4. 10. 2016

GP2X


Samotná myšlenka emulace je lákavá - však kdo nikdy neemuloval, tomu jistě ušly hromady skvělých titulů. Já sám jsem na přelomu století emulaci notně holdoval a díky vestavěné funkcionalitě savestatů jsem dohrál celou řadu her. Po určité době mne ale emulace začala nudit - byl jsem zahlcený hrami a nevěděl jsem, kam dřív skočit. Hry jsem si přestal užívat, protože jsem se nemusel snažit, postrádalo to atmosféru. Asi posledním pokusem využívat emulátory, byla dlouhodobá zápůjčka zařízení GP32. Od té doby jsem emuloval čistě kvůli testování her, které jsem pak sháněl na eBayi..



Proč má hlavní menu pozadí z Advance Wars mi maličko uniká.


Myšlenka toho, že člověk s sebou nosí krabičku schopnou hrát hry, mne samozřejmě baví. A když si umíte hacknout DS nebo PSP, rozšiřují se možnosti konzole ad absurdum. Dneska v době výkonných smartphonů není emulace rovněž velký problém - i když mně samotnému chybí poctivá tlačítka. Ale mít dedikovanou krabičku pouze na emulátory? Problém GP32 byl nakonec v tom, že jsem trávil více času laděním stroje a emulačního softwaru, než-li hraním. A to mne časem začalo docela štvát, až mne to donutilo zásadně rozšířit svou sbírku originálních her pro 8 a 16 bitové konzole.

Uteklo několik let a situace se pozvolna změnila. Doma mám již her dost a ty, které mi chybí, jsou zkrátka... drahé ;). Ze starých her se stal regulérní sběratelský artikl a tak nějak schází prostředky. A tak jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si pořídil nějakou tu cartridge, která po zasunutí SD karty (patřičně nabitou ROMkami) vyřeší mé finanční problémy a protože jsem zkušenější, předejdu zahlcení díky pečlivému výběru titulů. Prostě bych opravdu stahoval jenom ty hry, které chci hrát, žádné kompletní kolekce.

Úplná náhoda tomu chtěla, že se mi ozval Pavel s tím, že se mu doma válí GP2X, tedy pokročilejší verze GP32, nativně provozující Linux a s výkonem odpovídajícímu roku 2005. Celkem bez váhání jsem po nabídce sáhnul, protože tohle by mohlo - alespoň dočasně - posloužit pro hraní na cestách, jako doplněk k Monster Hunterovi na 3DS. Pár dní na to doputoval balíček až k mým rukám a mohl jsem se s vervou pustit do seznamování se a samozřejmě hraní.

SCUMMVM a Lure of the Temptress. Bezchybný provoz.

První dojem z GP2X je velice dobrý. Konstrukčně disponuje konzole vším, co je potřeba. Dotykový display, 4 základní tlačítka (poněkud netradiční A, X, Y, B), 2 čelní tlačítka (L, R), HOME, SELECT a pak hlasitost + a -. Možnost připojit k PC přes miniUSB kabel, nabíječka (tu teda ještě nemám a sháním), napájení na dvě tužkové baterky a příjemně mne překvapil i kabel, díky kterému je možné GP2X připojit na televizi (S-video + audio).

Druhý dojem je ale dost mizerný. Dotykový display je nepřesný a nezkalibrovatelný, směrový kříž není konstrukčně moc dobře vyřešený, v praxi tlačítka pro hlasitost nahrazují dodatečné ovládací prvky (např. reset konzole), takže vlastně hlasitost nejde manuálně nijak nastavit "zvenčí". Výstup na televizi jakože funguje, ale závisí od hry, aby dávala nějaké rozumné rozlišení, takže o univerzalitě nemůže být řeč. No za naprostou tragedii označím výdrž baterek - slabé dvě hodiny, to je prostě komicky málo. Musím sehnat ten napaječ!

Ale k věci - co hry? Tady už se karta obrací a i když to není zdaleka dokonalé, našel jsem si pěkných pár důvodů, proč se do konzole zamilovat.


Začal bych nejprve s těmi očividnými výhodami, tedy něco, co se od takové konzole čeká. A sice provoz 8-16 bitových emulátorů. Zde skutečně není co vytknout - jak PicoDrive (MegaDrive, MegaCD, 32X, Master System), tak PocketSNES (NES, SNES) fungují na výbornou a plní dokonale svou funkci.


O něco méně slavné je to s MAME emulací, která je přece jenom náročná a tak se dá počítat více méně jenom se staršími klasikami, které běží bezchybně, u her novějších (1993+) je to takové polovičaté - moc jsem si s tím nakonec nepohrál. Ale naprosto dokonale to vyvažuje emulátor CAPEX, který si hravě poradí se všemi hrami od Capcomu, které běží na systémech CPS1 a CPS2! A to znamená, že v totální kvalitě na stroji jedou hry jako Shadows over Mystara, Final Fight a také novější Street Fighter Alpha a Darkstalkers. Nutno dodat, že ovládání bojovek není úplně nejlepší, ale i tak - těch titulů je tolik, že si na MAME skoro ani nevzpomenu. Bonus - v podobné kvalitě údajně funguje i emulace NeoGeo, ale nedostal jsem se k tomu zatím.


Suma sumárum, zatím GP2X neutrhuje žádnou ostudu. Pochopitelně, že emulace není bez chyb - nativní rozlišení 320x240 není vždy ideální, ale problém to není. Stejně jako u GP32, člověk stráví dost času úvodním nastavováním. Například emulátor Amigy UAE4ALL jsem sice spustil, ale nebootuje mi pane Ptáček, nebootuje. A takových příkladů je zde celá řada, chce to zkrátka víc času a to je dneska docela luxus.

GORILLA.BAS!!!!

Nyní bych se rád podíval na druhou kategorii her, o které jsem sice tušil, ale nikdy by mne nenapadlo, že mne jejich přítomnost na tomto hardwaru tolik nadchne. Tak nějak samozřejmostí je SCUMMVM, kde není moc co řešit - LucasArtsové a další adventury se skvěle hodí na cesty, jak jsem se mnohokrát přesvědčil na Nintendu DS. Kurzor myši se dá ovládat celkem pohodlně i se směrovými šipkami a je po ruce i virtuální klávesnice, takže naprostá spokojenost.


Následují ale SDL porty, například Tyrian, který je v podstatě bezchybný. Následuje titul Methan Brothers, moje oblíbená mutace Bubble Bobble z Amigy, ale zpozorněl jsem až u Open Transport Tycoon. Musím říci, že v tento okamžik jsem prozřel, jelikož možnosti GP2X mi daly do rukou tajnou zbraň - DOSové klasiky!

Ach, tohle jsem už dlouho nehrál. No nic, zavolám bráchovi a dáme na Amize!

Je teda trochu přitroublé, že zrovna Transport Tycoon nepodporuje dotykovou obrazovku, ale po chvíli hraní si jsem došel k tomu, že se to ovládá vlastně docela pohodlně. Musí se akorát častěji pauzovat, protože ustíhat veškeré dění zkrátka není možné. Bohužel je rozlišení obrazovky dost nevhodné pro veškerá menu a pořád jsem si musel přesouvat okénka, což hratelnost poněkud brzdilo, ale i tak - tohle bylo zhruba na úrovni portu pro DS a musím dát chtě nechtě palec nahoru.

Maximální zoom - dobré pro detailní stavbu. Přece jenom, nemáme myš. Nevím proč :(.

V tomhle měřítku vypadá hra celkem přehledně.

Neměl jsem ani na okamžik pochyby, že Doom pojede na GP2X dobře a díky portu PrBoom tomu tak skutečně je. Ovládání odpovídá tomu, na co jsem zvyklý z jiných konzolových portů a tak mohu referovat k plně hratelné záležitosti. Výkon konzole se ale překvapivě zadýchal u Hexena, který běží na téže enginu, byť vyšperkovaném. Nevím, kde jsem dělal chybu.



Oproti tomu Duke Nukem 3D jede v plné kvalitě a rychlosti přesně tak, jak za starých časů. Sice jsem měl obtíže s rozhlížením nahoru - dolů, hráč se musí přizpůsobit, ale tohle má smysl hrát, nejen jako demonstraci před kamarády v hospodě. Palec nahoru!

Slavná zeď, kterou je možné rozbít raketou jenom z jedné strany. Od té doby Duka nesnáším. Od prvního levelu.


Velmi podobně mohu referovat i k Rise of Triad, nečekal jsem problémy a ani se nevyskytly. Za to mne doslova šokoval Hexen 2, který běží na Quake enginu, ovšem vylepšeném pro podporu 3Dfx, jak se na rok 1996 slušilo a patřilo. Běh hry je téměř plynulý (šacuji to na 10 fps), ale protože Hexen 2 není úplně frenetickou střílečkou, vůbec mi to nevadilo. O této hře budu muset napsat, dohrál jsem ji tak dávno a už jsem zapomněl, že šlo o předskokana FPS RPG žánru (kam počítám hry jako System Shock, Deus Ex a podobné), který skutečně předběhl svou dobu, aby upadl v zapomění. Asi si ho zahraju na cestách!

OMG OMG OMG ono tojde hrát! Hexen 2 na GP2X!

A když jsme u těch RPG - velice dobře dopadl i Exult, port Ultimy 7. Podporuje i dotykovou obrazovku, ale objekty jsou přece jenom moc titěrné, takže jsem vzal za vděk, abych pixelovou přesnost doháněl směrovým ovladačem. Rychlost hry je ale velice dobrá


A na závěr perlička - Albion! No vážně nekecám - Albion, i s češtinou - je možné provozovat na GP2X v plné rychlosti! Trochu na závadu je ovládání (opět klasika u SDL portů - kurzor myši je ovládán čtyřmi šipkami), ale přesto - na "cvičné dohrání" si myslím, že to bude bohatě stačit. Wow, tohle je skutečně NĚCO!


Ještě jsem nezkoušel dialogy, nenašel jsem virtuální klávesnici, ale snad to půjde.

A to je asi tak celá pointa. Doma bych si k těmto hrám už asi jen sotva sednul, můj čas je vzácný a raději ho věnuji novějším hrám, případně společenské pařbě. Kdežto na cestách mám času dost a čím více těchto klasik můžu hrát, tím lépe!

Doporučil bych tento retro-retro systém? Vlastně ani moc ne. Spotřeba baterií je nehorázná, což limituje hraní v místech, kde máte zásuvku. Dotykový display je nepřesný. Chybí jakýkoliv úsporný či spací režim, takže jsem v konstantním napětí, kdy mi dojde šťáva. A boot samotné konzole je velice dlouhý (a přidejte pak ještě loading samotné hry) na to, abych ji zapínal v metru při přejezdu na oběd. Zkrátka - standard se od doby vydání posunul a GP2X zkrátka (velice rychle) zastaralo.

I tak nebudu lhát. Tenhle strojek mne nadchnul a úplně se třesu nedočkavostí, že až dneska poletím, tak si nad mraky budu prohánět Hexena dvojku. Takže ještě jednou velký dík, Pavle! Tohle se v mé skromné sbírce neztratí!

Žádné komentáře:

Okomentovat