Fire Emblem: Fates je hra, která mapuje konflikt mezi dvěmi znesvářenými stranami - království Nohr a království Hoshido. Hlavním hrdinou je pak potomek krále Nohru, jenže jak se záhy ukáže, jde o potomka falešného - ve skutečnosti byl hlavní hrdina unešen ze země Hoshido, ještě jako velice malé dětátko. A tak se zhruba po pěti úvodních misích dostanete k velkému rozhodování. Přejete si dokončit hru za Nohr, s rodinou, se kterou jste vyrůstali? Anebo za Hoshido, které sice vůbec neznáte, ale spájí vás s nimi krev? Těžká věc!
Co považuji za fantastické je, že nejde jen čistě o volbu scénáře, tedy rozdílné postavy a dialogy - ale jde také o různé mapy, odlišné povolání postav a jinak pojatou hratelnost. Pokud se přidáte na stranu Hoshido (verze Birthright), čekejte poměrně snadnou kampaň s mnoha EXP pro plné využití roleplay elementů titulu. Pokud se rozhodnete hrát s rodinou, které sice pokrevně nepatříte, ale je tím jediným, co máte v paměti, pak hrajete Conquest. Conquest je více zatížený na strategii a jeho obtížnost je skutečně vysoká - styl hraní pak připomíná spíše šachy, než cokoli jiného.
Já sám jsem před pár dny dorazil Birthright a pustil se do Conquestu, kde zatím nejsem moc daleko, ale co mohu referovat, tak se tady bavíme skoro o dvou nezávislých hrách! Je to fantastický pocit, mít více her v jedné za velice dobrou cenu. A navíc, pokud je vám toto málo, tak máte možnost zahrát si třetí kampaň, ve které najdete skutečně všechno na jedné hromadě - jde o kampaň Revelation, kdy se hlavní hrdina rozhodne nestavět se ani na jednu stranu.
Nevím, jestli jsem někdy v minulosti viděl takto komplexně vystavěnou tahovou strategii. Samotný příběh není nijak oslňující - v každém případě se snažíte "nastolit mír", ale pokaždé jiným způsobem, jiným stylem a strategií, jinými postavami. Ale jeho podávání skrz pětadvacet misí na jednu kampaň (plus finální boss fight) je famózní a v rámci série Fire Emblem jde jednoznačně o nejpříběhovější titul, jak množstvím dialogů, animací, tak rozhodovacích možností. Oproti Awakening zde není možné "plodit děti, jak na běžícím páse", ale vyváženo je to zcela novým stylem péče o armádu.
Subžánr JRPG strategií, kam řadím například Ogre Battle, Final Fantasy Tactics a Front Mission, se vždy vyznačoval tím, že se soustředil na brutálně propracované bitvy, taktiku a rozlehlé mapy. Element cestování, dialogů a nacházení nějakých detailů - tolik typická náplň klasických JRPG, je v tomto subžánru upozaděna. A dostat ji zpátky není tak snadné, protože by mohlo dojít k rozmělnění oné strategické složky, hráčova pozornost by mohla být rozpolcena.
Fire Emblem: Fates přináší do ryzí strategie tolik složek JRPG, že sám váhám, jestli jde o návrat ke kořenům anebo rovnou o novou inkarnaci žánru. Máme rok 2017 a bavíme se tady o tahovce na přenosný systém. Doba si žádá nějaké standardy a zároveň je potřeba zachovat tradici. Řešením je, že po každé odehrané misi se celá naše armáda odebere do meziprostoru a v něm máme jedno město jenom pro sebe. Trik je, že zde vůbec nemusíme trávit čas, jde o zcela nepovinnou součást hry, takže pokud nemáte zájem, stačí zmáčknout "next battle" a jedete dál.
Když se ale rozhodnete město zkoumat, zjistíte, že jde o dokonalou náhradu měst z JRPG. Vaše armáda tvoří obyvatelstvo a za speciální body můžete začít stavět obydlí a jiné stavby. Z počátku jde o obligátní obchody a kováře, ale později si můžete postavit také lázně, doly, zahrady, loterijní dům, arénu a další asi desítku budov, včetně obranných strojů a ozdobných, motivačních soch. A každou stavbu ještě můžete upgradovat.
Výsledkem je, že můžete se svou postavičkou pobíhat dokola, oslovovat lidi, trávit čas vedlejšími činnostmi, prohlubovat si znalosti o svých hrdinech, načerpávat více inspirace z příběhu hry, vařit posilující pokrmy pro svou armádu (řekl někdo Monster Hunter?), kovat nové zbraně a díky loterii a aréně můžete také nasytit svou touhu po náhodě. Jde o dokonale ladné zapracování tradičních JRPG elementů.
Město roste pomalu, obvykle jedna budova za bitvu, takže vám význam tohoto elementu dochází pomalu. Přesto, máme tady cca 25 misí, to se musí zákonitě musí zdát, že není možné město vystavět celé. A to se vám nezdá, tak tomu skutečně je. Takže tady máme hromady vedlejších misí a také náhodně generovaných misí - to se ale dalo čekat. Mnohem lepší alternativou ale v pozdější fázi hry je online režim. Totiž, naše město můžete otevřít světu a nechat do něj přicházet lidi přes internet. A vy můžete dělat to samé.
Při návštěvě jiných měst (jakoby alternativní dimenze) můžete nejen načerpat inspiraci, jak designovat své vlastní město, ale také si popovídat s postavami z opačné strany bojiště, nabrat materiály a hlavně si poměřit síly. Vtipné je, že při měření sil je možné bitvu odehrát buď v našem vlastním anebo ve vzdáleném městě. Tím pádem se do hry dostává složka poziční strategie, kterou předtím Fire Emblem neměl - stavíte si střílny, hradby a magická místa pro lepší opevnění kouzelníků.
Krom toho můžete do své armády najímat "dvojníky" svých postav. To je užitečné zejména v případě, že byste si chtěli vyrobit hrdinu se dvěma různými příchutěmi. Tohle mi v Awakening chybělo - jenže to člověk stejně zjistí až nyní :). Jako vždy, na desáté a vyšší úrovni můžete měnit povolání a protože je nabídka nyní bohatší, nemůže se vám stát, že byste měli v jedné armádě jedno povolání dvakrát.
Z technického hlediska je zde jenom jedna novinka, i když pro mne poměrně zásadní. Souboje se nyní odehrávají na kompletně 3D mapě, kterou nějak Inteligent Systems narvali do paměti 3DS celou, což v praxi znamená naprosto plynulé přechody mezi šachovým a 3D filmovým světem. Bitvy vypadají neskutečně sexy a i když jsem si později 3D souboje pro urychlení vypnul, kochal jsem se každým okamžikem.
Po stránce matematické je hra dle pořád stejných principů, jenom řádně naboostována. Povolání je doslova nezvladatelné množství a dosud jsem se nezorientoval, jak kterou postavu protáhnout, abych dosáhl nějakého konkrétního buildu. Vedle systému SALsa (sword > axe > lance > sword...) se nyní potýkáme ještě s alternativním trojúhleníkem (shuriken > magie > luk) a také se mapy staly mnohem více interaktivní. Nejde už jen o dveře a truhly, ale také o stavbu alternativních cest po mapě, kouzla s plošným efektem a několik dalších.
Hra samotná se odehrává podle zaběhnutých tradic, takže vše, co jsem napsal o Awakening platí i tady. Fandové nebudou zklamáni a pro nováčky je tady sada nových obtížností - Hard je nyní skutečně HARD a pokud vám umírají příliš často postavy, můžete si nastavit Phoenix režim, kdy vám postava ihned ožije v následujícím kole (což je teda šílené, ale pro naprosté začátečníky... proč ne). Obtížnost hry lze během hry snižovat, ale nikoliv zvyšovat, jak je dobrým zvykem.
Prostě paráda. A to se nám nyní na trhu objevil remake druhého Fire Emblemu, Shadows of Valentia.
Lepší rozloučení si 3DS (šetřím na Switch) asi nemohlo přát, díky!
Žádné komentáře:
Okomentovat