Capcom nás oblažil demoverzí této hry pro oba systémy - WiiU i 3DS. Jelikož mám hru docela rád, rychle jsem postahoval potřebná data a hrál jsem, co mi limit daný Nintendem dovolil. První dojem jako takový je neutrální - hra je to samozřejmě pěkná, ale to byla už před třemi lety. Neboli - působí to dost jako rýžovačka na peníze. Navíc díky geniálnímu region locku obou konzolí již hráči v japonsku mají hru řádně projitou a očekávají oficiální čtvrtý díl někdy v létě tohoto roku, zatímco my se dočkáme čert ví kdy. Neboli - přesvědčilo demo ke koupi? Je zde nějaká přidaná hodnota, proč si hru koupit znova?
V případě WiiU verze je zde kladem rozhodně vylepšená grafika v HD rozlišení, ale popravdě řečeno v tom výsledku to nevypadá zas tak úžasně - modely jsou pořád dost hrubé a textury nevábné. Ovládání je samozřejmě v pohodě, jelikož na tabletu máme všechna potřebná tlačítka. To neznamená, že by hra ztratila svou typickou "těžkopádnost", ta samozřejmě zůstává. Za problém trochu považuji téměř nulové využití dotekové obrazovky, ale to se dalo u portu z Wii čekat. Hlavní eso této verze je bezesporu online multiplayer, který by díky komunitě mohl dostat smysl, místo hraní s náhodnými lidmi obvykle bez voice chatu. To by nyní mělo fungovat skvěle.
Na poměry Wii vypadal Monster Hunter Tri velice slušně.
Na druhou stranu to není nic nového pod sluncem a upřímně řečeno pochybuji, že se v mém okolí hra uchytí, abych ji mohl skutečně hrát s přáteli. Pro nově příchozí do série je to super hra, ale pokud jste se už na Wii dostatečně vyřádili, je jen malá šance, že vstoupíte do téže řeky.
V HD rozlišení je obraz pochopitelně více sexy, ale nejde o nic, z čeho by si člověk sednul na zadek.
Oproti tomu 3DS verze už přidanou hodnotu má a to prostě proto, že Monster Hunter je svým konceptem jako stvořený pro přenosnou konzoli. Nejprve si ladit postavu, zbraně, grindovat materiály, lovit zvěř a ryby - a pak se nadechnout a v relativně přísném časovém limitu pobíjet bossy. Časové rozložení hry počítá s tím, že se k ní budete vracet i v kratších časových úsecích a jelikož lze pouze zaklapnutím přístroje hru zapauzovat, je to adept na věrného společníka na cestách, jak dokázal Monster Hunter již na PSP. A konkrétně Wii verzi jsem přestal hrát jenom proto, že jsem na ni už v domácích podmínkách neměl čas - 3DS verze si o koupi prostě říká.
Na 3DS je grafika vlastně shodná s Wii, ale ve 3D samozřejmě - vypadá to víc úchvatně, než by se mohlo na první pohled zdát.
Aby si obě verze vzájemně nekonkurovaly, tak 3DS verze nedisponuje online multiplayerem, což je škoda, ale Capcom tím chce hráčům představit myšlenku propojených her, kdy uloženou pozici / postavu máme k dispozici na obou systémech. Na můj vkus trochu vyděračské, ale možná v tom bude nějaký skrytý bonus.
I když obě hry zřejmě půjdou koupit v nějakém zlevněném bundlu, docela pochybuji, že se mi bude chtít do obou verzí. Ta přenosná ale vypadá hodně lákavě. A to nejen hratelností, ale i slušnou grafikou a celkem zvládnutým ovládáním (jelikož jsem předtím hrál jen na Wiimotu a nunchuku, přešlo mi ovládací schéma z 3DS rychle do krve).
Žádné komentáře:
Okomentovat