Během Silvestrovských oslav jsme s kamarády sehráli několik partií této novinky od Vládi Chvaatila. Ech, ono je to trochu trapas, blahořečit jeho hry, když vlastně jménem jiného Čecha ve stejné branži neznám... ale ano, hra Krycí jména je skutečně jednoduchou a přitom brilantní hrou pro jakoukoliv příležitost.
Na začátku hry se na stůl vysázejí kartičky s náhodně vylosovanými slovy, reprezentující skupinu podezřelých, rozmístěné v mřížce 5x5. Hráči pak hrají v týmech modrý proti červenému. V rámci týmu jeden napovídá v roli tajného informátora a druhý nápovědu dešifruje v roli agenta a snaží se identifikovat tajné špiony mezi pětadvaceti podezřelými. Dešifrování funguje asi tak, že hráč vyslýchá podezřelé a páčí z nich klíčová slova. Informátor následně potvrdí, zda-li agent správně určil špiona. Týmy se střídají po každém ukončené dešifraci.
V praxi se hráč v roli informátora řídí podle utajené mapy slov, která musí předat - z oněch pětadvaceti na stole. Šifrování jsem z počátku považoval za primitivní hledání synonym, jenže ono chytře ložená nápověda může odkazovat na dvě i více kartiček najednou - pokud informátor najde vhodné spojení více významů do jednoho. Informátor pak jenom řekne jedno slovo a číslo k němu, které určuje počet kartiček, které ono slovo svazuje. Agent je pak v nelehké pozici projít kompletní seznam kartiček a dopídit se, které má informátor na mysli. Označí je prstem a informátor zabarvením kartičky na modro či červeno. Při špatné dešifraci se kartička barví na žluto - nevinný podezřelý. Ale je tam vždy jeden nájemný vrah a pokud agent omylem zatlačí na něj, tak...
Podobně, jako ve hrách typu Activity, v této hře výrazně záleží na souhře hráčů v týmu. Pokud jde o bandu kamarádů, obvykle znají svou asociační logiku a tak vytváříte skutečně kreativní kombinace (například náš soupeřící tým přišel s nápovědou "nácek 3", pod čímž se skryl slova "pec, vlak, Austrálie" - a nikdo nepřišel na to, proč zrovna Austrálie...). A velice brzy zapojíte do hry i elementární logiku: v případě divočejší nápovědy aplikujte vylučovací metodu. Například jsem napověděl slovem "chlast 3" a můj spoluhráč správně odhalil slova "panák, lampa, prezident". Na stole ale ještě byla slova jako "silnice, Kanada, Londýn", takže jsem si dovolil trochu zariskovat. A vyplatilo se.
Celou hru si lze sehrát vlastně jen s tužkou a papírem, není potřeba v podstatě žádných kartiček - ale ten vizuál hodně přidává na atraktivnosti jinak prostého tématu. Hlavní přínos hry jsou barevné kódy s rozmístěním podezřelých na herní ploše, ale to asi nevyžaduje mnoho úsilí, kdybyste si chtěli hru narychlo zrekonstruovat. Ta hra je prostě báječně geniálně jednoduchá a spoléhá se více na hráče samotné. Vlastně se nedivím, že hra zazářila na tolika výstavách a soutěžích.
Žádné komentáře:
Okomentovat