SVETY.BAS

Když jsem se tady nedávno rozepisoval o gameboocích, které jsem vyráběl, záměrně jsem vynechal jeden projekt a to hlavně proto, že není mým dílem. Přesto jsem se podílel na spolutvorbě samotného obsahu, ale k tomu se dostanu.

Kdysi dávno přišel tuším Marek na nápad, že by formou gamebooku šla krásně zpracovat doprava po Praze, de facto jako průvodce. Když pomineme, že linky tramvají, autobusů ale i metra se neustále mění, tak je to celkem dobrý materiál, jak poskládat logicky stovky lokací. Samozřejmě by se to mohlo velice snadno změnit v nějakou "hru", že ano.

(Jistá spojitost by se našla najít s "hrami na mapě" - sekvence příkazů, spočívající v hledání v rejstříku ulic mapy Prahy. Jména ulic byly hádankou samy o sobě, šlo o rébusy. Následně pak mapa Prahy sloužila jako Google Maps dneska. Nebyla to moc velká zábava mimochodem, ale člověk si procvičil orientaci).

Myšlenka propojování tramvajových zastávek byla dobrá až na to, že to bylo dost náročné, to všechno studovat a zapisovat. Projekt byl tedy zamýšlen, jako skupinový. Ovšem patrně někde v této fázi přišel Matěj s nápadem, že by to šlo zpracovat počítačově. Že bychom seznamy lokací datlovali do nějaké minidatabáze, z níž by se pak četlo, přičemž by do ní kdokoli mohl zapisovat.

Zapomeňme na internet, v té době nedostupný, posloužil k tomu QBasic, kde Matěj za nějakou dobu vyprodukoval soubor příkazů, který dělal přesně to, co jsme chtěli. Jenže během této doby se již opustila myšlenka pouhého zmapování prostoru Pražské Integrované Dopravy. Program se stal bránou do světů, které si autor mohl vymýšlet do alelujá. Tak vznikly SVETY.BAS, jedna z nejzajímavějších počítačových her.

(Zde se musím omluvit, pokud jsem historický vývoj nenapsal přesně, je docela dobře možné, že mezi gamebookem MHD a SVETY.BAS neexistuje souvislost - a čert ví, proč mám tyto dva projekty spojené).

SVETY.BAS spočívaly v databázi se seznamem lokací. V té samé databázi byly také odkazy, které spojují jednotlivé lokace. A poslední věc - popis lokace. To bylo všechno.

Hráč spustil program a ocitl se v lokaci číslo 1. Pod textovým popisem byly vždy odkazy, které ve stylu gamebooku vedly hráče na další místa, ale jelikož SVETY.BAS neměly žádné vyšší herní ambice v klasickém smyslu slova, dá se mezi lokacemi přecházet libovolně tam a zpět. Hlavním motivem hry je tedy objevování nových lokalit. Velice rychle člověk projde základní místa herní mapy a také zjistí, že některé lokality jsou poměrně dobře a nenápadně schované.

Typicky hra začínala u Matěje v pokoji. Bylo možné sejít po schodech, vyjít na ulici a poflakovat se po vesnici. Matěj vypracoval celou cestu z naší rodné vísky až do Prahy, konkrétně do jeho gymnázia, kde tehdy studoval. Vypracoval nelineární postup, šlo jet vlakem do Modřan a pak autobusem nebo z Hlavního Nádraží popojet metrem. Takže když pak člověk hru hrál, dozvídal se například, kudy jezdí Matěj do školy a mohl hledat alternativní cesty. Dříve nebo později však logicky došlo k vyčerpání možností a hra de facto skončila.

Zde však nastupuje naprosto geniální prvek, který v mnohém smyslu slova předstihl svou dobu - a to počítám i současnost. Textová koncepce hry umožňuje popis jakéhokoliv objektu, jakékoliv osoby, jakékoliv lokality. Takže když si představíte, že v naprosto každé lokaci je defaultně volba "Jít na nové místo", tak je zřejmé, co se stane. Každý hráč může v jakýkoliv okamžik libovolně dopisovat další nové lokality a propojovat je mezi sebou. Takže jsme se do toho vrhli.

Hra, respektive databázový soubor, koloval mezi známými, kdy každý doplnil kus světa, který mu byl znám. Obvykle jsme všichni zpracovali svoje cesty do školy plus oblíbené hospody v okolí (což bylo na Andělu celkem výkon). Ačkoliv jsme se snažili striktně se držet "obyčejného popisu", místy nám to ujíždělo, ale v zábavném smyslu slova. Například na záchodku v hospodě U Žíznivého Jelena se objevila možnost jít do lokace s názvem "Prozkoumám zeď záchodku", kde se skvěl nápis "Dave blil tady".

Tím to ale nekončilo. Sám Matěj navrhnul na Zbraslavi tajný průchod do džungle, kam se dalo dostat obvykle jenom z Ruzyně. Těchto tajných míst se začalo postupně ve hře objevovat vícero a staly se tak hnacím motorem hráče. Číst zajímavé výplody, mnohdy velice humorné, svých kamarádů je vždy legrace a objevování je velice zábavné. Jelikož hra vždy začínala v lokaci číslo 1 (Matějův pokoj), vymysleli jsme rychlejší transport po světě - a sice prostřednictvím internetu. Stačilo se nalogovat do Matějova počítače a mohli jsme se instantně teleportovat do jakéhokoliv jiného počítače v síti sítí - a z něj zase "vylézt". Díky tomu se hra značně urychlila a stoupla její zábavnost.

Bohužel se situace stala neudržitelnou ze dvou hlavních důvodů. Za prvé se do hry začaly čím dál více vkládat "akční" lokace, jakýsi miniděj v určitých fázích. To pochopitelně při zachovaném systému hry nedávalo žádný smysl. Mnohem horší ale bylo, že jsme si pak jednotlivé databáze doma bastlili sami, takže se pochopitelně rozklížily a nebylo v našich (čti: Matějových) silách to nějak spojovat. Prostě to nešlo. Projekt v podstatě skončil, přesto jej považuji za dokonalý, hotový.

Přibližně dva roky dozadu mne Matěj poprosil, jestli bych nepřepsal SVETY.BAS do PHP a SQL. To už jsem neprogramoval, ale nastoupil Drokk a za jedno krátké odpoledne napsal celý program, včetně možností editace stávajících textů a i s možností mazání. Projekt byl takto bez kontroly převedený záměrně, aby se dal studovat vývoj databáze a zkoumat nejšílenější výplody anonymních autorů. Bohužel se odkaz na produkt dostal na server Zpovednice.cz a celá databáze byla promazána. Smutný konec.

Každopádně nyní máte milí čtenáři dost indicií k tomu, abyste si podobný projekt doma naprogramovali sami. Docela rád bych se zase prošel po něčí fantazii. A taky že jo se občas rád vypíšu ;).

A ostatní se zatím mohou podívat na projekt Prahy, kam také občas nakouknu a i když jde o něco dost jiného, cítím z toho stejný druh atmosféry (doporučuji přesto, aniž bych hru nějak moc hrál).