Tearaway

Ne, nejde o pokračování relativně populární hry z Amigy - Tearaway Thomas (avšak doporučuji longplay video od Lemona). To si zase jen Media Molecule řekli, že udělají nějakou další hopsačku, která se bude vyznačovat netradičním materiálem, ze kterého je celá hra udělaná. Jejich prvotina - vřele přijatá Little Big Planet - měla za téma látkové zpracování, plyš, pytlovina, knoflíky, nitě a podobné materiály. Většina objektů v této hře jsou pak loutky vycpané vatou nebo něčím podobným, jde tedy o trojrozměrné objekty - avšak hratelnost byla prakticky bezezbytku dvourozměrná. Tearaway si jako téma bere papír, tedy materiál, který si instinktivně spojím s dvourozměrným zpracováním. Avšak Media Molecule tento papír zohýbá a vytváří tak skutečně trojrozměrnou hru, plnou placatých papírků.



Hru jsem ještě nedohrál do konce, ale netrvá dlouho odhalit kouzlo Tearaway a podlehnout mu. Základní premisa je totiž velice slibná - udělat hru, která naplno demonstruje možnosti konzole jako takové. Něco podobného udělal už hra Frobisher Says, až na to, že tato kopie Warioware miniher jaksi zapomněla prezentovat hlavní chloubu Vity - výkon. Takže momentálně je to tedy pouze Tearaway, který nejen že skvěle vypadá na pohled, ale také ke hraní využívá obou dotykových ploch, naklánění konzole a kamerky.

Tearaway je hrou o zprávě, která musí být doručena hráči. Doslova vidíme, jak obálce narostou nohy, ruce a tvář - a pak jako hráč naviguji tuto postavičku prostorem. Velice oceňuji citlivý přístup k věci, kdy nás vypravěč uvede do hry, jako Slunce - které díky vestavěné kameře snímá naši tvář a projektuje ji do hry. Vůbec celý náš reálný svět kolem nás, snímaný kamerami, do světa z papíru prostupuje skrz díry. Jako hráč pak mám možnost dokonce do světa papíru prostrčit prsty a "dotýkat" se ovládané postavy, objektů či rozhánět nepřátele.

Atmosféra hry je krásně pohádková. Nenapadá mne žádné vhodné přirovnání k ničemu, co jsem kdy viděl - ať už ve hrách nebo ve filmech. Samotný koncept papíru v trojrozměrném světě není nic extra nového - na identickém základě staví třeba Paper Mario, ale Tearaway se může pochlubit tím, že většinu papírových struktur ve hře je možné skutečně vystříhnout a slepit z papíru a mít tak doma vlastní kolekci milých postaviček a jiných objektů. Péče, se kterou je vystavěný svět kolem nás, je nevídaná. K dokonalosti chybí jen určitá dávka realismu, aby se papír choval více, jako papír. U animovaných panáčků a různých plošinek to působí skutečně přesvědčivě - hmotnost a ohebnost materiálu je uvěřitelná. Avšak takové ty hraníce úrovní jsou jen kašírované. Tunelovitý prostor, ve kterém je nám dovoleno se pohybovat, už moc dobře nepůsobí. Ale to je jen drobnost.

Spíše než za hopsačku bych Tearaway označil za procházečku. Hratelnost je naplněna samými ohranými nápady, které ale v novém hávu a v novém konceptu ovládání působí poměrně svěže. Není to nic, z čeho bych si sednul na zadek, ale hra dobře kombinuje tlačítka, joysticky i doteky - někdy ťukání, jindy plynulý pohyb - takže po většinu času jsem se nenudil a hra se vůbec vyhýbá stereotypu. Za to palec nahoru.

Aby tohle všechno dobře fungovalo, autoři se rozhodli místy omezit naši kontrolu nad kamerou, takže mnoho scén si nemůžeme prohlédnout v celé té trojrozměrné kráse, což zvolenému ovládání hodně nahrává. Ve světě se totiž nacházejí prvky, které na sobě nesou grafické symboly právě z tlačítek a dotykových ploch konzole, které by mohly být snadno přehlédnuty, kdyby si hráč s kamerou švenkoval dle libosti. Ale zase je možné prakticky kdykoli vytáhnout virtuální fotoaparát a prohlížet si svět z perspektivy první osoby. A to se mi líbí.

Tearaway je launchová hra a řekl bych, že dokonale plní svou funkci. Má krásnou grafiku, hezký papírový koncept (zejména vystřihovánky v reálu), vynikajícně implementované ovládání a je přístupná všem - snad jen s výjimkou lidí, kteří si značku Playstation asociují výhradně s hrami jako God of War, Gran Turismo, Metal Gear Solid nebo Silent Hill. Což je asi většina majitelů Vity ;). Každopádně - pro ty hravější z nás je Tearaway nejlepší volbou pro tento přenosný handheld a vyjma nízké obtížnosti se nebojím ji doporučit všem majitelům tohoto minoritního stroje. Tearaway by měl každý alespoň zkusit na půjčené konzoli, je to hra, které se daří být jiná, i když je její jádro trochu okoukané.