Quantum of Solace - the movie

To by byla legrace, kdyby podle příšerné hry natočili film, co? Ale je to naštěstí naopak. I když některé scény se hra snaží věrně kopírovat.

Nový Bond se mi začíná zamlouvat víc a víc. Na jednu stranu musím uznat, že nadšení z Casino Royale vystřídal "pouze" uspokojení, ale vidět filmy v obráceném pořadí, byl bych na tom asi stejně. První "nový" Bond nasadil laťku a druhý ji s lehkým zaváháním splňuje také.

Co mne zklamalo? Ve filmu se skoro nijak neodvíjí naznačený příběh. Čekal jsem přímou návaznost, ale ono je to přece jenom spíše odkaz na začátku a konci celého filmu, co se děje mezitím je dost nesouvisející s Casinem. Přesto je samotný děj poměrně poutavý. Nemohu se ale zbavit dojmu, že z filmu měly být vystřiženy tři scény, ze kterých teče patos více, než je třeba. (Jmenovitě "znásilnili a zabili mou matku" scénu, "je to můj agent a já mu věřím" scénu a "v Bolívii není žádná voda" scénu). Naopak ve filmu není příliš hurónského humoru, spíše sem tam nějaká hláška, která vykouzlila úsměv na tváři a tak to má být. A obecně scéna, kdy "pohřbívá" svého přítele do popelnice (a předtím ho obere o prachy) je dobrá - image Bonda je nezměněná.

Akční scény byly dobře vymyšlené a secvičené. Honička s auty sice nesahá ani po paty Grindhouse, ale hravě překonává eskapády Bond-Brosnana, působí uvěřitelněji. Dokonce se v úvodu filmu dočkáme několika bouraček auto-auto či auto-náklaďák, kdy nedojde ani k jednomu výbuchu. Pohled na zmačkané plechy je více osvěžující, takže body nahoru. Scény, kde je Bond konfrontován se svým lajdáckým a nezodpovědným stylem práce mi přišly docela silné, suma sumárum není co vytýkat.

Product placement je roztomilý a není ho mnoho. Před samotným filmem shlédneme reklamu na Sony Ericsson - mobilní telefon s fotoaparátem, který dokáže identifikovat lidské tváře. A hle - Bond jej ve filmu vlastní a používá. Je roztomilé, že fotografuje bez stativu tváře osob vzdálených asi sto metrů a foťák (s rozlišením cca 3,2 Mpix) pořídí záběry obličejů, které se dají vytisknout na A4 bez nějakých viditelných obrazových nedostatků. Milé. Naopak mne potěšilo, že běžnou praxí jsou (neznačkové) multitouch průhledné obrazovky (spíše stěny), kde byly ikonky a ovládací prvky trochu ve stylu designu ze sedmdesátých let. Vyjma několika vozidel a gun-fetish okamžiků však product placement končí. Akorát.

Volba prostředí, design hotelů, úvodní titulky, grafické zpracování názvů lokalit, volba zbraní - to vše je velice pečlivé a uspokojivé. Bond si pořád hledá styl, pije kdejaké dryjáky (a v jedné scéně vydrží ŠEST drinků! Z tohoto hlediska bych byl ideální Bond!), postupně se propracovává k Walther PPK, Bond girl je pěkná (jsou pěkné) - vše je kvalitní, radost pohledět. A mimochodem věděli jste, že Bond nepije vodku s martini? Taky jsem byl překvapenej. Překlady do češtiny jsou občas svině.

Celkově bych to shrnul asi tak, že Daniel Craig má velice dobře našlápnuto nejen na trilogii, ale i na několik dalších filmů - i když další díl nemá údajně navazovat, což je asi škoda, z příběhu jsem trochu rozladěný a jestli ho nedorazí, budu smutný. Každopádně jestli bych dal Casinu Royale 8/10, je Quantum of Solace jen o maličko slabší, takže dobré.

Zde končí filmová recenze.

Začíná polemika nad něčím úplně jiným.

Do kina nechodím rád. Naposledy jsem byl asi před dvěma lety a už jsem zapomněl proč. A včera jsem si zase vzpomněl. Tuším Vilage Cinemas na Floře. Cola + perlivá voda = 100 Kč. Šumy v obraze - probleskující černé skvrnky. Hudba a zvuky přepálené, že není téměř co slyšet. Dementní reklamy před filmem (vyjma "Auto byste neukradli"). Plátno je obrovské, že se nevejde do zorného pole, takže mi kmitají oči - rychlé akční scény se tak staly prakticky nesledovatelnými, opravdu jsem nestíhal vnímat, co se na plátně děje (takto rychlých akčních scén je v Quantum of Solace asi 25% filmu odhaduji). Navíc někdo zapomněl vyčistit čočku projektoru, takže v levé části plátna byl vlas, který zasahoval do čtvrtiny obrazu. Okolo vás sedí lidi, kteří si furt šeptají a jinak dělají hluk. Nejvíce mne dostal mladý pár, který byl buď totálně zkouřenej nebo si jsou vlastními rodiči. Přepis:
ONA: "Hele a ten Bond, to je jako agent Jejího Veličenstva?"
ON: "No jasně."
ONA: "A jako jenom její nebo jako agent celé Anglie?"
ON:"No, celý Anglie jako, že jo, von podlejhá tý... no..."
ONA: "Von podlejhá trendům?"
ON: "Ne, von podlejhá trenkům."
OFF.
Když podobní lidi sedí okolo vás a celý film komentují, byť šeptem, v podobném stylu, měl jsem opravdu chuť vstát a zařvat něco ve smyslu "Ty kreténe, nemít podmínku, tak tě zabiju". Navíc ani křesla nebyla příliš pohodlná, v sále bylo celkem horko - jako fakt ne, už nikdy. Leda do Aera.

Já uznávám, že velké plátno je skutečně jiný prožitek, než ubohá 32" televize. Ale asi pro jiný druh filmu, protože takhle jsem půlku filmu prostě neusledoval. Uznávám, že kino má svou atmosféru, protože člověk musí film vidět v celku chtě nechtě. V mém případě šlo o trpění. Asi jsem ten typ diváka, který si ve svém domácím pohodlném křesle v klidu podívá na filmek, dá si k tomu lahev vína, odskočí si na záchod... Nejsem fajnšmekr, ale současné kino považuji prostě za mučení. Být to jiný, neakční film a být tam sám, tak to beru. Ale jinak jako už nikdy!