Afro Samurai - demo

Stačí pěkná, celshaded grafika, hromady usekaných končetin, hektolitry krve, uspokojující rozm*dávání humanoidů na kaši pomocí japonské katany, to všechno v roli černého samuraie s hlasem Samuela Jacksona a hláškami "jako z Pulp Fiction" - ke štěstí? Podle dema bych řekl, že ne. Ale bylo to těsně!


Dobrých řežeb není nikdy dost. Po nedávné odpornosti jsem si říkal, že by to mohl být samurai s účesem, kterému se říká afro, který vyléčí moje zhrzené srdce a tak jsem se na hru celkem těšil. Přišlo demo, což já tuze rád a pustil jsem se do toho a to přesto, že Gamespot hru ohodnotil "pouze" sedmi body z deseti (což v mé řeči magazínů znamená mínus pět - 2/5).

Opravdu mne zaujala grafika. Je velice koukatelná a hlavně - celshading jsme zvyklí vidět v situacích, kdy autoři hry potřebují zakrýt technologické nedostatky vizuálního zpracování. Já celshading mám velice rád! Díky tomu mnohé hry na Wii nebo DS (Chinatown Wars!) vypadají velice dobře, i když nutně nedisponují miliardami polygonů. Ale u Afro Samurai koukám jako blázen - tam je tomu spíš naopak - komixové pojetí hře naopak přidává punc propracovanosti, smysl pro detail. Je krásně rychlá, používá správné efekty, nepůsobí příliš přeplácaně a i když modely postav jsou celkem jednoduché, je radost hledět na rozmetané končetiny desítky metrů od katany.

Atmosféře přidává celkové zasazení do pěkného prostředí, dobře volená hudba a samozřejmě relativně vtipné hlášky, které v kombinaci s hercem na pozadí a absurdním vizuálem hrdiny na popředí vytváří úsměvnou, kružební náladu. A to je rozhodně plus. Na druhou stranu všechno nasvědčuje tomu, že celková story bude "v zásadě blbá". Ono mezi námi - od akční řežby člověk opravdu nečeká něco náročného na mozek, ale i jednoduché story jdou podat velice poutavě. Podle mne "nepřekonatelnou" hrou je v tomto smyslu No More Heroes, kteří jsou vlastně Afro Samurai podobní. Rozdíly jsou v tom, že No More Heroes mají podle dostupných informací veškeré prvky "o něco lepší". Lepší, umělecky pojatou grafiku, lepší systém komb a zbraní, lépe podávaný příběh, více krve a lepší pocit neutuchající holomajzny - a to přesto, že Travis nepoužívá "fuck" zdaleka tak často. No More Heroes v kategorii bezmyšlenkovitých rubaček naprostou výjimkou, kdežto Afro Samurai je z těsta těch her, kterých najdu do tuctu dvanáct.


Ale neznamená to, že by na mne hra působila špatně. Jasně, ovládání je normální, byť nejde nastavit invertní kamera (potřeboval bych prohodit obě osy) - a demo končí těsně před bossem, což je podle mne kravské rozhodnutí, ale budiž. Každopádně systém jakéhosi bullettime, kdy můžeme s trochou píle zaměřovat jednotlivé končetiny nepřátel a sledovat tak jejich fyzické rozpolcení - je to uspokojující a je to hratelné. Jenže jak dlouho?

Afro Samurai od hladiny průměrnosti může zachránit především jedna věc - a tou je proměnlivá náplň hry. A podle dema to vypadá spíše naopak - repetice na druhou. To je to jediné, čeho se bojím. Možná, kdyby hra nabízela vyžití, pro dva hráče (zdravíme z ostrovů Zlatých Seker), nějaké minihry či neotřelé nápady, tak by to dokázalo repetitivní náplň přetlouct - ale jediné, co Afro Samurai nabízí je jakýsi lehoučký vývoj postavy, který může "nějak" ovlivnit styl hraní a pak nějaké to hledání tajných míst. To mi přijde, jako málo.


Přesto jsem se neubránil pocitu jistého naplnění, než jsem rozčtvrtil stopadesátého enemáka. Na rozdíl od Falloutu 3, kde mne ustřelování hlav ve VATS nepřestalo bavit ani po dvouset hodinách, tady jsem se začal po patnácti minutách trochu nudit. A to není dobré znamení. Na druhou stranu ale naprosto chápu, že toto je právě ono, co chybí někomu ke štěstí, jen tak si zakružbit a jít spát. Takže palec tentokrát nechávám ve vodorovné poloze.

P.S.: Líbí se mi herní "kompas", konečně to není nějaká dementní šipka, ale hezky zpracovaná a funkční featura.