Jaká že bude první hra, kterou v roce 2015 na svém blogu zmíním? Nebude to System Shock, nebude to ani Hlava Kasandry - byť oba dva byli horcí kandidáti. Jedna hra jim ale toto privilegium vyfoukla. Gran Turismo 6, produkt mého miláčka Kazunori Yamauchi. To máte tak - když se jednou stanete fandou Gran Turisma, špatně to ze svých genů dostáváte. Prakticky ke každé hře ze série se vážně nějaké to "nej", v horším případě alespoň nějaká ta zajímavá a zábavná historka, která podtrhuje unikátnost a dokonalost této tvorby. Jedna z obecných pravd o sérii je, že "sudé díly jsou to pravé", že si to Kazunori nejprve lichým dílem vyzkouší (osahá si novou generaci konzole Playstation) a pak se na to vrhne "naplno" se sudým dílem. Takže ano, Gran Turismo 6 by mělo být vrcholem pro Playstation 3. Proto jsem hru našel pod stromečkem.
Okolo předchozího dílu hry bylo humbuku až hanba. Obrovské hypování vyústilo v nedodělaný a nedomrlý produkt s nepříliš přesvědčivou hratelností. I když byla grafika na pohled okouzlující, nestačilo to. Mnozí v tom viděli obrovský průser a po marketingové stránce to vidím stejně. Ale krev zarytého fandy mi nedala a do hry jsem se ponořil a strávil jsem v ní příjemných 200-300 hodin. Postupem času vycházely patche, které zásadně obohatily hratelnost a tak lze stručně říci, že těch pár giga dotažených dat udělaly z původní hry opravdu skvělou záležitost (ale i tak už bylo pozdě).
Minulá next-gen generace konzolí, hodnotím-li s odstupem retrospektivně - byla pěkně na palici. Jasně, přinesla mnoho dobrého, ale také zlého a o tom se moc nemluví. Tak například - harddisk a internet. Najdete milion a půl obhájců, jak jsou harddisky v konzolích blaho. Pomalé DVD/BR mechaniky mohou nacachovat data na rychlý disk a to se to panečku pojede rychle! Případný dodatečný obsah se také potahá z internetu a uloží se opět na pevný disk. Brána do světa neomezené zábavy se díky těmto vymoženostem otvírá.
Ale byly tady i hlasy kritické. Některé tvrdily, že díky existenci harddisků a internetu v konzolích se nyní bude srát na kvalitu softwaru, protože vše se bude dát opatchovat dodatečně. Také spoléhání se na online distribuci dat by mohla časem vyústit v always-online politiku, ať už kvůli ochraně vývojařů / vydavatelů, tak kvůli nástupu nové technologie streamovaného herního videa. Ne každý to viděl tak černě, ale já ano.
Musím uznat, že celkově byla implementace harddisků docela zvládnutá. Většina AAA her, zejména těch přímo od SONY, používala harddisk velice inteligentně. Mnohdy jsem si ani nebyl vědom, že je harddisk zatížen - hry jako Uncharted vytvářely swap dynamicky, což bylo přesně v korelaci s prezentovanými výhodami. OK, tohle by šlo.
O něco horší to bylo s third party vydavateli. Ti používali nečistý trik "instalace". To se prostě celá hra (nebo její podstatná část) nakopírovala na disk a pak se jelo čistě z něj. To je už trochu na hlavu - člověk přijde domů, celý natěšený vrazí placku do mechaniky a pak hodinu kouká, jak se kopírují data. To fakt nesnáším... na druhou stranu to ale byla jednorázová akce, která se dala přetrpět. Kolegové s XBOX 360 na tom byli podobně. Sice měli možnost hrát přímo z DVD mechaniky, ale bylo lepší hru prostě nainstalovat, stejně jako na Playstation 3. Šlo to přežít, jasně, přínos byl docela velký (čas nestrávený pohledem na loading obrazovku byl mnohem větší, než čas strávený instalací), ale i tak jsem na to často nadával. Například jsem měnil konzoli anebo jsem ji musel přeinstalovat celou od podlahy - a pak přišel kamarád, že mu chci ukázat to nejlepší od Rockstarů... a večírek skončil tím, že jsme oba dva usnuli při opětovné instalaci Red Dead Redemption. A to je už ostudné.
Každým rokem to bylo horší a horší. Je to jako salámová metoda, případně vaření žáby. Jistě, že z počátku byl harddisk a internet využívaný sporadicky. Ale vydavatelé s každou vydanou hrou své publikum vychovávali. Najednou sem po vložení blyštivého disku nemusel jen čekat na instalaci na harddisk, ale také na stažení patche z internetu. Hned první den. Nemám doma nejpomalejší internet, ale je to otrava. Naštěstí mám vedle Playstation 3 také zapojený SNES, takže jsem volné chvíle čumendy na pomalý instalační progressbar vyplnil zuřivým hraním Super Mario World (který jsem na SNESu nikdy nedohrál!).
A tak jsem vlastně tuze rád, že v současné next-gen generací konzolí už harddisk nemá takovou důležitost. XBOX ONE svého uživatele ani neinformuje o jeho zaplněnosti - proč taky? Je to jenom lokální swap, hlavní porce obsahu se stahuje v reálném čase z internetu a koncept konzole rovnou počítá s tím, že nikdo nebude nosit domů zastaralá fyzická média. Z her se se stala pomíjivá věc - jen obrazová data, která prosviští internetem a není důvod se k nim vracet. Není důvod z her dělat nějakou trvalou, neměnnou hodnotu a proto není potřeba pevný disk. Palec nahoru, co se uživatelské přívětivosti týče. Snad se konečně blíží doba, kdy se herní konzole zase stanou konzolemi - tj. zapnu a hraju. Protože to, co mi udělalo Gran Turismo 6, nelze nazvat jinak, než nejhorším možným příkladem toho, jak je harddisk a internet v konzoli naprostým, krystalicky čistým zlem.
Ta hra měla pohnutý osud od samotného začátku. Po marketingovém fiasku s pátým dílem bylo oznámení šestého titulu v řadě skoro až neviditelné. Kazunori měl tak špatnou pověst, že hra byla předem odsouzena k zániku. Bude se zase na hru čekat pět let? Anebo vyjde jako rychlokvaška? Navíc - oznámení hry proběhlo prakticky ve stejný okamžik, jako oznámení Playstation 4. Čemu asi média budou věnovat pozornost? Králi zpoždění určitě ne.
Čím mělo Gran Turismo 6 zaujmout? Grafikou? Však Gran Turismo 5 mačkalo z Playstation 3 maximum a i tak nedokázalo docílit slibovaného fullHD@60fps. Mělo k tomu sakra blízko, jako jedna z mála AAA her pro Playstation 3 (což je v kontrastu s velkohubými hláškami SONY o fullHD generaci her... asi měli na mysli primárně 2D grafiku, kterou utáhne i moje Amiga...), ale jak jít dál? Kazunori to udělal docela dobře myslím - ustoupil z požadavku na rocksolid 60fps a získaný výkon vrazil do nasvícení, nového fyzikálního modelu a tak podobně.
Ale i tak je to málo. Více aut, více tratí... když ani za tři roky aktivního ježdění předchozí inkarnace nemám pocit, že bych vyčerpal všechny možnosti? Pro mne zbytečné. Avšak - jeden velký důvod tady je a souvisí s tématem článku. Gran Turismu 5 už totiž neběží online servery, takže nejsou ani generované online výzvy, díky kterým se dá vydělat docela dost peněz. V offline kariéře se sice taky dají vydělávat peníze, ale je to spíš pro masochisty - všechno trvá děsně dlouho a je to opruz. Jasně, že jsem si drtivou většinu závodů už odjezdil, jenže po několikanásobné ztrátě sejvů (vinou konzole, nikoliv mojí) jsem musel začít opět od nuly a znova jezdit klasickou kariéru se mi nechtělo. A proto mi Ježíšek naježil šestku.
Vrazím placku do mechaniky a hnedle se mi hlásí online update, patch. Říkal jsem si - OK, je to vlastně už rok stará hra, takže nějaké ty chyby k opravení tam asi jsou, chápu to. Určitě se přece poučili z chyb patého dílu a bude zde jen minimum oprav. Totiž - update Gran Turisma 5 trvá i několik hodin, protože se sosají mnohagigabajtové balíky dat, které doplňují MNOHO nového obsahu. Ale to u šestky nehrozí, tam je jistě všechno na BlueRay disku a dotahaji se jenom detaily, opravy.
Lhal bych, kdybych napsal, že "opak je pravdou". Opakem by bylo, kdyby GT6 mělo po roce stejně patchů, jako GT5 po čtyřech letech. Ve skutečnosti má ale GT6 dvakrát tolik patchů po roce, co mělo GT5! Skutečně - na obrazovce se mi rozsvítil indikátor downloadingu s čísly 1 / 15, průměrná velikost 1 GB a nazdar. Koukal jsem s otevřenou s odpuštěním držkou. Opravdu se mi hlavou míjely vulgarismy, jako "co to kurva má bejt", případně "to si dělaj' prdel".
Já vím, že Gran Turismo 5 nedokázalo předčít očekávání, ale v zásadě - je to opravdu velice dobrá hra. A hlavně - je lichá, je to přesně ta hra, kde si Kazunori měl osahat platformy, zjistit její přednosti i slabiny a pak z těch předností vymačkat co nejvíc a slabiny potlačit co nejvíc. Sudý díl na Playstation 3 ale zdá se dělá pravý opak. Všechno, co bylo na GT5 z uživatelského hlediska špatné, je nyní ještě horší. Nekonečně dlouhá instalace mne stála mnoho hodin. A to jsem ještě nevěděl, že nemám zdaleka vyhráno. A to fakt ani zdaleka...
Když se tedy konečně nastartovala samotná hra, objevila se - nyní již v ingame menu grafice - další instalace! Říkal jsem si, že se kopírují konečně data z BlueRay disku. Jenže - nic se nedělo. Tak jsem si říkal, že se možná dotahují ještě nějaká data ze serverů, synchronizace? Jenže - to taky ne, i když jsem konzoli odpojil od internetu, instalace pokaždé naskočila při spuštění. A nebylo možné ji přeskočit. To by zas tak nevadilo, kdyby stačilo počkat pár dalších hodin (i tak je to na přesdržku) - jenže on tahle "interní instalace" vždy spadla! Někdy po hodině, někdy po deseti minutách, ale pokaždé neúspěšně.
Až do tohoto okamžiku jsem sice skřípal zuby, ale pořád jsem žil v naději, že v jednom okamžiku tahle neuvěřitelně otravná a zbytečně zdlouhavá procedura skončí a produkt začne nést své ovoce. Ale tady jsem narazil - procedura se zastavila. A já začal proklínat čerty s ďábly.
No nic, strýček Google mi napověděl. Jak jsem pochopil, tak hra samotná si ještě validuje stažený update a intergruje ho do systému. Přijde mi donebevolající diletantství, mít v konzoli updatovací mechanismus a využívat si ho jen napolovic. Absolutně netuším, jakou výhodu přináší dvojnásobná instalace téže patchů. Kdyby fungovala, tak bych jenom hodně koulel očima, ale když nefunguje?
"Naštěstí" jsem ale nebyl s tímto problémem sám. Dokonce jsem zjistil, že valná část uživatelů má stejný problém. Podle všeho se zdá, že když má celkový součet velikosti updatů více gigabajtů, než interní instalátor zvládne (odhaduji více než 3 GB, ale to jen tipuji), tak se instalace sekne. Jediné, co se s tím dá dělat, je instalovat jeden patch po druhém. Čili majitelé hry, kteří ji mají od začátku, tímto nejsou postiženi - při každém spuštění se sosnul jeden patch a všechno funguje. Když ale hru zapnete po dlouhé době - anebo jako nyní já poprvé - potká vás to na 100%.
Takže - co bych nyní udělal já? Já bych šel na hlavní server a šoupnul bych tam mikropatch, který by se všem instaloval jako první (něco jako 1.01). Tento mikropatch by opravil chybu, která znemožňovala instalaci patchů s velikostí nad 3 GB (nebo prostě by umožnil instalaci patche bez ohledu na reálnou velikost). Jak snadné, milý Watsone! Avšak v případě Gran Turisma 6 jsem se setkal s opačným přístupem. Je to platítí zákazník, který musí ohnout hřbet a přizpůsobit se.
Nyní se podržte - toto je oficiální doporučení, jak zprovoznit Gran Turismo 6:
1) Postahujte prvních šest patchů (ty ještě projdou), pak přerušte stahování dalších patchů, odpojte se od internetu a spusťte hru. Interní instalátor udělá své. Hru opět vypněte a připojte se k internetu.
2) Stáhněte následující patch, přerušte stahování dalších patchů, odpojte se od internetu a spusťte hru. Až interní instalátor udělá svou práci, vypněte hru a připojte se k internetu.
3) Krok 2 opakujte tak dlouho, až máte všechny patche nainstalované (tj. asi tak desetkrát).
Ke? To jako fakt někdo v roce 2014 očekává, že platící zákazník na konzoli (na PC bych to ještě pochopil) bude podstupovat toto martyrium jenom proto, aby si zahrál hru? A to ještě když hru vypnete v nevhodný okamžik (během úvodní obrazovky), je tady reálná šance, že si poškodíte data na disku a musíte vyčkat na kompletní validaci.
Tipněte si, jak dlouho mi trvalo, než jsem zprovoznil Gran Turismo 6 se všemi patchi. Hru jsem dostal k Vánocům, do mechaniky jsem ji poprvé vložil prvního ledna a dneska máme osmého.
Fakt, tipněte si. Dva večery? Tři?
Ono to není prča sedět na zadku, čekat na pomalé stahování, ještě pomalejší instalaci (tu první, v systémovém menu) a pak na poslední, zdaleka nejpomalejší, interní instalaci po spuštění hry s vypnutým internetem v konzoli. Kdyby Playstation 3 umožnila smazat jednotlivé updaty, tak by to ještě šlo - člověk by pososal všechno naráz a pak ubíral to, co přebývá... jenže vy můžete smazat buď všechno nebo nic. A pak se bojíte pustit dva updaty naráz, aby se vám to neseklo - raději trpělivě jeden po druhém, že ano, to dává smysl. Já mám hodně trpělivosti a ano, během instalace jsem hrál na WiiU Super Smash Bros., takže čas jsem využil kvalitně. No více než dva updaty za večer jsem nestihl.
Takhle si nepředstavuji hezky strávený večer - můj čas je příliš drahý na to, abych trávil takovými koninami život - však proto investuji do konzolí, abych měl bezproblémový chod her!
Je osmého ledna a já ještě hru ani nespustil. Když to dobře půjde, tak dneska pososám dva zbývající patche a zítra snad konečně začnu hrát.
Jsou tohle skutečně ty správné vzpomínky, jaké si máme odnést z umírající platformy? Že jsem strávil dementní instalací jedné hry více času, než jsem letos strávil hraním samotných her? Opravdu je nutné volit takto křiklavé příklady, abych demonstroval, že benefit ve formě harddisků a internetu v konzolich je branou do pekla a asi i mnohem hlouběji? Že oba díly hry pro Playstation 3 budou v budoucnosti vlastně naprosto nehratelné, protože nepojedou servery? Tohle je u first-party hry naprosto neodpustitelné a netolerovatelné!
Tohle se prostě nemělo stát, ostuda, fujtajxl a impertinence. Kazunori to prostě podělal tak, že přišel o zarytého fandu série. Tak ještě toho Kojimu chci vidět, jak s Phantom Pain zatluče poslední hřebíček do rakve Playstation 3 a můžu konzoli uklidit do skříně. Už aby to bylo.
P.S.: Včera večer jsem to už nevydržel a spustil neopatchovanou verzi Gran Tursma 6 - a ano, hraje se to dobře. Snad časem napíšu více, budu-li mít dost sil.
Žádné komentáře:
Okomentovat