Galerie herních map

Jediný email, který vypadá, jako spam a jde přitom o vyžádanou zprávu, který chodí pravidelně do mé schránky, je newsletter od Pavera o jeho stránkách o ZX Spectru. Kdysi jsme si s Paverem trochu psali o různém tom nostalgičení, ale to je už dávno. Nic to nemění na tom, že na jeho stránky nepravidelně chodím, protože jeho maniakální pečlivost sepisování seznamů her mne fascinuje. A nejen seznamů her - opatřuje hry manuály, pouky, scany krabiček a také precizně vytvářenými mapami. Právě kvůli nim jsem se s Paverem seznámil, potřeboval jsem nějaké mapy, nakonec jsem si jich stáhl celý balík a chvíli je používal místo návodu (u mnohých ZX her je to dneska nutnost). No zkrátka a dobře - Pavero a jeho web je po Worldofspectrum.org asi to nejlepší, co lze najít - akorát česky, což mnohé potěší. Má tam Java online emulátor, RZX videa, zkrátka v podstatě všechno. A to je super!

Při procházení archívů jsem narazil na soubor map pro hry na ZX Spectrum. Mám jich staženo něco přes tři stovky a tak jsem se procházením obrázků na docela dlouho zabavil. Mapy se dají rozdělit do dvou kategorií. Ty, které byly kreslené ručně (do nějakého časopisu) a následně naskenovány - a pak ty mapy, které byly vytvořeny ve speciálním software pomocí pluginu v emulátoru. Jde tedy o skladbu všech obrazovek dané hry.

Je fantastické, jak lze šikovným programováním nacpat do 48 kB paměti (plus mínus) nacpat tak obrovské hry, jako je třeba Sabre Wulf. Samozřejmě jsem obeznámen o programátorských fíglech na ZX, jak lze za málo peněz mít hodně muziky. Ale samotné konstatování, že mapa této hry má skoro patnáctkrát více kilobajtů, než hra samotná, může laika poměrně překvapit.

Není třeba se rozplývat nad krásami pixelartové osmibitové grafiky, ta je nedotknutelná. Podíval jsem se spíše na mapy jinak. Jako na obraz samotný, soběstačný, který by při dostatečně velkém tisku mohl viset někde v galerii. Dovedu si představit, že okolo samotného obrazu budou zvětšené sprity ze hry v samostatných rámech, aby dokreslily atmosféru. Ale hlavní bude mapa hry, která až teprve při detailním zkoumání o sobě prozradí, že obsahuje prvky grafiky, běžným okem neviditelné. Velikost jednoho obrazu by mohla být třeba 1x1 metr (i větší), kdy se detaily ztratí a divák se může soustředit na celek. Nízká paleta barev (mnoho her je prakticky dvoubarevných) je zde jasnou výhodou, i když převažuje černá barva pozadí.

Jednotlivé mapy pak často vypadají jako série obrazů od jednoho umělce. Slabé technické možnosti ZX Spectra ohledně grafiky znamenají v mnoha případech unifikaci celkového vzhledu, ale tím spíše vyniknou výjimečně koncipované mapy. Podívejme se třeba na některé oblíbené - Saboteur, Great Escape, Starquake, Raid over Moscow nebo Chronos. S tím by se dalo dát něco dělat, ne?

Jak jsem se ale zmínil na začátku o tom, že mnohdy jsou mapy ručně kreslené, nebylo by od věci v případě, že jsou k dispozici obě varianty, vystavit tyto vedle sebe. Ale vzhledem k nedostupnosti originálních kreseb je zvětšený scan z časopisů nepoužitelný. Na druhou stranu - ono hodně her nejde mapovat klasicky obrazovku po obrazovce - typicky trojrozměrné hry. Tam pak není jiná možnost vyzdvihnout maniakální práci autorů map, jako třeba u her Lords of Midnight (Matěj si zatlačí slzu při vzpomínce na pokus zmapovat tuto hru svépomocí - ono ty rotace po 45° jsou svině) (mimochodem zajímavý remake) nebo třeba atraktivně pojatou kresbu Darkside. Tohle všechno mi přijde dohromady moc krásné.

Tak co? Nenajde se náhodou nějaký kurátor, který by tuto experimentální výstavu realizoval? Map je na výběr asi 1100, takže udělat výběr dvaceti nejhezčích či nejzajímavějších? Pavero by asi souhlasil. Proč ne? Vystavované jsou i horší věci ;).