta rozdílnost velice malá, čímž uniká celá smysl morfování. Vlastně když nad tím přemýšlím - v lidské podobě naši hrdinové mají v rukou zbraně, které mi přijdou atraktivnější, než packy zvířat (viz Brutal Paws of Fury).


Závěr

Nečekal jsem mnoho, ale tohle je prostě slabé. K průměru se hra blíží z opačné strany, než bych čekal. při hře více hráčů by se variabilita mohla zvednout, ale prostě nevěřím tomu, že by to byla o mnoho větší zábava Světlých momentů je ještě méně, než minule hraném Captain Commando a tak mi nezbývá, než dát palec dolů v jádru dobrému nápadu. Hodnotím 368/M.

Žádné komentáře:

Okomentovat