Nokia NGAGE

Jelikož jsem dostal nový telefon, otestoval jsem jej během několika dní zejména herní funkce. Konkrétně hovořím o telefonu Nokia E52, což je moje první Nokia vůbec. Jak já je nenávidím! Ale teď ty gamesy.

Standardní hry psané v Javě fungují naprosto korektně a není třeba se o nich šířeji rozepisovat. Ale už při prvním hraní jsem odhalil zásadní vadu v ovládání. Tlačítka okolo směrového kříže jsou příliš natěsnané a omylem mačkám vstup do SMS zpráv nebo kalendáře. Přitom vedle těchto jsou pak tlačítka kontextová, která jsou pro hry potřeba. Tohle je spíš výtka k telefonu, jako celku, ve hrách to vadí dvojnásob. Naštěstí jsem našel v menu funkci na vypnutí těchto prvků, čímž se ovládání celého telefonu i her značně zlepšilo.

NGAGE jsem měl v ruce jenom jednou a to v době, kdy si Nokia vážně myslela, že porazí Nintendo na poli přenosných herních konzolí. Hrál jsem na tom Pandemonium, hru, kterou jsem znal z Windows / PSX. Byl jsem překvapený výkonem a slušnou grafikou, dalo se na tom opravdu hrát! Ale od té doby jsem o této platformě neslyšel, ba jsem ji považoval za mrtvou. Výstřelek Nokie, který zapadl.

Když jsem tedy ikonu NGAGE objevil ve svém telefonu, bylo to pro mne překvapení. Jak jsem posléze zjistil, NGAGE se z herní platformy změnil na regulerní herní online službu, díky které je možné si do telefonu stahovat hry. A nejen to. Lze si vytvořit vlastní účet, na který pak získáváte hraním her body. Lze si přidávat přátele a hrát s nimi online. Celkově mi to velice připomínalo XBOX Live a to jak designem, tak provedením. To jsem docela koukal.

Ještě víc jsem ale koukal na nabídku her, kterých je oficiálně k dispozici necelá stovka. Většina titulů spadá do klasické kategorie portů, takže nejde o žádné zázraky, nic převratného či specifického pro tuto platformu. Hry jsou na můj vkus celkem drahé, ceny se pohybují v rozmezí 5-10 EUR. Chápu, že programovat pro takto minoritní platformu se nevyplatí, takže cena nemůže jít níže - zvláště, že jde o mnohem komplexnější hry, než jsou ty javovské (z programátorského hlediska). Naštěstí má většina her možnost stažení trial verze, takže jsem okoštoval ze všech sort nemalé nabídky. Postřehy z těchto demoverzí jsou níže.

Ještě dodám, že výkon NGAGE se pohybuje přibližně na úrovni PSX, což je záruka pro jisté grafické minimum. Ne však všechny hry demonstrují tento výkon v plném světle - některé z nich by zahanbil i GameBoy Advance. Takže jde o takové Nintendo DS - bez druhé obrazovky a dotykového displaye.

Need for Speed Undercover

Graficky je hra povedená, připomínalo mi to verzi pro iPhone. Bohužel ale není tak plynulá, což znemožňuje hru nějak lépe hrát. Ovládání v podstatě funguje - akcelerace je automatická, ovládáme tedy jen směry a pak jednou akční klávesou smyky, respektive zpomalování času. Celkově to ale nejde hrát - a ani to nemá moc smysl. Je to nuda.

Tiger Woods PGA Tour

Klasický golf, na kterém nejde moc zkazit a také není zkaženo. Ovládání se děje jednou klávesou a čtyřmi směry, což bohatě stačí na triky v této mobilní podobě. Grafika je celkem povedená, loadingy velice rychlé. Trial verze obsahuje 18 jamek, což je hra asi na půl hodiny, ideální na cesty. Na druhou stranu si ale kladu otázku, kdo by si chtěl kupovat více hřišť. Tohle jedno je akorát.

Guitar Hero World Tour

Ačkoliv se hraje jen třemi klávesami a patterny jsou jednoduché, nepodařilo se mi při nejlepší vůli zahrát nějakou skladbu na bezchybný výkon. Není to tím, že bych se netrefoval do not, ale prostě mi to hra nějak divně vyhodnotila. Tak jako tak je hra na hranici hratelnosti - i když podporuje pohybový senzor na aktivaci bonusového hraní. Po pěti minutách šla hra z disku, není důvod ji hrát, nemá šanci uspokojit ani fandy série, ani laiky. Zvučí ale pěkně.

Spore

Naprosto odporná hra s příšernou hudbou, za kterou by autoři měli být popraveni bez soudu. Ovládání naprosto šílené, grafika nechutná, celé je to pomalé a i jinak FUJ.

Tomb Raider Underworld

Na tuhle hru jsem byl celkem zvědavý, jelikož Tomb Raider byl vedoucí značkou první Playstation. Grafika není zrovna povedená, ale dá se na ni koukat. Čím se ale herní koncept zásadně liší od předlohy je styl ovládání. Lara chodí automaticky vpřed, nelze odbočovat ani zkoumat okolí. Interaktivita spočívá v tom, že říkáme postavičce kdy má skočit, kdy má popolézt na římse a tak dále. Nesmysl a nevyužitý potenciál, palec dolů.

Worms World Party

Vyjma toho, že výběr zbraní je schován v menu místo toho, aby to bylo na jednom tlačítku (kterých je dostatek) se dá říct, že jde o kvalitní port Worms 2 série. Grafika i zvuky jsou odpovídající. Moc dlouho mne ale nebavili, což je chyba spíše Worms 2 než NGAGem.

Bounce

Tato hra je integrovaná v přístroji od začátku a nutno říct, že je dost příšerná. Kutálíme červenou kuličku, vyhýbáme se překážkám a nástrahám, to vše za doprovodu absurdních dialogů s několika postavičkami, které naše kulička potkává. Vyjma barevné palety jsem viděl hezčí (a mnohem lepší) hry na GameBoy z roku 1989.

Crash Bandicoot Nitro Cart 3D

Tento klon Mario Kart disponuje pomalou a nepěknou grafikou, okolí tratě navíc neustále doskakuje. Komixový styl je sice sám o sobě pěkný, ale v pohybu jde o velice nepřehlednou kompozici, takže hra se vysloveně brání tomu, abychom si ji užili. Přitom sama o sobě není zlá, jde v podstatě o port z Playstation 1/2, se kterými mám zkušenost. Škoda.

Prince of Persia

Klasická hra od Gameloftu, která se krom pěkné 3D grafiky skoro nijak neliší od Java verze. Trial je ale komicky krátký na to, abych hru ohodnotil. Dá se ale usoudit, že půjde o stejnou hratelnost, takže palec nahoru.

Monopoly

Idiota, kterého napadlo dát přesnou kopii deskové hry na mobilní telefon, bych nechtěl potkat. Ale naopak idiota, který trial verzi omezí na 1 kolo hry - s tím bych na pivo šel. A jednu bych mu vrazil. Totální propadák na všech frontách.

Ducati Moto

Odporná grafika je jenom znásobena odporným ovládáním. Dá se něco zkazit na volbě směrů "doprava - doleva"? Výše jmenované Need for Speed naznačily, že se to pokazit dá. Ducati Moto povyšuje tento princip na zcela novou úroveň - motocyklista si neustále láme vaz. Chudák.

Force Unleashed

Hrál jsem verzi pro iPhone a tato je velice podobná. Akorát ono "kreslení" jednotlivých tahů probíhá na klávesnici. Trial ukazuje jenom výcvikovou misi, která je kratinká a primitivní. Grafika ale naznačuje, že by se na to dalo koukat a celkově bych řekl, že tuto hru má smysl hrát. Pokud jste tak již neučinili dříve právě na iPhone třeba.

Sims 3

Hru Sims jsem si nikdy extra neoblíbil a to jsem jí dal šanci napříč platformami. Roztomilá izometrická grafika, byť 2D, si mne na pár chvil získala. Blbnul jsem se simákem po městě, dal mu práci, urážel lidi na ulicích - všechno dobré. Jenom mne nebavilo plnit aktuální úkoly, když se simák rozhodnul, že jeho životním snem je vypěstovat si rajče. To v kombinaci s neustálými loadingy hru odsoudilo.

Dirk Dagger and the Nuclear Zeppelin

Dirk Dagger je detektiv a zároveň jde asi o jedinou hru ve výčtu, která je stvořená jenom pro NGAGE. Hra má více dílů, nepodařilo se mi zjistit kolik, ale má jít o typickou ukázku epizodické hry. Potěšilo mne, že jde o klasickou 2D adventuru s moc pěknou kreslenou grafikou (hra má 31 MB, což je skoro desetkrát tolik, co výše jmenované!). Příběh ani jednotlivé úkoly nejsou oslnivé, ale hra si nehraje na nějakou bombu, takže jí to rádi odpustíme. Ke konci demoverze jsme nuceni odpovědět na několik otázek, které bychom při pozorném hraní měli být schopni odpovědět - tento prvek se mi celkem líbil - já si nepamatoval nic ;). Nejlepší ale na hře je ovládání. Krom toho, že jde ovládat šipkami, je možné se přepnout na ovládání pomocí vestavěného fotoaparátu. Nokia tak vidí "něco", patrně v nějakém kontrastním režimu, a podle toho, jak hýbeme celým telefonem, rozhlížíme se po lokaci doprava-doleva. Samozřejmě to vyžaduje specifické světelné podmínky a musíme se rozhlížet velice pomalu. V praxi je to ale naprosto k ničemu a hra se ovládá mnohem hůře, těžkopádně a nepřesně. Nápad ale dobrý.

Metal Gear Solid Mobile

Docela jsem koukal, když jsem tuto hru našel v nabídce. A k mému překvapení - je to moc dobré! Hra se velice podobá prvnímu dílu na PSX a to jak grafikou, tak ovládáním. Jediné co zlobí, je přitisknutí se ke zdi - tam občas není patrné, jestli jsme vidět nebo ne. Když střílíme, je možné se přepnout do pohledu z vlastních očí - a ten lze (ne)ovládat pomocí vestavěného fotoaparátu - v praxi k ničemu. Z trial verze není možné poznat, v čem je motivace Solid Snaka - celkově to připomíná Shadow Moses lokalitu - jenže jak jsme viděli Metal Gear Solid Ac!d, může jít o cokoli. Klidně bych bral i jenom mise ve virtuální realitě. Ale ano, tahle hra jde hrát a je celkem prima.

Resident Evil Degeneration

K výročí prvního dílu Resident Evila byl v časopise Retrogamer věnován rozsáhlý rozhovor s tvůrci tohoto fenoménu. Mimo jiné také padlo, že Resident Evil 1 se měl původně hrát tak, jak známe Resident Evil 4 z GameCube (a přilehlých platforem) - vše komplet 3D s kamerou za zády hrdiny. Člověk si klade otázku - jak by to na PSX vypadalo? Tato hra dává docela dobrou odpověď. Resident Evil Degeneration vychází z CGI filmu (údajně nevalné kvality), čili ovládáme Leona - přesně jako v RE4. Ovládání je překvapivě dobře citlivé a má to ten správný "feel". Dvojí stisk tlačítka "dolů" dělá otočku vzad, držením akčního tlačítka se přepínáme do režimu střelby - headshoty fungují. I když je trial poměrně krátký, zachycuje esenci hry. Půjde patrně o první hru, kterou si pro tento mobil koupím.

Sumarizace: NGAGE je zajímavá platforma, ale dobrých her je poskrovnu. Už ale jenom Resident Evil a Metal Gear Solid stojí za zvážení. Narazím-li na něco extra, zmíním se o tom, jako vždy.