Dead Space

Nečekal jsem, že budu psát o této hře. Ani jsem nečekal, že na první pohled béčková věc od Electronic Arts vydrží na mém disku déle, než pět minut po instalaci. Nečekal jsem to. Ale takový je celý Dead Space...

Hypované hry mají ten problém, že se na ně kouká mnohem přísněji, než na ostatní. Dead Space není titul, který by byl hypovaný klasicky, třeba jako Crysis nebo jiné hry, které pak stály za starou bedlu, ale určitá reklama mimo marketingové oddělení tady proběhla. Tak například - Dead Space je hra údajně tak krvavá, že ji chtěli v japonsku zakázat nebo cenzurovat. Nepovažuji za úplně logické, aby se v zemi, která nám dala Battle Royale, Resident Evil a Pokémony, dělaly nějaké akce na omezení násilí ve hře, ale každopádně teda nemohu říct, jestli se mi do rukou dostala verze plná nebo osekaná. Co ale můžu říct - je to hodně krvavé. Přímo invenčně násilné. A za druhé - je to zábava.

Dead Space je klasický survival horror, který přesně kopíruje Resident Evil 4 v novém, scifi settingu a kombinuje jej s příběhem inspirovaným Alien filmy. Nečekal jsem originalitu, ale mohli předvést víc, to je asi fakt. Každopádně samotná hra je to, co vystřeluje Dead Space opravdu vysoko.

Na začátku hry máme chudý obleček a základní výbavu. Což k prvním masakrům stačí.

Hlavní hrdina se jmenuje Isaac a je jeden ze tří členů záchranné posádky, která má zjistit, co se stalo na těžební lodi USG Ishimura, která se zničehonic odmlčela. Samozřejmě je to tím, že při těžbě asteroidů narazili dělníci na vetřeleckou formu života, která vyhladila skoro celou posádku. Zbytky přeživších nacházíte v různě velkých kusech, sem tam dokonce najdete i někoho živého, jako třeba šíleného vědce, který vetřelce považuje za další krok evoluce v božím plánu. Potkáte také svou bývalou přítelkyni, ale veškeré dění na palubě budete sledovat hlavně skrz nalézané záznamy v denících a to formou textovou, zvukovou a mnohdy i obrazovou. Ačkoliv vám tedy od začátku hry je jasné, o co jde, je zábavné sledovat vývoj událostí, které předcházeli stavu, ve kterém se nalézáme. Slyšíme třeba záznam deníku doktorky, jak si nevi rady s postiženými pacienty, které musí připoutávat k lůžku. Stejně tak sledujeme těžkou práci s rozhodováním kapitána stanice, jak naložit s prvními mrtvými a tak dále.

Čistě klaustrofobické prostory vesmírné stanice jsou občas prostřídány oddechem v podobném duchu.

Hlavní pointou hry je tedy neuvěřitelně sugestivní atmosféra, která nepovolí ani na vteřinu. A i v okamžicích, kdy si myslíte, že máte situaci pevně pod kontrolou, najdete nové prvky, které vaše soustředění udrží v maximální možné míře. Tohle se nedaří docílit mnoha hrám, ať jsou sebevíce horrorové nebo krvavé, obvykle narazíme na hromadu klišé, které hru zevšední a zombákům se budete tak leda smát. Dead Space se to daří skvěle a je to důvod, proč si hru zahrát.

Obsah hry je v zásadě jenom střílení. Sice můžeme trochu zkoumat prostředí a za nalezené peníze si kupovat lepší výbavu či si vylepšovat tu stávající (dost v duchu Resident Evil 4 právě), ale přímá konfrontace s nepřáteli je v jasné převaze. A je zpracovaná naprosto skvěle. Například hned ze začátku je zbořeno klišé všech 3D akčních her - headshot = smrt. To tady nefunguje. Většinu nepřátel likvidujete pár přesně mířenými ranami do končetin, třeba taková rána do ramene nepřítele odzborjí, zpomalí a druhou ranou do druhé paže jej naprosto eliminujete. Tento vtipný prvek dává hře odlišnou příchuť. Napovídají také tomu zbraně. Nesetkáme se zde s klasickými pistolemi či puškami, ale spíše s modifikovanými těžbařskými nástroji, které mají schopnost sekat skálu - takže jsou ideální pro trupikizaci hromad nepřátel. Také vám ve vypjatých situacích notně pomůže schopnost uzavírat nepřátele do stáze, což má praktický dopad ten, že se jejich pohyb zpomalí a vy můžete v klidu zaměřit klouby a oddělit je od těla. Samozřejmě, že můžeme pumpovat plazmu i přímo do těla, což nakonec vede k smrti subjektu tak jako tak, ale krom toho, že si vyplýtváte absurdní množství vzácné munice, mnohdy tak na sebe ušijete past. Mnoho nepřátel po ustřelení nohou nebo hlavy přeformuje svůj vzhled (vyrazí jim z obnažené rány další úd) a dá vám mnohem víc zabrat. A to se mi moc líbí, že vás hra prakticky trestá za špatné hraní na několika úrovních.

Ber to z té lepší stránky - alespoň to můžou všichni ti červíci pořádně roztočit!

Design nepřátel a veškerého prostředí je velice dobře zvládnutý. Většina nepřátel je naprosto unikátních a když vidíte běhat po stěně zmutované mimono s vražednými úmysly, má to něco do sebe. Rovněž systém rozmnožování soudobé biology doslova šokoval. Létající vetřelec si sedne na libovolnou lidskou mrtvolu, vrazí do ní své vejce a po několika vteřinách tady máme nový kus na odstřel. Během celé hry navštívíme postupně veškeré části těžební stanice, takže uvidíme obytné prostory, biologickou laboratoř, malou farmu na pěstování zeleniny, zbrojnici a tak dále. Ačkoliv základní kameny stavby levelu jsou velice podobné (však je to v rámci jedné stanice), nacházíme unikátní architektonické prvky, které se nám zapíšou do paměti. V každé části lodi jsme v zásadě nuceni opravit esenciální část vybavení - generátor kyslíku, automatickou obranu proti asteroidům, medicínské zařízení. Ke konci hry se sice nemohu zbavit jistého pocitu stereotypu, ale jelikož každá kapitola trvá necelou hodinu, je to naprosto v pohodě.

Designově krásné lokace. Není tomu co vytknout.

Tím jsem se dopracoval k délce a obtížnosti hry. Nejsem ještě zcela na konci, z celkových dvanácti kapitol mám za sebou devět, ale jsem jistě ve fázi hry, kdy si mohu dovolit jakési předčasné uzávěry. Zatím to vypadá, že celou hru lze na normal obtížnost dojet za 10-15 hodin, což není mnoho, ale vzhledem k tomu, že jde o konstatní napětí, je to celkem dost. Také se po dohrání teprve patrně ukáže, jestli lze hrát hru znova se stávajícím vybavením - a já doufám, že ano. Počet vylepšení jednotlivých zbraní a výbavy je omezený a já bych moc rád viděl vytuněné jiné zbraně, než používám momentálně. Tím by se zvýšila replayability a to je jedině dobře. Resident Evil 4 jsem také poprvé dojel za 21 hodin, ale od té doby jsem jej ještě minimálně pětkrát dohrál (pochopitelně v nesrovnatelně kratším čase). Předpokládám, že tato možnost tam tedy bude, je to zvyk u všech survival horrorů. Co se obtížnosti týče, občas si říkám, že jsem to mohl dojet poprvé na easy. Ne snad proto, že bych často umíral (naopak, umírám velice zřídka) nebo že bych měl problémy se zabíjením hord nepřátel, ale spíše kvůli frustraci, kdy nepříliš opatrným hraním vyplýtvám mnoho munice, musím pak hledat obchod, složitě se k němu dostávat a pak zase běžet zpátky - je to frustrující, i když si za to mohu částečně sám.

Následující obrázky jsem netípal já, proto mají možná trochu jinou hladinu detailu. Beng beng svině!

Částečně píšu proto, že hra utrpěla na ovládání. Drtivá většina prvků je na klávesnici a myši zvládnutá bezchybně, ale na přesné zaměřování. Hra je k dispozici také pro XBOX 360 a Playstation 3, kde díky analogovým páčkám na gamepadu jsme trochu omezeni v rychlosti a přesnosti reakcí. Převést ovládání na myš tak, jak jsme u PC zvyklí by znamenalo drastické snížení obtížnosti (pamatujeme si například Vice City - PS2 vs PC), takže autoři do hry vložili systém deakcelerace myši. Špatně se to popisuje - zkrátka - rychlá otočka o 180 stupňů je naprosto v pohodě, ale když potřebujete na dálku zaměřit o pár milimetrů, myš jakoby přestane slyšet na pomalý pohyb. Už jsem se s tím setkal u více konzolových remaků, je to normální. Ale rozhodně nezvyklé, když z ultrapřesného snipování ve Far Cry 2 přesedláte na poněkud zabržděnou myš v Dead Space. Nemohu se také zbavit dojmu, že na klasickém 4:3 monitoru máte značnou nevýhodu oproti širokoúhlé televizi, protože zkrátka "méně vidíte". Může za to také nezvyklý FOV pohledu na věc, na který si sice zvyknete, ale trvá to. Zejména v úzounkých chodbách nebo v prostoru bez gravitace budete myší švenkovat jak o život. Poslední výtka je - nemohu tomu uvěřit - bossové. Je jich málo, nejsou těžcí na zabití, ani extra zábavní, nejsou výzvou a prostě - survival horrory jsou přece o obrovských boss battles a ty v Dead Space prostě chybí. Škoda.

Ale stejně - že je ten skafandr "prostě divnej"?

Grafické a zvukové zpracování je naprosto masakrální pohádkou. Filmový dojem umocňují filtry, kdy přestanete vnímat pixely a polygony, najednou nevidíte hranaté helmy, ale cítíte se opravdu být tam uvnitř a to je krásný pocit, díky za něj. Hra je naprosto plynulá, strašidelné zvuky a šeptání mne doprovázelo i ve snu (ale v tom pozitivním smyslu slova). Během hry je také naprosté minimum klasických filmečků - cutscén, vše vidíte v reálném čase - což má za nepříjemný následek, že občas se díváte někam jinam a přijdete o nějakou akci, ale dá se s tím žít. Navíc během hry není možné zapauzovat jinak, než hlavním menu. Během práce s inventory, při nakupování nebo upgradování zbraní - hra stále žije svým tempem, kdokoli na vás může zaútočit a tak dále. A hodně diskutovaný neexistující HUD ve hře? Ano, funguje to. Symbol zdravíčka na zádech, munice přímo na zbrani v malém holografickém displayi, chroptění Isaaca při kritickém nedostatku kyslíku - to všechno do sebe zapadá. Dead Space je ukázkovou prací na téma "jak využít technologie tak, abychom dostali z monitoru více, než vizuální zážitek". Jde o unikátní herní prožitek, který se dá nejvíce přirovnat jedině k Resident Evil 4. To není myšleno pejorativně - jde zkrátka o druhý survival horror, který bych doporučil všem i přes drobné chyby.


Krvavost hry je opravdu velká, prvoplánovitá, přehnaná, ale po většinu času zábavná. Sledovat hromady rozsekaného masa, ze kterého vypadávají červi a zhnisaná krev - to jsem neviděl v mnoha hrách takto dobře udělané (vlastně v žádné). Stejně tak, když vás dostane nějaký nepřítel efektně zblízka, stanete se svědkem opravdového krutomasakru na Isaacovi, oddělování končetin po kloubech, roztržení vejpůl nebo moje nejooblíbenější - malá hlavobotnice se na vás přisaje, ukousne krk a vleze do vaší páteře, takže dál bloumá po chodbách Isaac, jako zombie (bohužel nehratelně). Autoři se neskutečně vyhráli se zbraněmi, kterými můžeme porcovat nepřátele takřka ve všech úhlech a směrech, když máte dostatek munice, můžete se ukájet i na mrtvolách. Řezničina v téhle hře je zkrátka a dobře velice zábavná pokoukaná, která sice účelově překračuje hranice vkusu, hnusu a brusu, ale krom toho, že to znás vychovává krvežíznivé vrahy tomu není co vytknout.

Jedenáct minut konstantního umírání Isaaca - jestli máte čas, dejte tomu chvíli, uvidíte, o čem píšu.

Schema hry je přibližně takové že první hodinu se budete lekat, protože to je děsivé. Další hodinu si na to zvyknete a přestanete se lekat. Další hodinu se ale do hry ponoříte tak, že tak trochu zapomenete na to, že jste si na to lekání zvykli a začnete se zase lekat. Těch osm hodin hraní jsem zatím rozdělil z časových důvodů na dva večery (dneska předpokládám, že k tomu sednu a dotáhnu posledních pár kapitol do konce) a schéma bylo stejné. Řemeslně skvěle zpracovaný horror, dokáže ponořit, uspokojit, pobavit. Nejsem fanouškem slaboduchých drasťáren (i když Postal považuji za ujetě zábavnou hru, byť notně pubertální), ale Dead Space je silnoduchá drasťárna. Nebýt opravdu klišé příběhu, doladěného ovládání a pořádných bossů, dal bych 9/10. Na metu nejvyšší by hra musela přinést nějakou obecnou invenci, ze které si sednu na zadek, přiliš tady křičí "vykrádáme Resident Evil 4". Ale vykrádají ho velice dobře, takže mou v podstatě finální známku 8/10 berte tak, že je to jasné doporučení ke koupi ať už pro PC nebo pro konzoli. Dokonce i já jsem si dal hru do košíku, ačkoliv mne to před vydáním hry ani ve snu nenapadlo. Ale ono to za to opravdu stojí. A to přesto, že v tom mají prsty Electronic Arts.

P.S.: Ještě jsem chtěl říct, že hra disponuje celkem dementě zpracovanou mapou, ale zároveň máme k dispozici GPS, která nás neomylně provádí překoplikovaným prostorem úzkých chodbiček a výtahů. Nemůžu říct, že jde o zjednodušení, ale rozhodně se tím eliminuje frustrace, že jsme v temné chodbě přehlédli temnou odbočku. Takže ano - takto by šlo. Takovýto zlepšovák nepovažuji za krok zpět z hlediska obtížnosti.