Pro Nintendo DS najdeme celou řadu nezajímavých mutací na japonské RPG, které se nedají ani hrát a obvykle se na ně ani nedá koukat. Tvrzení, že Wizard of Oz je docela dobrým RPG na této platformě se tedy dá připojit - nechce se z toho zvracet, takže je to lepší, než většina béčkové až céčkové produkce.
Z herního hlediska se moje osobnost dostala do fáze, kdy mne již nenaplňuje repetetivní herní náplň, ať už je proložená sebezajímavějším příběhem či grafikou. Wizard of Oz se snaží zaujmout pár novinkami, které musím pochválit, ale v jádru je ta hra repetetivní záležitostí, což je hlavní problém japonských RPG. Když se moc dlouho bojuje, tak člověka přejde chuť sledovat cokoliv, natož příběh hry.
Uniká mi, proč zpracovávat formou (J)RPG zrovna příběh o čaroději ze země Oz. Stokrát raději a lépe by šel zpracovat třeba Spaceship Sagittarius, když už by se někdo snažil o něco dobrého. No nakonec - díky tomu, že ještě před zapnutím hry je vám jasné, o co vlastně půjde, můžeme se v klidu soustředit na to hlavní a tím jsou souboje.
Po získání kompletní party jsme obeznámeni několika obrazovkami textu o vnitřním mechanismu hry. Každý z party má bonus při útoku na jeden druh nepřátel, což vytyčuje taktiku rozhodování. A druhý element - do bitvy je možné vzít jen postavičky o celkové síle 4, což je celkem pěkný prvek. Dorothy a Strašák mají každý sílu 1, takže se mohou v jednom kole dvakrát vystřídat. Lev má sílu 2, takže buď bude hrát v jednom kole jenom dvakrát nebo jej doplní Dorothy a Strašák - no a Plechoun má sílu 3, takže v daný boj může být přítomen pouze on a pak Dorothy nebo Strašák. V závislosti na právě probíhajícím souboji si tedy zvolíte partu z těchto čtyř elementů tak, abyste dávali co největší zranění nepřátelům.
Hře jsem věnoval dvě hodiny svého života a docházím k jedinému - ta hra mne nebaví. Není to ale proto, že by to byla sračka nebo tak, ale čistě proto, že styl hraní popojít - bitka - popojít - rozhovor - popojít - bitka mne již neuspokojuje. Pokud někoho ano, tak bych řekl, že Wizard of Oz nabízí slušnou, přijatelnou a vkusnou hru.
Velkou roli v tomto hraje grafické zpracování, které musím ohodnotit velice kladně. Grafika je přes technologické omezení dobře vymyšlena, odlesky ve vodě nebo pohledy do dálky mají správnou atmosféru. Modely postaviček také ujdou a i když jsou animace velice jednoduché, dá se na ně koukat. Samotný design protředí, teda mám na mysli mapu hry, je velice strohý - dlouhé cestičky a semtam křižovatka. Dobře se na to kouká, ale herně jde o mrtvé a nevýznamné kulisy. Podobně lze ohodnotit i veškerý zvukový doprovod. Je to prima, ale i s vypnutým zvukem se hraje stejně dobře.
Potěšilo mne, že hra obsahuje opravdu hodně textů, snaží se působit výpravně. Nenašel jsem ale motivaci se těmito texty prokousávat, doslova jsem usínal (za což také mohou propařené noční hodiny s Dragon Age ;). Dejme tomu, že hra nabízí alternativní pojetí známé pohádky, když bych soudil z několika málo odhalení příběhu. Jistě se na konci dočkáme megazrůdy o velikosti Zeměkoule a nového pohledu na stvoření časoprostoru. Už jsem ale tímto japonským překrucováním za každou cenu trochu unavený - megalomanie není vždy nutně originální. Ale pozor - to spekuluji.
Kdybych měl hru hodnotit na základě prvních dojmů, což je samozřejmě nesmysl, dal bych 5/10. V rámci žánru přináší maloučko novinek, slušivou grafiku a průměrné souboje, které se musí snad každému časem omrzet. Ani nevím, proč jsem si chtěl hru zahrát - asi jsem někde slyšel "tohle je docela dobré RPG". Ono docela dobré opravdu je, jde jenom o hledání měřítka. U mne si jej hra nenašla.
Žádné komentáře:
Okomentovat