Flashovky a hodnota her

Když přišel boom miniher z Appstore a Android Marketu, mnozí se uchýlili k tvrzení, že tradiční handheldy nemají šanci konkurovat. Negoval jsem tyto reakce zkrátka tím, že cílová skupina je naprosto odlišná, což si pořád myslím, že je pravda. Na druhou stranu je fakt, že z obecného hlediska se začaly tyto obě naprosto odlišné kategorie her tak nějak házet do jednoho pytle. Na jedné straně sice stojí hry, které stojí opravdu za starou belu, ale zase jsou zdarma nebo za dolar. Na straně druhé stojí tituly mnohdy špičkové kvality, ale v krámě za ně vysolíte tisícovku bez mrknutí oka. Jedno je jasné - poměr "cena / výkon" stojí jednoznačně na straně mobilních telefonů. Sice se člověk musí obrnit proti tunám balastu, ale když už nějakou zábavku najde, vydrží mu za ten dolar pár desítek minut, někdy i hodinu. A nabídka je tam naprosto šíleně obrovská. Sám to považuji spíše za nevýhodu - ale to je právě tím, že jsem v jiné cílové skupině. Jedna věc se ale s příchodem moderních technologií změnila - a tím jsou vývojařské nástroje.



Vzpomeňte si, jak vypadaly amatérské hry v devadesátých letech. Byla zde velká propast mezi hrami komerčními, které psali geniální programátoři typu Carmack nebo společnosti jako Bitmap Brothers, přímo v assebleru. A pak tady byly hry programátorských laiků, kteří svou energii vložili do jazyků typu BASIC nebo AMOS. Nechci tyto hry v žádném případě hanit! Chci ale demonstrovat rozdíl proti dnešku. Samozřejmě, že amatérské hry nebudou mít produkční hodnoty srovnatelné s AAA segmentem. Avšak díky dostupnosti nástrojů a snadnosti vývoje může skoro každý stvořit hru, která prostě "vypadá dobře".

Kolik by musela stát tato hra na eShopu, abyste si ji na základě screenshotů koupili? A kolik stojí podobná hra na mobily? Harmo Knight má sice slušné recenze, ale cenovku 15 dolarů si podle mne nezaslouží ani omylem na jakékoliv platformě. Desetinová cena by mi přišla adekvátní.

Podívejte se na Newgrounds, na nějaké ty lépe hodnocené flashovky. Snad každá hra vypadá lépe, než kdejaká hra pro Nintendo DS. Přitom na Newgrounds je zmíněná hra zdarma, na DS jsme museli za každou tu kravinu zaplatit mnoho set korun. To se svým způsobem propsalo i do eShopu na 3DS - za donebevolající volovinu Harmo Knight chce jářku 14 EUR nebo kolik, což je hrubě přeceněná hodnota! Taktiku Nintenda nemá cenu komentovat, rozhodli se dělat věci jinak a tak je jinak prostě dělají, i když jim to nevynáší. V kontrastu s libovolnou flashovkou nebo hrou na mobily jde o jasně patrný rozdíl.

Trik je v tom, že dneska pro dobře vypadající hru (ať už 2D nebo 3D) člověk nemusí být programátor par excelance. Už jsem o tom psal dříve, že si obecně více vážím starých grafiků, kteří pod útrpným limitem hardwarovým vykouzlili neuvěřitelné obrazy. Je ale zase nefér se tvářit, že dneska je situace nepříznivá. Pokud někde existuje nadaný grafik bez programátorského vzdělání, byla by škoda, aby nedostal prostor a možnost vyjádřit se. V mnoha případech tak vidíme naopak pozitivní vliv dostupnosti vývojářské technologie na tvorbu her. Co třeba tituly jako Superbrothers: Sword & Sworcery, FEZ nebo World of Goo? Všechny tyto hry vypadají prostě báječně - pokaždé ze zcela jiného důvodu - aniž by musely využívat špičkového hardwaru. Nápaditost dostává díky dostupnosti nástrojů tolik potřebný prostor.

Jistě, že například 3DS a hlavně Playstation Vita jsou schopné vyčarovat na obrazovce úžasnou technologickou demonstraci. Není problém vyrobit hru za deset milionů dolarů a pak ji prodávat za padesát za kus. Problém je, když pak za hru typu Angry Birds Trilogy někdo chce osm stovek v českých na stole. Tehdy absurdnost celé situace vyplyne na povrch. Zároveň zde ale neplatí obecná úměra, že vyšší produkční hodnota znamená hodnotnější hru - o tom jsme se přesvědčili mnohokrát. Majitelé Playstation Vita by mohli vyprávět. Když ale už nic jiného, tak ty hry alespoň vypadají k světu, adekvátně vůči svému žánru, zaměření a ceně.

Naštěstí pro nás zde existuje neustále sílící proud indie her, případně Kickstarter tituly, které logicky nemohou okouzlit produkčními hodnotami, ale mohou být přitom krásné na pohled a to právě díky tomu, že koupit Photoshop dneska není takový problém, nemluvě o tunách nástrojů zdarma. Co ale sledují vydavatelé podprůměrných srágor za plnou cenu, navíc s vysloveně laciným a ošklivým vzhledem, to opravdu nechápu. Pevně doufám, že tyto tituly zůstanou jen doménou iPhonu s cenovkou nula peněz. Kazit si tím jinak dobré platformy je prostě na facku.