Guitar Hero

Už jsem to jednou zkoušel. Ale byl jsem asi moc pod vlivem nebo co, takže mi hra nešla ani trochu, nebavila. Koneckonců mi to ani nikdo nevysvětlil. No byl to velký večírek, takže se to dalo skoro očekávat.

Každopádně jsem o víkendu přijal pozvání ke známému, abych si prej jako Guitar Hero vyzkoušel. Proč ne. DDR se mi celkem líbí, ale nejde mi. Beatmania - to samé. Ale Guitar Hero vnímám jako "nejméně japonskou rytmickou hru", kde nízká obtížnost znamená, že to zvládne prakticky každý, narozdíl od nízké obtížnosti obou výše zmíněných japonských her.

Každopádně jsem se chopil pidikytarky a začal brnkat. Úplně se mi v hlavě vybavil díl South Parku, věnovaný tomuto fenoménu. Ale to celkem rychle přešlo. Totiž je velice dobrý nápad se oprostit od prvního songu "Slow Down", který slouží opravdu jako tutorial (upozorňuji, že jsem po celou dobu hrál na easy obtížnost, nejsem magor zase). Jakmile se posuneme někam dál, jsme více v podmanění rytmu samotné hudby a začíná zábava. Půlku songu se učíme určité patterny, které pak opakujeme skoro zpaměti jen za poslechu hudby.

Ono není moc jiné možnosti. Čučením na obrazovku se mi za chvíli začali rozjíždět oči ;) (už mám brýle mimochodem), takže jsem musel poslouchat hlavně hudbu. Kupodivu jsem se docela chytal, většinu písniček jsem dal nad 90%, což je napoprvé myslím docela slušnej výkon.

Resumé - je naprosto zřejmé, proč je hra tak populární a hratelná. Je prostě velice s citem navržená a i když se mi chce zvracet z komerčních praktik ohledně vydávání nových "her", tak musím uznat, že ta hra je v jádru velice dobře zvládnutá a doporučil bych ji vyzkoušet každému. Dokonce jsem pouvažoval o koupi...