10. 12. 2009

Burnout Paradise potřetí


Statistika hry hovoří jasně. Burnout Paradise v současné době mám nahráno 60 hodin v základu, 10 hodin na Big Surf Island, 20 hodin online a skoro 10 hodin v párty režimu. To je prosím pěkně nějakých 100 hodin hry za poslední rok. Je to dost anebo málo?

Na arkádovitá autíčka to je docela dost myslím. S odstupem času člověk pochopí, v čem spočívá genialita hry. Když jsem asi tak před půl rokem hru odložil s tím, že získat nejvyšší "ELITE" licenci je nelidsky těžké a zdlouhavé, prohlásil jsem hru za dohranou. Ale během toho půl roku jsem se ke hře průběžně vracel. Tu na hodinku, tu na dvě, tu na párty režim ve třech (ve dvou je to trochu na hlavu, ale ve více lidech je to super). Za tu dobu se mi mapa Paradise City vpálila do paměti stejně, jako Liberty City v GTA4, potažmo kompletní San Andreas. Intuitivně využívám zkratky, dokážu navazovat kaskadérské kousky a najednou mi to nepřijde, jako těžké.


Po dohrání hry na "A" licenci je potřeba splnit snad 120 závodů všech druhů se stoupající obtížností. Na "ELITE" je potřeba projet znova všech 120 závodů na nejvyšší obtížnost. To opravdu udělá z chlapce muže. Za ten půlrok občasného hraní jsem udělal již přes 70 závodů, takže mne jen nějakých padesát dělí od mety nejvyšší. Rychlostní závody mám hotové, kaskadérské téměř taky, takže zbývá marked man a rage závody - plus nějaké ty časovky na získávání dalších aut (sám mám jen asi 60 z 75 aut). Najednou mi ta obtížnost přijde, jako přijatelná výzva, kterou chci s radostí pokořit - motivace ke hraní se vrací.


Velkou výhodou představuje vlastnictví Big Surf Islandu, kde jde při kaskadérských výzvách v pohodě udělat doslova miliony bodů - stačí najet na lyžařský můstek a udělat flatspin - multiplier +6 a opakovat na podobných místech ostrova. Nejtěžší kaskadérské kousky jsou jednoznačně v horách, ale i tam se dá najít několik míst, typu skok z přehrady nebo průjezd staveništěm, kde prorazíte několik billboardů a body naskakují samy. Velice oceňuji, že ten samý skokánek, je-li možné na něj najet z obou stran, se opravdu chová, jako dva separátní skoky s vlastním bodovým hodnocením. Ze hry se tak vytrácí frustrace, které jsem se na tuto obtížnost bál.


Burnout Paradise je jediná hra, kde jsem získal platinovou trofej - ale přitom mi chybí hromady menších trofejí za motorky a podobně. Více než trofeje mne ale zajímá vnitřní hodnocení hry - interní úspěchy, auta a licence. Pořád mi chybí pár billboardů a pár žlutých plotů k sejmutí. Však já je najdu ... a pak uvidí! Díky všem těm zkušenostem si člověk dokáže představit, jak je nutné jet, abychom sejmuli ty nejkomplikovaněji skryté cíle. A tak to má být.

Burnout Paradise je úžasná hra se skvělou zábavností a trvanlivostí. Jde o ideální doplněk pseudorealistických her typu Gran Turismo nebo Forza - jiné autíčka do konce života nepotřebujete. 9/10 je adekvátní hodnocení, na to dám krk.

6 komentářů:

  1. Sice nemám platinu(chybi hlavne kamerka a taky stadion :), nekoupil sem datadisky a uz se ke hre vracim malokdy, ale presto je mi strasne lito Burnout prodat(u temer jakekokov jine hry s tim nemam nejmensi problem). Je to totiz vazne zabava se cas od casu projet. Graficky poraz pokoukani, velky update po roce hru sikovne obmenil, zpomalene zabery srazek jsou dodnes neprekonane a nikdy me neomrzi. Napriklad Midnight Club sem sice hral intenzivneji, ale po dohrani kariery sem absolutne ztratil zajem...u Burnout sem taky hrani nekolikrat zanechal a po case jsem se vzdycky vratil :) Chapu, ze Burnout nemusi sednout uplne kazdemu, ale me si urcite ziskal.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja jsem konzerva a u Burnoutu jsem vzdy ocenoval instat action. Cili mam radeji Revenge, Paradise po me chtelo prilisne memorizovani trati-mesta. Kdo pri jasne vyhranem zavode spatne odbocil a prohral, vi o cem mluvim:)
    Ale uznavam, ze jako vse od Criterionu je to skvela hra, ktere kdyz hrac venuje dostatek casu, stane se ze skvele naproto bombasticka a z arkad zavodu naprosty vrchol.

    OdpovědětVymazat
  3. No jako máš pravdu, ale když se naučíš "číst" GPS, tak je těžké "špatně odbočit". Navíc - ten pocit z vítězství, že jsem vyhrál závod jinou, prokazatelně delší cestou - to má něco do sebe ;).

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto genialni vec tohleto :) Criterion me neskutecne prekvapil, ze z pro me tak blbe serie dokazal udelat tak neskutecne (a snad i nekonecne) zabavnou hru.
    Ja od vydani PC verze nahral dohromady taky nejakych 90-100 hodin a zbyva mi asi 44 zavodu, vsechny brany projety, billboardy proskakany... a stejne to cloveka porad nehorazne bavi. Klobouk dolu.

    OdpovědětVymazat
  5. Zrovna teďka o víkendu jsem získal Elite licenci, takže "dohráno". Co mi chybí - road rules. To je snad jediná věc, do které se mi prostě nechce. Jinak mám 73/75 aut a předpokládám, že obě budou za splněné road rules... takže těch se asi nedočkám. Díval jsem se ale na nějakej FAQ a moc smyslu mi to nedává.

    Jo jinak při odhalování chybějících skoků a žlutejch plotů (v obou případech mi chyběl jediný) jsem využil ofiko nástroj na analýzu sejvu, dobrá služba ;).

    Chybí mi tam splitscreen a možnost pouštět vlastní hudbu - jejich výběr mi zas tak moc nesedí (poslouchám nejraději "Route 66" ;). Jinak by to bylo na desítku - takhle zábavná hra - cca 120 nahraných hodin za cca 1500 Kč i s přídavkama? Pohoda ;).

    OdpovědětVymazat
  6. Je fakt ze za 500Kc (nebo kolik to ted tak muze stat) se lepsi zavodni hra na PS3 sehnat neda a myslim ze to takhle jeste hodne dlouho zustane

    OdpovědětVymazat