Jestli jsem to správně pochopil, hra Metroid Prime Federation Force obsahuje speciální multiplayerový režim Blast Ball, který byl nyní uvolněn zdarma na Nintendo 3DS. O hře jsem se poprvé doslechl na E3, ale od prvního spatření jsem k titulu získal odpor. Sérii Metroid považuji za rodinné zlato Nintenda, na které bych nedovolil sahat špinavýma prackama nějakým (v případě Blast Ball dokonce free to play) multiplayerovým spinoffem bez Samus Aran. Myšlenka začlenění této hry do franchisy se mi prostě příčila a tak jsem si barometr očekávání nastavil někam k absolutní nule (tedy hodně vysoko nad hradního trollka a jeho pána). Plná hra snad ještě ani nevyšla a už nyní sklízí na internetu kritiku. Stahovat tedy "metroidí fotbálek" jsem bral jako formu masochismu ze studijních důvodů. A to píšu jako někdo, kdo si na DS užil Metroid Prime Pinball!
Pravda je ale taková, že režim Blast Ball je ve skutečnosti docela fajn! Zapnul jsem hru, prošel rychlý tutorial a pořád jsem čekal, kdy mi začnou padat vlasy hrůzou. A ono nic! Dobrá dobrá - je v tom samozřejmě háček, ale popořadě...
Tahle hra má totiž jednu jedinou skutečně dobrou vlastnost a souvisí to s ovládáním. Sice nechápu, proč totálně vypustili ověřené FPS schéma - rozhlížení stylusem (staré DS mělo více FPS her, než 3DS!), ale musím vyzdvihnout, že krom hlavního směru pohledu udávaného joystickem, můžete pomocí naklánění konzole (a držení tlačítka R) zacílit na specifický bod svého cíle, který si mezitím držíte zamčený před sebou držením tlačítka L. Že je zaměřování gyroskopem přesné a intuitivní jsem se přesvědčil u obou remaků Legend of Zelda her, ale založit na tom klíčový herní mechanismus, toho jsem se dočkal až nyní. A je to fakt dobré! Pokud si nejste jistí, o čem mluvím, vybavte si způsob zaměřování v GTA San Andreas (nebo GTA4 a vlastně i GTA5). Držíte tlačítko L2 zamknutí pohledu na cíl a pak pravým joystickem můžete jemným pohybem nahoru zacílit na hlavu (a stisk R2 rozprskne mozek vůkol). Místo pravého joysticku ale v této hře nakláníte celou konzolí - ale nenechte se zmást - stačí opravdu nepatrný pohyb, gyroskop je v 3DS fantasticky citlivý. Díky tomu se do hry dostává zajímavý prvek a skvělý pocit kontroly nad bojištěm. Ehm, tedy hřištěm.
Pointou hry je dotlačit míč do soupeřovy branky a hrají proti sobě dva týmy po třech hráčích. Dotek mezi postavičkou a míčem zraňuje a na hřišti je několik powerupů. Míč je docela velký a pouhé držení tlačítka L vás zaměří na střed míče. Obvykle chcete odpinknout míč rovně, takže to dává smysl. Ale při držení R a manuálním doměřeném dáváte míči různé falše, které v jednoduché herní fyzice vytváření docela adrenalinovou přetlačovanou. Vlastně to trochu vzdáleně připomíná populární a skvělý Rocket League. A to je právě ten háček.
Ať už je to kvůli vytrhnutí z větší hry, ať už je to vývojáři nebo Nintendem, Metroid Prime Blast Ball je typickou ukázkou hry s potenciálem, ale pramalými ambicemi. Z obrazovky na mne křičí... maloměšťáckost? Nedokážu najít správné slovo. Zkrátka - Blast Ball je jenom skoro jako Rocket League, je skoro zábavný a skoro nabízí nějakou variabilitu a obsah. Je mi jasné, že servery budou velice brzy zít prázdnotou a v peaku bude hrát maximálně pár desítek lidí. Přitom by stačilo skoro málo. Zvětšit hřiště, zrychlit hratelnost, změnit FOV, přidat více typů arén, herních režimů, hrátky s gravitací, implementovat skákání či běhání po zdech... a koukali bychom se na ekvivalent Splatoon pro 3DS.
Oceňuji, že se Nintendo snaží dělat věci jinak, než za Iwaty. Inovace bez selhání není inovací. Přesto bych rád slyšel jediný důvod, proč Nintendo nepracuje na pokračování klasické Metroid série, případně proč neoživí Star Fox Adventures či Donkey Kong 64 (licenci RARE stranou)?
Žádné komentáře:
Okomentovat