17. 6. 2016
Fast Racing Neo
Neodolal jsem slevě a za pár babek jsem si koupil tento na první pohled klon Wipeouta. Chudé menu, na první pohled prázdný obsah, ale s tím jsem tak nějak počítal. Faktem ale zůstává, že Wipeout mám rád a je to už dlouho, co jsem hrál nějaký nový. Na Playstation 3 pomalu sedá prach a tak jsem to bral jako dobrý důvod k provětrání Wii U, než nám vyjde příští rok ta Zelda, že jo ;).
Během několika minut hraní jsem ale velice rychle změnil na hru názor. Ano, působí na pohled velice chudě, skoro až primitivně - menu jsou odfláknutá, není zde žádná kariéra, jenom odemykání tratí a závodních raketek. Chybí tomu atmosféra, nějaký úvod do světa, ve kterém jsou tyto závody vznášedel cool, něco co měl v době uvedení právě Wipeout. Nejsou zde žádné charaktery jako v (pozdějších) F-Zero. A koncept hry samotný postrádá jakoukoliv vazbu na jakýkoliv reálný či fiktivní svět - je to prostě jen divoká fantazie s absurdním level designem, který nemá hlavu a patu.
Velice rychle mi došlo, že Fast Racing Neo je jakýsi mix mezi Wipeoutem a F-Zero v tom nejlepším smyslu slova. Z Wipeoutu si bere grafický design, ale nejsou zde žádné zbraně či poškozování raketek. Z F-Zero si zase hra bere absurdní rychlost a velice citlivé ovládání. Na trati se nacházejí jednak sebratelné kuličky energie, kterými lze boostovat k hranici rychlosti světla, plus jsou na trati zrychlovací pásy. Snad jediná novinka je, že tyto zrychlovací pásy mají dvě barvy - modrou a oranžovou - a hráč si musí tedy raketku přepínat mezi dvěma režimy. Když najedete na pás se špatnou barvou, budete naopak zpomaleni.
Je to všechno? V podstatě ano, obsahově je hra skutečně chudá. Za to se to vynahrazuje opravdu šíleným designem tratí a hlavně - šílenou rychlostí. Už jsem hrál mnoho her, které byly velice rychlé - ale vždy zde platilo takové nepsané pravidlo: při správném použití analogu je možné vozidlo udržet na trati v jakékoliv zatáčce. To tady neplatí. Zde je problém udržet raketku i na rovince, když to moc rozpálíte. A to se mi líbí.
Jelikož AI soupeři neznají bratra, rubou se mezi sebou stejně jako s námi a popravdě mi přišlo, že zde nefunguje "kečup", takže zabolí ztráta i čtvrtky kola - probojovat se na první pozici je velmi obtížné. Prakticky jediný zlomyslný manévr je šťouchnutí do oponenta během turba, což ho vytočí a zpomalí - ale hlavním protivníkem je pak trať samotná.
Trať se naklání, rozpadá, hoří, chvílemi na vás prší vodopád, jsou zde různé kolébky, houpačky, zkratky, prodlužovačky, slepé koleje, skokánky, alternativní cesty... a celé je to zabalené elegantně, jakože je to úplně normální - nejde na první pohled poznat, do čeho jdete. Proces učení tratí je tak velice zábavný a když přidáte hru až čtyř hráčů, plus online, máte před sebou solidní pařbu s instantní zábavou. A vhodnou i pro vaše děti ;).
Vážně - je to prostě mnohem lepší, než bych čekal. Předsudky stranou, u těchto závodů se vydržíte bavit a to přesto, že tomu chybí soundtrack Wipeoutu či bohatší obsah.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat