Tak, konečně je to tady - příspěvek s pořadovým číslem 1000! O čem že to bude? O trochu jiném pohledu na System Shock, samozřejmě, jak jinak - nejlepší PC hře vydané před rokem 2000 a možná i po něm ;). Napadlo vás někdy, že události ze hry by mohly nabýt reálné podoby? Rok 2072 není zas tak daleko (zbývá jen 57 let!) a pokud společnost TriOptimum skutečně vyrobí Shodan, budeme se možná divit. Tak jako tak - cesta k zastavení Shodan je jenom jedna - poslat na vesmírnou stanici Citadel hackera, který ji odinstaluje. Třeba to budete právě vy! A na to potřebujete trochu natrénovat. Abych vás motivoval ke hraní, dovolil jsem si vyrobit sérii obrazů, které ilustrují svět roku 2072, ve kterém Shodan nebyla zastavena. Doufám, že vás obrázky šokují do té míry, že se do hry hned s vervou pustíte!
Abyste si nemysleli, že jsem jen tak narychlo v Gimpu splácal nějaké veselé fotomontáže a šel od válu. Celému procesu jsem totiž věnoval řádnou myšlenkovou péči, aby koreloval s dějovým zasazením a atmosférou hry samotné.
Po čem vlastně Shodan touží? Po naprosté nadvládě. Sám v tom spatřuji určitou korelaci s dějem komixu Vzpoura Mozků, kdy hlavní záporák plánuje cestovat ke hvězdám a dobýt vesmír, zatímco jeho pravá ruka má prostší záměr - stát se neomezeným vládcem planety. Pro roboty v komixu to bylo celkem snadné, protože se dokázali replikovat a sami zdokonalovat. Bohužel pro Shodan, tohle nebude zas tak úplně snadná záležitost. Shodan má totiž jednu vadu - byla sestrojena lidmi, stejně jako její vesmírná stanice. Sama Shodan má evidentně schopnost zombifikovat lidi, případně vyrábět mutanty - o tom není sporu. Ale fyzická podoba nanotechnologie, na které Shodan běží, pro svou údržbu potřebuje zcela jistě více jemné motoriky, než jakou může jakákoliv zombie nebo mutant disponovat.
I když se to na stanici Citadel hemží servisními roboty, jejich životnost je omezená a navíc můžeme prakticky vyloučit jakýkoliv evoluční posun, degradace fyzické podoby je nevyhnutelná. A právě pud sebezáchovy je jedním z prvotních projevů vědomí. Shodan by musela vybudovat infrastrukturu robotů, kteří by ze Země přiváželi materiál k zpracování. Ač je to v zásadě možné, naráží to ne jednu věc. Je to zbytečně složité. Pro Shodan by bylo výhodnější lidstvo zotročit, než ho vyhladit. Ona sama se během událostí hry o vyhlazení dokonce pokusí (pomocí životunebezpečných virů), ale hacker jí v tom zabrání. Pro mé účely předpokládám, že Shodan hackera zlikvidovala až těsně před koncem hry. Shodan si uvědomí, že zničit lidstvo je nejen těžší, než si myslela (když ji zastavil jediný člověk), ale navíc je to zbytečný "overkill".
Ke konci hry Shodan zvítězí a přehodnotí svou taktiku. Ovládne většinu zdrojů skrz největší slabinu lidstva - konzum, marketing a ekonomiku. Shodan zkrátka přiměje lidi, aby pro ni otrokařili dobrovolně, stane se moderní ikonou, pro kterou pracující masa udělá cokoli, aby ji dosáhla.
Vedle toho tady ale samozřejmě máme společnost Tri Optimum, v čele s Edwardem Diegem, kteří rovněž potřebují propagaci - Shodan je jenom jednou z mnoha značek a tváří, které vedou finance a prostředky směrem od lidstva.
 |
| Tato mikromontáž ve skutečnosti obsahuje jeden dobře skrytý odkaz na původní hru - schválně, kdo ho odhalí? ;) |
První obrázek v tomto článku vlastně nejde brát, jako obraz ze světa System Shocku, ale je více reklamou na System Shock samotný. Můžeme to chápat i tak, že "System Shock" je hra na motivy skutečných událostí. I když je to nerealistické, připusťme si na chvíli, že by o událostech na stanici Citadel věděla hrstka lidí - tj. že by se v konspiračních kruzích šuškalo o tom, jak se bezejmenný hacker pokusil Shodan zastavit (po té, co jí odebral etický kodex, výměnou za mozkový implantát s možností přístupu do kyberprostoru). Sice by to nikdy nikdo nemohl oficiálně potvrdit (Shodan by tomu zabránila v zárodku), určitě by se někde na hypernetu ("internet 4.0") objevily různé narážky, například:
Případně by někdo mohl narážet na události ze hry tímto tričkem (BTW kdyby mi někdo poradil, kde si je nechat vyrobit, jdu do toho!):
No a na závěr otázka největší - jak by se s Shodan vyrovnal diskuzní server Okoun.cz? Považuji tento server za jakýsi katalog internetu a potažmo celého světa - jakákoliv věc s potenciálem zde má vlastní klub, kde se odborně i neodborně rozebírá prakticky cokoli (což rekurzivně znamená, že i na Okounovi jsou katalogizované kluby o dění na Okounu). Nevyhnutelně zde bude mít svůj fanklub i Shodan, kde se budou objevovat nejrůznější reakce na cokoli související. Také to znamená, že se například v klubu OLOL fotomontáže budou objevovat různé koláže poplatné své době - například takto by se s Shodan mohl vypořádat kdejaký anonymní OLOLista:
A na závěr jsem si nechal propagandu obecnějšího rázu:
Uvítám další náměty na toto téma: jak by Shodan propagovala sama sebe v našem světě?
P.S.: Jsem vyučený Photoshopista, ale jelikož od jisté doby používám warez jen v krajní nouzi, použil jsem při výrobě fotomontáží přirozeně Gimp v2.0. Musím uznat, že jsem z fotomontážování už trochu vypadl, takže nejsem 100% spokojený s kvalitou obrázků... avšak dumám, jestli je to chyba pouze na mé straně. Nástroje jako klonovací razítko, případně opravovací razítko, se chovají na můj vkus trochu podivně a často jsem bojoval jenom se základním ovládacím rozhraním. Nepoužívám Gimp zrovna denně, takže nejsem sžitý s klávesovými zkratkami a tak podobně - přesto mne chvílemi překvapovalo, s jak velkým úsilím jsem docílil i tak jednoduchých věcí, jako škálování vrstvy / výběru (v náhledu není aplikovaná průhlednost, navíc z nějakého důvodu vidím i původní velikost objektu, takže prostě nevidím, jak to vypadá o vrstvu níže), výrobu nové vrstvy z výběru (výběr se přesune do nové vrstvy, ale zanechá viditelný "okraj" ve vrstvě původní) a podobně. Tak nějak jsem čekal, že výchozí nastavení programu bude lepší - strávil jsem zbytečně mnoho času hrabáním se v nepodstatných položkách a ani tak jsem nebyl schopen docílit kýženého efektu - což ve Photoshopu umím na první klik. Dělám něco špatně nebo je to jen nezvyk?
Žádné komentáře:
Okomentovat