Wipeout HD

Nikdy jsem nebyl nějaký extra fanoušek Wipeoutu, ale nějakou hodinu jsem u něj strávil. Šlo o jednu z těch vlajkových her první Playstation, dokonale vytížila tehdejší PC a druhý díl s pragmatickým názvem Wipeout 2097 (případně XL) se na dlouho umístil na špici mnou hraných závodně akčních her a to zejména kvůli fantastickému designu a soundtracku. (Mimochodem grupu Fluke jsem objevil jen díky této hře). Dalším důvodem, proč mne hra ve své době nenechala chladným byla firma Psygnosis, která měla hry na svědomí. Však také Wipeout 2097 vyšel i na Amigu, i když samozřejmě pouze s PPC procesorem a s Warp3D kartou. Třetí díl mne minul, Fusion na PS2 také a na PSP vyšel Wipeout Pure a Pulse, který mne za záhadných okolností příliš nebavily, i když na té hře nemohu najít objektivně nic moc špatného. Prostě - chyběla hratelnost "dvojky", kterou mám zapsanou, jako vrchol.


S ohlášením Wipeout HD bylo možné zaujmout pouze dvě stanoviska. Buď totální hype fanouška, který už drahně let neviděl na velké obrazovce svoji oblíbenou kratochvíli nebo naopak, maličko vystydle si klást otázku, jak může dopadnout hra, která se v reklamním materiálu identifikuje jako rozšířený remake dvou PSP her. Osobně jsem se postavil spíše na stranu opatrnou, čímž nechci říct skeptickou, protože šance na to, že to bude "jak za starých časů" tady je. A Wipeoutu to více sluší na televizi, než na prťavém displayi PSP. Hra nedávno vyšla ke stažení na PSN za nějakých 500 Korun Českých, což jsem po krátkém rozvažování nakonec investoval. A musím rovnou říci, není to špatné, spíše naopak.


Hlavní devizou hry je, ostatně jak tomu bylo vždycky, fantastický design, umocněný briliantním technickým zpracováním. Opravdu - je jen málo her, které vás posadí na zadek tímto specifickým způsobem. Všechno je neuvěřitelně "polished", doladěné, dotažené, plynulé a příjemně lesklé. Je to jako Bianca Beauchamp - má to styl, i když by někteří mohli říci, že jde o technologickou masturbaci. Design létajících raketek, tratí, jejich okolí, menu - všechno je podřízeno nadčasovému stylu, míchající abstrakci a realismus s bohatou fantazií grafiků, kdy můžete sledovat libovolný detail a víte, že nenajdete jediný kaz. Kamerou můžete zazoomovat až na dekl palubního přístroje pilota a nezbavíte se dojmu, že textura je nekonečně dokonalá. To se mi na hře strašně líbí, je dotažená designově i technologicky, pokud vám sedne jedno, musí nutně i to druhé.


Druhou hlavní devizou hry je, ostatně jak tomu bylo vždycky, fantastický soundtrack, umocněný briliantním výběrem kapel. Studio Liverpool, což jsou vlastně přetransformovaní Psygnosis blahé paměti, opět sáhlo k tomu nejlepšímu, co se hodí k tomuto druhu hry. Skladeb není moc, ale jsou vysloveně s láskou vybrané, je to na nich pocítit - nejvíce mne potěšil Aerodynamik od Kraftwerk. Máme ale možnost si z harddisku PS3 vybrat libovolné MP3, jako zvukovou kulisu závodů a tím se můžeme ukojit libovolně. Ale abych se přiznal, těch devět skladeb se mi zatím zdaleka neoposlouchalo (mám teda nahráno asi 5 hodin zatím), "jsou stvořené pro tuhle hru".


První problém je inovace. Hra prakticky nemá inovaci. Je to opravdu remake, sice rapidně vylepšený, ale zejména po grafické stránce. Chybí mi nové zbraně, nějaké zajímavější závody nebo minihry, chybí mi jakási přidaná hodnota. Na té hře je prostě vidět, že autoři nacpali veškeré úsilí do grafiky (za což si zaslouží medajli) a se samotným konceptem hry nic moc neudělali. Na jednu stranu to nemusí být nutně potřeba, Wipeout je "hotový" už deset let, ale když za něco platím, tak chci hlavně něco nového. V tomto smyslu je pro mne Wipeout HD zklamáním.


Druhý problém, ale to není nic nového, je obtížnost. Souvisí s tím citlivost ovládání a styl hraní hry. Co musím uznat, že identické problémy jsem měl i u prvního Wipeoutu, stejně jako u 2097 - jenže to uplynulo hodně vody a už jsem si "odvykl". Dostat se zpátky mi trvalo docela dlouho. První level kampaně uděláte za chvíli, ale u té druhé jsem pohořel, když jsem se snažil o zlaté medajle. Naučit se hrát dobře Wipeout je zkrátka těžké, ale jakmile jej jednou ovládnete, nic vás nemusí překvapit. Doufal jsem v nějaký practice nebo training mode, ale tutorialy jsou vysloveně jen textové a musíme si na všechno přijít sami. Naštěstí je možné vypnout používání gyroskopu v ovladači, s ním to musí být opravdové peklo ;).


Dále hra obsahuje trofeje, online i offline multiplayer a také prima Photo Mode, kdy si můžeme kdykoli zmáčknou start, v zapauzované hře nastavit kameru, efekty a sázet fotky / screenshoty. Tratí je celkem dost a lodí taky, takže pro nováčka to bude skoro ráj, za ty peníze. Svým způsobem je to nutnost pro majitele Playstation 3 hlavně proto, že podobnou hru jsme už dlouho neviděli (a na současných konzolích vlastně ani neexistuje - taková věc jako Fatal Inertia EX je příšernost na druhou - což jsem poznal podle dema dávno před vydáním Wipeoutu HD).


První dojmy? Hele ono to je fakt dobrý, hratelný, zábavný. Jen se do toho dlouho člověk dostává. Nemůžu říct, jestli je to lepší, než Wipeout 2097, asi ano, ale nejde to takhle postavit. Ale zase je fakt, že doma Wipeout 2097 nemám a i kdybych měl, asi bych jej nehrál, protože Wipeout HD je to samé, ale v HD. Takže když se dívám na Wipeout HD tak, jak jeho název naznačuje, jsem spokojený.

První dojmy: 7/10

Ovšem jako hardcore fanoušek bych byl naštvanej, že ta hra nemá nic nového a že v mé sbírce tedy kopie toho samého v HD asi nenajde místo. Naštěstí jsem ta druhá skupina.