25. 5. 2009

Infamous - demo

Musím se přiznat, že jsem byl k této hře skeptický. "Akce ve stylu GTA" ve mne vzbuzuje pocit, že se někdo snaží "porazit" Rockstar vlastními zbraněmi, což je zkrátka a dobře nemožné. Také první videa mne nechali chladným, nějaký maník, co hází blesky po všem, co se hýbe - no nevím. Takže jsem čekal velkohubý titul, který nemá na to se stát nějakou legendou nebo zásadním titulem. Hlavní přednost je evidetně pouze to, že jde o exkluzivní titul pro PS3. Sami autoři v trailerech dost často opakovali, jak je Cell úžasný procesor. A to prostě smrdí.


Jenže pak se objevily první recenze, které se vesměs shodly, že hra si zaslouží hodnocení až 9/10 a to je velice slušné číslo. Že by to nakonec nebyla úplná blbost?

Takže jsem si o víkendu sednul na demoverzi, která mne velice mile překvapila. Třeba rozsáhlost dema - ochutnáme tři velice různorodé mise, což by samo o sobě stačilo. Ale nehledě na demoverzi, máme během hraní k dispozici kompletní jeden ostrov (tj. třetinu herní plochy!), na které můžeme blbnou dle vlastního uvážení a zkoušet, co město vydrží.


Co je naprosto zásadním zjištěním, že srovnání "Infamous a GTA" je naprosto zcestné. Infamous se dá mnohem lépe přirovnat k Assassin's Creed ve scifi setingu, kdy je hlavní postava nepokrytým superhrdinou. Když se vykašleme na obsah misí, tak se ve městě dá prohánět mnohem lépe a řekl bych dokonce přijatelněji, než v Assassin's Creed. Cole, jak se jmenuje hlavní hrdina, umí běhat, skákat, poletovat a hlavně šplhat na úrovni Spidermana. Město je skvěle navrženo, jednotlivé prvky určené ke šplhání se nijak neopakují, takže vertikální pohyb po stěně vypadá po většinu času naprosto přirozeně. Pokud v Assassin's Creed šlo vyšplhat na 99% zdí, tak v Infamous jde o číslo cca 85%. Ve výsledku to znamená, že stejně lezete naprosto po všem, pocit volného pohybu je zde špičkový.


Stejně tak je uzpůsobené skákání a orientace v prostoru. Postavička se sama chytá okrajů oken, zábradlí, mostů, ale i prostý let vzduchem sama koriguje tak, aby dopadla například na lampu nebo zkrátka na co nejvyšší bod v dosahu. Jízda po elektrických drátech, potažmo po kolejích je také velice zábavná. Suma - hraje se to velice dobře, ačkoliv nejde o díru do světa. Určitě jde ale o dobře odvedenou práci.


Proč Infamous není a nemůže být klonem GTA je jasné po pár minutách hraní. Město zde hraje sekundární roli. Nepotkáváte davy lidí s nějakou inteligencí, která se dá pozorovat, slouží jen jako kulisa. Naprosto nesmyslně potkáváte polomrtvé ležící osoby (bez zjevného zranění), které můžete "vysát" nebo vyléčit. Nadzemní dráha jezdí absurdní rychlostí dokola a na zastávkách nikdo nečeká. To samé platí pro pozemní dopravu, kde jezdí nesmyslně auta, která občas nesmyslně zastavují - a samozřejmě je nelze řídit. Vaše interakce s okolím navíc nevyvolává adekvátní reakce publika. Zkrátka a dobře - město v Infamous slouží především, jako kulisa. To není nějaké negativistické konstatování, to je prostě fakt. Přirovnání k Assassin's Creed mi z hlediska stylu zpracování přijde vhodné.

Přesto se toho dá ve městě hodně najít. Děj hry nás zasazuje do situace, kdy kriminální živly ovládají jednotlivé části města, která osvobozujeme. Pohyb po nesvobodné zóně znamená, že se na nás rojí nepřátelé, důmyslně rozmístěni po střechách, takže musíme rubat, rubat a rubat. Podstatné je ale plnit mise, které pak vedou k tomu, že se nepřátelé v dané čtvrti přestanou objevovat. Celkově mě story celkem uspokojuje, byť je to vykrádačka Quarantine a dalších her. Trochu mi vadí vyprávění formou komixových animací, které se mi tam nehodí, ale jako jde to.


Během hraní jsem narazil na sérii drobných bugů, které trochu kazí dojem ze hry, ale nejde o nic fatálního. Detekce kolizí při fyzice občas skřípe - tlaková vlna smete auta, ale už ne lidi za auty - občas. Stejně tak jsem byl svědkem několika situací, kdy se auto po dopadu rozvibrovalo v nekonečné smyčce (dost nepříjemný zvuk mimochodem). Skripty jsou velice tolerantní, generují nepřátele před očima, posílá pokaždé různé vlny nepřátel, což znemžňuje aktivní plánování taktiky a podobně. Grafika by mohla být lepší, vzdálené objekty jsou rozmlžené až moc, blízké objekty postrádají žádanou hloubku detailu. To všechno by ale šlo překousnout. Co ale nepřekousnu (a to je můj osobní problém), je hlavní hrdina, který mi přijde vysloveně nesympatický.


Cole má širokou paletu pohybů a docela dost využití pro svou superschopnost, kterou je ovládání elektirické energie. Vytvořit superhrdinu na bázi elektřini s sebou přináší mnoho problémů, které zpracovat je výzvou. Tak hra třeba dobře řeší vodivost elekřiny v kovových materiálech, čili elektrizace kovového sloupu vede k omráčení osoby, která se za sloupem skrývá. Stejně tak je problém voda, která tvoří přirozenou překážku mezi ostrovy, ale i různé fontánky dokážou potrápit. Na druhou stranu mi vadí, že elektřina je zde odpovědí na jakékoliv problémy - třeba jak někoho "svázat", aby byl nehybný? Pomocí elektrických náramků, které cíl přikovou k zemi? To je přece blbost, ne? Stejně tak léčení pomocí elektřiny? Ale jako herní nadsázku to lze přijmout. Cole má navíc slušnou výdrž a automatickou regeneraci zdravíčka, která je akorát tak rychlá, takže jsem spokojený.

Krom toho je hlavní hrdina skoro neustále vystavován mnoha morálním rozhodnutím, které ovlivňují okolí a průběh děje. Hrát za zlého ale není výrazně zábavnější, ale rozhodně dostanete při běžné interakci méně zkušenostních bodů (ano, ve hře se sbírají EXPy, ale v demu je není možné nějak využít), takže je to spíš nevýhodné. Změna barevného schematu "hodný = modrý, zlý = rudý" je ale příjemná. Vzhledem k tomu, že neustále potkáváte zraněné civilisty, můžete velice rychle a často pošéfovat kladnou nebo zápornou karmu (byť se divím, proč je těch polehávajících lenochů tolik). Ale že by to byl v celku zásadní rozdíl? V demu určitě ne.


Precizně zpracovaný pohyb hrdiny v poměrně našlápnutém městě a k tomu trochu té elektrizující akce mne donutily přemýšlet o plné verzi hry. Takhlě nějak si demo představuji. Pokud má hra zabrat cca 30 hodin a ukázkové mise nepatří mezi vrchol hry, očekával bych od plné verze celkem luxusní zážitek. A to přesto, že nejde o nějak zásadní inovaci s dechberoucí story. Je to "jen" poctivě udělaná hra se slušnou atmosférou a pár menšímu bugy. A to je na prvotinu grupy Sucker Punch (no dobře, udělali ještě tři díly Sly Cooper na PS2 pro děti...) fantastický výsledek!

Žádné komentáře:

Okomentovat