24. 11. 2014

GTA 5 - first person




Tak tohle mi vyrazilo dech. Konečně někdo dostal koule na to, aby do GTA5 vložil režim pohledu z první osoby. Ono to zní poněkud snadno, něco jako "jaktožetonikohodosudnenapadlo" - ale ono jistě napadlo. Jenže důvodů, proč takový režim neimplementovat je vícero. Jednak samotná úroveň grafiky je samozřejmě na neskutečně vysoké úrovni, ale přechod kamery do očí osoby znamená, že se na všechno díváme mnohem blíže a tak textury či nedostatečné detaily prostě vyniknou. V současné době vysokého grafického standardu ve hrách by se tak mohly ozvat hlasy, že GTA5 nevypadá nijak zvlášť dobře, na first person střílečku - v lineárních tunelech Call of Duty najdete vyšší hladinu detailu. Dodatečná síla Playstation 4, nové textury a dokonalá plynulost ale způsobily, že first person kamera dělá z GTA5 nejen úplně novou hru, ale také startuje úplně nový žánr.

Nebudu chodit okolo horké kaše. Podle mého názoru je právě GTA5 hrou, která bude prodávat budoucí projekt Morpheus od SONY. Důvod, proč hra jede plynule, byť pouze na 30 fps, je zřejmě ten, že rezervovaný výkon se později použije pro výpočet druhého oka. Kvůli GTA5 (a jeho dalším následníkům) bych si byl ochoten koupit Playstation 4 i s 3D brýlemi, protože tady konečně máme to, po čem jsme toužili mnoho let. Skutečná virtuální realita. Ne jenom primitivní vektorové hrátky, jaké nám cpali do očí v dobách VFX-1. Ale skutečný, hmatatelný a obecně pohlcující prostor.

Pamatujete si, když podobné screenshoty ilustrovaly "virtuální realitu"? Co je na tom za realitu, proboha? ;)

Implementace first person kamery má zásadní dopad vlastně na všechno. Kompletně přepracované ovládání, střelba ze zbraní skrz hledí (bez automatického zaměřování), jízda autem za volantem, sledování světa z realistické perspektivy. Nemumím si představit více pohlcující prostředí, než jakým disponuje GTA5. Tohle je naprostá dokonalost v kontextu obsahu i technologie. V tomto světě jsem již nyní strávil přes 200 hodin na Playstation 3, ale nyní mám znova důvod strávit dalších 200 jenom díky nové kameře. Zjistit, jak moc jinak vypadají všechny ty bláznivé akce, co jsem dosud vyváděl, jak vypadají na vlastní kůži, doopravdy. Už jenom prostě jít s kladivem v ruce a někoho majznout - úplně mi přejel mráz po zádech, jak moc uvěřitelně to vypadalo.

I tak banální věc, jako pád z kola, přetočení auta na střechu, případně seskok padákem nebo pořádné vdechnutí z bongu - to VŠECHNO má najednou mnohem silnější vliv na hráče. Už nesledujeme postavu, jak dělá to, co jí říkáme. Jsme to MY, kdo rozhodujeme o všem, co se stane. Klasický příklad - potřebuju auto, vidím nějaké rychle projíždějící, takže se rychle otočím, od boku vystřelím a skrz zadní sklo rozprsknu řidičův mozek na palubní desku. Doběhnu k autu, vyhodím mrtvolu ven, sednu si a koukám - nic nevidím. Krev mi ohodila kompletně přední sklo. A tak jsem vytáhl pistoli a přední sklo prostě ustřelil, protože bych jinak neviděl. Chci se zařadit do provozu, no zrcátka jsou nějaká pošramocená, takže se musím ohlédnout za sebe, jestli mi tam něco nevjede. Ejhle - i zadní sklo je nakřáplé mou předchozí střelbou, takže je prdlačka vidět. A tak opět vytahují pistoli a posílám nazdařbůh několik olověných včelek, jen abych si vyčistil výhled. Co čert nechtěl, za tu dobu za mnou přijeli policajti a já tak z banální krádeže auta stala honička na půl hodiny. Tohle se vám s externí kamerou prostě nestane. First person znamená, že je hra bohatší o interakci, kterou normálně přehlížíte.


Úplného extrému dosáhnete, když vypnete GUI a radar. Od toho okamžiku jste dokonale ve hře. Zbraně a rádio sice pořád ladíte klasickým způsobem - ale významu dostává palubovka auta (v Playstation 3 verzi jen symbolicky implementovaná), která ukazuje i právě naladěnou stanici. Dokonale rovněž působí helma nasazená při jízdě na motorce, případně nasazené sluneční brýle - ve first person je všechno mnohem dokonalejší.

Behěm hraní jsem si stokrát vzpomněl na hru A nebo na Žižkov: Dark Project. To, čemu jsme se dříve zasmáli, jako vizi humoristické budoucnosti, se najednou zmaterializovalo. Trvalo to dlouho, ale pořád kratší dobu, než jsem čekal. Je to jen otázka času, než se Rockstar dají dohromady s Googlem a společně s jejich mapami umožní dělat bordel i v reálných mapách.


Rockstar dosáhli něčeho, co považuji za naprostý vrchol celého žánru narativních her. Udělali skutečné pískoviště. Po chvíli hraní si totiž na first person pohled zvyknete, no v některých kritických situací (jako třeba couvání s náklaďákem) oceníte možnost přepnout do kamery externí. Protože ale obyčejná externí kamera působí dost fádně, začal jsem více a více používat tlačítko s kolečkem na ovladači, které přepne hru do "filmové kamery". Ta je nejen atraktivnější na těch pár okamžiků, kdy ji skutečně potřebujeme (i když úplné vypnutí externích kamer by mohlo hru posunout až do nepříjemně realistických výšin), ale navíc umocní dojem ze sandboxu.

GTA5 je skutečným pískovištěm. Trochu jsem se třeba dříve rozčiloval nad možností otočit auto z krovek na nožičky pouhým pohybem joysticku. To je sice samo o sobě hrubě nerealistické, ale což už naděláme. Sekundární efekt ve spojení s first person režimem je úžasný.

Vzpomeňte si, když vám bylo těch čtyři pět či šest let a hráli jste si s autíčky na malém pískovišti před rodným panelákem v Petržalce. Díky mokrému písku jste si postavili mosty, tunely, vytvarovali jste silnice a když vám to nějaký starší nebo mladší trouba nerozkopal, jezdili jste s angličáky dokola, skákali na skokáncích a vůbec jste se vyblbnuli dosytosti. GTA5 je přesně o tomto - sedíte na zadku, kolem sebe máte písek s autíčkama a vy si jenom nerealisticky hrajete s angličákem ve vzduchu, zatímco vaše představivost dokresluje výbuchy cisteren vůkol. Vždy jste toužili po tom, zažít něco takového na vlastní kůži, na vlastní oči. Ale zároveň vám bylo jasné, že atraktivněji to vypadá zvenčí.


V GTA5 má smysl trávit podstatnou část hry ve first person pohledu, ale jakmile uvedete soukolí událostí do pohybu, tak se s radostí přepnete v podíváte se, jak to vlastně vypadá zvenčí pro diváka. Jste akční kaskadér v autě (s tunou zbraní) a ve virtuálním prostoru - proto si můžete za letu rotovat svým autem dle libosti - hledáte perfektní záběr na filmovou scénu, kde jenom hýbete s několika prvky, které pak ovlivňují prvky ostatní. Dokonalé pískoviště. Už jenom tím, kdy, kde a do jakého auta nastoupíte, volíte soundtrack pro nastávající akci - až do takové míry je nám umožněno poskládat si svůj vlastní film.

Za těch pět nebo šest hodin, co jsem se hrou strávil, jsem neudělal ani jednu misi. Místo toho jsem dělal to "co obvykle" - rasil jsem lidi, kradl auta, dělal záterasy, šikanoval policii, vloupal se na letiště a hledal marně vrtulník. Všechno bylo nové a lepší. Vše first person, atraktivní okamžiky jsem si zvýraznil přepnutím do filmové kamery - a zase zpátky pěkně do vlastních očí. Dětský sen se naplnil - odškrtnuto.

Zároveň s tím si ale člověk klade otázky, co nás bude čekat dále v budoucnosti série. GTA5 není pořád nic jiného, než k dokonalosti dotažené GTA3. Je to chvályhodný a úžasný počin, ale mantinely stanovené sérií samotnou už praskají ve švech a ani sázka na společenskou kritiku se nedá opakovat donekonečna (zejména kvůli tomu, že GTA5 se de facto odehrává v současnosti a na vtipnou predikci budoucnosti se Rockstar moc nehodí, spíše umí skvěle referovat k věcem minulým a současným). Další generace by měla být skokem, který byl mezi GTA2 a GTA3 - něco úplně nového.

Sám bych to viděl na několik základních kamenů. Za prvé - zpracovat město ve stylu moderních Sim City - tedy nejen s funkční elektřinou a kanalizací, ale se základní simulací hromadných událostí, zpracování globálních živlů a tak podobně. S tím souvisí za druhé - statické NPC z databáze. Žádné náhodné postavičky s náhodným pohybem v okruhu pětiset metrů, které zmizí z paměti počítače, jakmile zahnete za roh. Ale postavy s historií, jménem, životní náplní. Za třetí - kompletně vložené interiéry do všech budov - zde bych se nebál inspirace ze hry Sims. A za čtvrté - nový systém příběhové linie, který nebude jenom souvislou řadou misí, bez možnosti ovlivnit cokoli důležitějšího. Svým způsobem by mohlo být zajímavé, kdyby mutaci Sim City a Sims dostali do ruky Rockstar a nechali by hráče rozhodovat o rozmístění mnoha prvků (auta, lidi...) ve městě, čímž by se definovaly dějinné události vůkol.

A to vše samozřejmě z pohledu první osoby. Protože pohlcení hrou a pocit "být tam" je nyní konečně na úrovni, za kterou se nemusí nikdo stydět.

Ode dneška povinně ve všech nových GTA. Je to tady - virtuální realita za dostupnou cenu a s nebývalou kvalitou. Smekám!

P.S.: Online jsem raději ani nezkoušel.
P.S.2: Kdyby měl někdo koule na vydání (byť placeného) patche / DLC pro PS3, to by byla frajeřina!

Žádné komentáře:

Okomentovat