Rabbids Go Home

"Šílení králíci" pro Nintendo Wii byli v době launche konzole vidět, jakoby šlo o nějakou šílenou revoluci, kterou prostě musíme mít. Sám se přiznám, že mi série miniher přinesly jistou dávku uspokojení. Šlo hlavně o tu prezentaci a design, která působí celkem svěže - ať už z hlediska dospělého nebo dětského. Rozhodně ale nejde o hru, která by se nějak více zapsala do podvědomí, i když známe i takové ptáčky, kteří na králiky nedají dopustit. Budiž jim to přáno.


Informace o "dalších králících" jsem tedy úspěšně ignoroval. Hrát potřetí to samé se mi rozhodně nechtělo. Leč brzy se ukázalo, že jde o zcela novou hru, která šílenost králíků pouze využívá, ale jinak se hra nijak nepodobá sériím miniher.


To ale neznamená, že by šlo o nějaký vybroušený diamant a přínos do světového gamedesignu, to zase ne! Rabbids Go Home je platformová jezdička, kde sbíráme předměty, vyhýbáme se nepřátelům a to je skoro všechno. Hra nemá žádnou jinou myšlenku, neaspiruje na vyšší transdescentální dobro, je to ta nejobyčejnější hra v jiném kabátě.


To ale neznamená, že by šlo o nudnou nebo špatnou hru. To je ten trik. Ačkoliv jsou veškeré herní mechanimy otřepanější, než ukrajinský dělník po stakanu hruškovice, jsou podávány s obrovskou nadsázkou, která dokáže uzemnit, máte-li náladu na odpočinkovou hru. Rabbids Go Home jsou totiž především veselou hrou. Její téma by se dalo popsat jako vzdálené Katamari - jezdíme po levelech s nákupním vozíkem (který tlačí šílený králík v tangách) a v samotném koši je pak druhý králík (v trenkách), který sbírá nejroztodivnější předměty. Když jich nasbíráte dost, odevzdáte je dalšímu králíkovi s tubou, přímo do hrdla nástroje. Mezi levely se pak pohybuje celá "kapela" šílených králíků pomocí matrace, se kterou kloužou po sračkách v kanalizaci. A to vše za doprovodu perfektní hudby, kterou najdete u většiny filmů Emira Kusturuci - konkrétně z filmu "Černá kočka, bílý kocour" jsem rozpoznal ve hře mnohé motivy.


I díky tomu má hra atmosféru hřmotnou, až neurvalou, přehnanou, překroucenou. Jde o bláznivou komedii, která se nestydí přehánět. Nejsem sice zrovna zastáncem komiky, která spočívá v tom, že někdo na někoho nahlas křičí - ale této hře se to daří. Je to legrace, uvolnění od běžných her v současné době. Nepřemýšlíte, smějete se, hrajete a bavíte se. Styl grafiky a animace, překvapivé nápady řešení situací a absurdní události. Přestože hra není zamýšlená, jako multiplayer-party game, bylo by chybou ji hrát o samotě. Naopak - pozvěte si kamarády, střídejte se ve hraní, popíjejte a uvidíte, že vás to dostane.

Instantní hratelnost je obrovská deviza a to přesto, že do konce hry se bude měnit tak leda grafika pozadí jednotlivých lokací. Renderované scény mezi misemi vyprávějí story o tom, jak se králíci snaží z nasbíraných (nakradených) věcí postavit hromadu bordelu, po kterém chtějí vyšplhat na Měsíc. A já jim to přeji. Jejich šílené "BWAAAH"! Mne provází i ve spánku ;).

Přitom se ale sluší dodat, že hra netrpí nějakými vážnými neduhy - ovládání je v pohodě, grafika je v pohodě, zvuky jsou v pohodě. Je to tak - nebýt té stylizace, hra by nepřipoutala mou pozornost, přestože je vlastně v pohodě. Je obyčejná, průměrná. Ale přidáte do toho šílené králíky a je to zábava. A to se počítá.