3. 4. 2009

Víkendový mix

Trochu se zpožděním, ale proč se o tom nezmínit. Pořádal jsem menší herní seanci ve třech lidech, ochutnávka různých her. Velice stručně:

Street Fighter 4 se dá velice dobře hrát i bez jakékoliv znalosti komb. To byl neuvěřitelný poznatek. Co předváděli Kvin a Jay_Tee za styl hraní, to asi nesvedu popsat slovy. Záchvaty šílenství, zuřivého mačkání všech tlačítek a kvedlání oběma páčkami - no chechtal jsem se jako blízen. Velice podobně to probíhalo i u Tekkena, kdy jsem hrál proti Kvinovi.

GTA4 je stále neuvěřitelně osvěžující hrou. Nejen, že Jay_Tee, známý to odpůrce SONY produktů obecně, se začal úlisně ptát, za kolik že se dá černá vdova pořídit. Co to mělo za vedlejší efekt, že jsem během týdne pokračoval v hraní a sbíral trofeje. Naprostý luxus, najednou má smysl opět zajít na kulečník, na šipky nebo bowling. A taky hraní na automatech, pokoušení se o řetězovou explozi deseti aut, létání pod mosty a tak dále. Hodiny hraní naskakují a hra nepřestává bavit!

Shadow of Colossus opět potvrdil svou svrchovanost. Nejen, že na PS3 vypadá mnohem lépe a ostřeji (i když v určitém smyslu to znamená, že mnohem "kostičkovatěji") díky upscalu, ale hraje se stejně dobře a pořád vyráží dech. Překvapil jsem sám sebe, že jsem zapoměl taktiku na čtvrtého kolosa, ale nakonec jsme to zakončili někde před půlkou hry u sedmého. Jay_Tee ze začátku nechápal, o čem hra je, dokonce jeho zdroje tvrdily, že jde o kravinu. Když ale ani po šestém kolosovi a půl litru vodky nepřestával dychtit vidět další a další výzvy, bylo to jasné - tohle má velký smysl hrát a kdo to nehrál, jakoby nežil.

To všechno vedlo k tomu, že jsme si pustili i kousek Gamecenter CX a padl návrh, že bychom mohli v podobném duchu natočit vlastní pořad. Ne kopii, ne dalšího AVGN, ale nechat se inspirovat určitým stylem, ale dát tomu vlastní tvář. Pořad dostal pracovní název "Pařáda" a pokud všechno dobře půjde, tak za měsíc by měl být pilot a první díl. Obsah bude tvořen kombinací následujících nápadů - hraní her na extrémní obtížnost, hraní japonských her evropskými hráči, kombinované hraní dvou hráčů hry pro jednoho hráče (typicky nějaká FPS - jeden hráč myš, druhý klávesnice), hraní her atypickými ovladači (DDR pad, rybářský prut), výuka hraní "mistrem v oboru", aby lamka získala nějaké znalosti o hře, hraní dvou hráčů proti sobě s nevyváženými zkušenostmi, ale za to s hendicapem a tak podobně. Pointou má být "zábava na prvním místě", pokud bude autentický výkon nezábavný, nebudeme se bát něco sehrát jako herci. To všechno jsme posvětili panákem absinthu a bylo!


No a na závěr jsme zašli do nové hospody/pseudokavárny u nás v ulici, kdy nás barman překvapil nejen fundovaností starých her a konzolí, ale i tím, že nám dal na účet podniku panáka. Takže samé dobré zprávy!

1 komentář:

  1. no vikendek to byl opravdu povedeny... a pratele pozor: ja jsem taky konecne vyhral v bojovce! Neuveritelne! Je pravda, ze Dave i Kvin na me byli neuveritelne mili, ale i tak :-P

    OdpovědětVymazat