Grafika
Jelikož se bavíme o hře z roku 1981, jistě nepřekvapí standardní design, kterému dominuje černá barva v pozadí a pak hromada pestrobarevných spritů. Paleta je typicky křiklavá, takže objekty dobře lezou z obrazu. I když jsou animace žabáka skoupé a zbytek grafiky se hýbe v pravidelných intervalech pouze v jednom směru, je na hru docela dobrý pohled. Hra má údajně 99 barev, ale sám bych šacoval maximálně tak 16. I tak se autorům podařilo symbolicky zachytit dostatek objektů, jako třeba různé druhy aut. Není to teda moc extra, ale dobré to je dostatečně. Jestli jsem to správně pochopil, Frogger se hraje na monitoru postaveném na výšku, ale v emulátoru jsem necítil potřebu nic přepínat a konfigurovat.
Hra, která se odehrává na jedné obrazovce a která vlastně permanentně zobrazuje veškerou grafiku najednou. Lahoda! |
Zvuk
Naprosto typický pípací zvuk je použitý nejen na podkres pohybu hlavního hrdiny, ale také umocňuje dojem z rychle projíždějících vozů. Když špatně skočíte, ozve se umíráček. Hudba je rovněž typická a dobře zapamatovatelná. Údajně není možné ve hře slyšet celou skladbu, protože vám vyprší čas dříve, než hudba dohraje - leda byste v emulátoru nacheatovali nekonečně času a pak se můžete kochat celým zvukovým opusem.
Hratelnost
Frogger má přímo magickou hratelnost. Premisa je tak prostá - doskákat s žabákem do tůňky a spustit rozmnožovací proces. Spodní část obrazovky nám blokuje mnohoproudá dálnice, kde auta proudí jednou zleva, podruhé zprava. Proskákat touto částí obvykle není problém. Avšak v horní části obrazu je pak série plovoucích klád a želv (provozujících eskymácký obrat), kde člověk musí nejen rychleji reagovat, ale také pečlivěji plánovat. Díky tomu, že se postupem hry obtížnost zvolna zvyšuje, hra se nám doslova pod rukama vyvíjí a pokaždé máme pocit, že se musíme pořád dokola adaptovat. A to je jedním slovem skvělé!
Obtížnost
Hra se ovládá pouze čtyřmi směry na joysticku, nic víc - a asi právě proto jde křivka obtížnosti lineárně nahoru od samotného začátku. Když už si myslíte, že máte základy v paži, změní se na dálnici auta, želvy změní směr pohybu a vy náhle čelíte nové výzvě. A tak bych charakterizoval celou obtížnost - hra není nutně dvakrát obtížnější s každou nově obsazenou tůňkou - ale spíše nás nutí neustále měnit taktiku a tempo. Časový limit je v pozdější fázi hry tím hlavním důvodem ke vhození další mince - tendence dělat malicherné chyby se zvyšuje s tím, jak se proužek symbolizující zbývající čas zužuje. A protože má hra nulovou, pixel-perfect toleranci, je to tak správné.
Atmosféra
Frogger mne překvapil. Nějak jsem si vnitřně myslel, že od roku 1986 není důvod se ke hře vracet, že byl koncept rychlých reakcí dávno překonán a že jsem se již z tohoto primitivního konceptu naučil vše, co je možné. I když je to technicky nesrovnatelné, vnitřně jsem si zafixoval komplexitu hry na úrovni digiher - základní postřehovka... No není to pravda! Hra obsahuje silný strategický element, jakou cestu skrz úroveň zvolit a tedy jakou kombinaci postřehu hráče bude třeba uplatnit. Obvykle jde člověk jenom vpřed, ale Frogger vás naučí občas rovněž i couvnout a rychle měnit taktiku. Člověku ale tato zdánlivá drobnost plně dojde až někdy v třetí, čtvrté úrovni. Oplodnit prvních pět tůňěk v prvním levelu je totiž skutečně snadné, ale krásu hry tím neodhalíte.
Závěr
Vím, že se Frogger dočkal mnoha klonů, mutací, portů, re-releasů a že je k dispozici i na mobilní telefony, browsery a šicí stroje. Čili vůbec nechápu, proč ještě ztrácíte svůj čas čtením tohoto posledního odstavce - běžte si to zahrát a podělte se o svoje HiScore v komentářích! Hodnotím 755/M.
Žádné komentáře:
Okomentovat