Klasický průběh hry - první level.Je fakt, že jádro herních principů je nejblížší známému Gravity Tetrisu. Avšak cíl hry je poněkud odlišný, nemluvě o stylu hraní.
Zkrátka a dobře máte popelnici, do které házíte odpadky. Po tetrisovsku je můžete rotovat o 90°, dále je dolů pokládat nebo jimi mrštit a tím se pokusit věc rozbít. Funguje zde destrukční model a gravitace (klasicky Havok), z čehož vyplývá, že rozbíjením objektů využíváme prostor co nejvíce ekonomicky, aby se nám tam vešlo co nejvíce smetí. Jelikož je ale smetí tak jako tak vždy více, než se do popelnice vejde, musíme se ho, zbavovat několika způsoby. Některé materiály jsou hořlavé, čili když nám přijde hořící sirka nebo pochodeň, můžeme si užívat. Podobně tak ropné produkty nám pomůžou splaovat všechno možné. Druhou variantou je takzvaná kompostace, neboli úbytek materiálu hnitím. K tomu potřebujeme hlavně vodu. Poslední možností je pak odprásknutí smetí pomocí bomby, která má několik podob - ta obvykle vyčistí popelnici až na dno, za doprovodu efektní animace destrukce okolí mimo popelnici.
Za chvíli to bouchne a domy v pozadí pěkně odlítnou ;).Základní pravidlo hry je: mimo popelnici nesmí upadnout nerozbitý předmět. Jakmile se vám vymknou tři předměty, je game over. To, že nějaký předmět rozbijete o rantl popelnice a teprve pak vypadne - to nevadí.
Začátkem hry se tedy učíte tvrdost předmětů, abyste si je mohli vhodně nachystat na rozbíjení. Navíc v každém z pěti levelů je posloupnost příchozích odpadků v podstatě stejná, takže víte, kdy je na řadě hořící sirka a kdy naopak voda. Podle toho se naučíte předměty skládat v ideálním pořadí.
Ke konci levelu přijde boss, kterého musíte rozbít do deseti vteřin, jinak máte smůlu. Sem tam také se mezi odpadky objeví nějaký cennný předmět, který nesmíte rozbít. Pokud jej rozbijete, napadá vám do popelnice hromada nerozbitného harabudí, což skoro znemožní level dokončit. Dále můžete třepáním ovladače smetí urovnávat a jeden z taktických vrcholů - je možné víko popelnice na chvíli zavřít a spustit tak megahořlavý proces (pokud už v popelnici něco hoří samozřejmě), kdy víko musíte otevřít těsně před vyčerpáním kyslíku, jinak to bylo celé k ničemu. To je asi tak hrubý popis všech herních mechanismů. Podle toho, jakým stylem hrajete, jste na konci ohodnocení ECO nebo EGO body (čistý způsob vs více efektivní nečistý způsob likvidace odpadků). A level se posouvá dál.
Zásadní předností hry je, že je zábavná. Stačí málo, že? Rozbíjení odpadků ve funkční gravitaci s memorizací pořadí odpadků je jednoduchou a podařenou zábavou i proto, že hra vám nedá nic zadarmo, takže musíte jednotlivé kroky opravdu plánovat dopředu. Je zde neustále výzva a zároveň je to zábava, co víc si přát.
Každopádně by hra nebyla tak zábavná, nebýt podaření vizuální stylizace. Během hraní mi na mysl neustále tanulo Katamari Damacy. Totiž první level se odehrává v kanceláři, kdy rozbíjíme převážně tužky, telefony, židle a maximem je trezor. V levelu druhém už likvidujeme motorky, auta až velké kovové zvony. Takto to pokračuje až k levelu pátému, kde ničíme golfová hřiště, hory a ostrovy. Jiné tvary a materiály, ale stejné herní principy. Dokonce jsem měl pocit, že veškerý bordel, který jsme sesbírali v Katamari, zde postupně kompostujeme (minus živé bytosti samozřejmě). To vše za doprovodu neuvěřitelně roztomilých popelářů a správné hudby. A to je rozhodně plus.
Pokud zničíte nechtěně cenný předmět, budete potrestáni sprškou objektů, které dost často znemožní level dohrát. Naštěstí se takto přepadlé objekty nepočítají mezi ony vypadlé mimo popelnici.Zatím jsem se hry nahrál jenom pár hodin a nenarazil jsem na nějaké nedostatky. Pět levelů je možná málo, ale touha dělat rekordy (online). dvouhra, mission mode plus možnost dělat videa na Youtube je prostě pozitivní.
Trash Panic určitě není nějakou revoluční hrou, která něco redefinuje. Ale je to opravdu sranda to hrát. což vzhledem k ceně a vývojářskému pozadí znamená, že ji naprosto s klidným srdcem doporučuji.
Ještě mít PS3 :(
OdpovědětVymazat