Jediný důvod, proč jsem si hru koupil, byl tento článek v Eurogameru. Přesněji řečeno - má jít o další ukázku, kde má smysl zapojit do hry dva displaye, každý se svou vlastní gravitací. Vím, že hra byla původně dělaná pro telefony a tablety, ale mne zajímalo právě, jak se autoři popasovali s platformou WiiU. Jelikož jde o minihru, nelze doopravdy čekat nějaké asynchronní orgie. Přesto musím čistě ze snobského hlediska pokývat hlavou, že celá řada detailů je implementovaná naprosto skvostně a i když je cena za sotva dvouhodinový zážitek celkem vysoká, jsem rád, že jsem tyto nápady viděl implementované v praxi.
Je to maličko podobná situace, jako se hrou Stanley Parable. Není radno o ní mluvit, protože jakmile to člověk jednou proflákne, element překvapení je pryč. A zároveň s tím - nejsem si 100% jistý, zda-li jsem hru dohrál do vítězného konce. Domnívám se, že ano - a během této krátké cesty jsem byl několikrát svědkem nevšedního vývoje, který mi přišel výrazně originální, ale také že dobře využíval dostupného hardwaru, tj. existence dvou obrazovek, soupeřící o naši pozornost.
Na začátku hry se zdá, že máme co do činění s klasickou adventurou, kde druhý display slouží více méně jenom jako mapa. Během krátké chvilky ale zabředneme hlouběji. Až dosud bych za asynchronní hratelnost přisuzoval hrám jako ZombiU, Nintendoland, Rayman Legends a samozřejmě geniální Gamer ve Game&Wario. Nyní mohu směle přidat Year Walk a to nikoliv kvůli tomu, že by na nás z druhé obrazovky bafaly příšery, ale že skutečně musíme využívat všech prostředků uvnitř i vně hry samotné, abychom se dostali o krok blíže k řešení.
Například není implementovaný fotoaparát, to ne (a je to možná škoda), ale například tlačítko HOME hraje při řešení hádanek svou nezastupitelnou roli. I když to bylo za celou hru asi tak pětkrát maximálně, pokaždé jsem byl mile překvapen, že někdo nad využitím těchto detailů přemýšlel a podařilo se mu je dotáhnout do konce.
Je to bomba? Ani omylem. Ale pakliže jsme od WiiU očekávali originální tituly s inteligentním využíváním obou obrazovek, Year Walk patří mezi jasné volby této platformy. Považuji za zásadní chybu, že možnosti tohoto unikátního schématu neprozkoumalo samotné Nintendo a i ostatní vývojaři zevrubněji. Protože jak tato hra ukazuje, když se chce, tak to jde, nestojí to moc a výsledek je prostě zajímavý, i kdyby měl jen okupovat místo v herní galerii.
Jak autor článku na Eurogameru zmiňuje na konci svého uvažování, Year Walk je ukázkou toho, o čem mohla být budoucnost WiiU, něco, co se mohlo stát standardem a naprostou normou, něco naprosto běžného, o čem není potřeba sáhodlouze diskutovat; něco společného pro desítky až stovky her, využívající této zakladní možnosti. Proto by bylo reálné hodnocení hry (s přihlédnutím k její krátkosti) někde kolem 6/10. Má hezkou grafiku, severskou atmosféru, pár originálních nápadů, ale pořád je to jenom mobilní indie minihra.
Žádné komentáře:
Okomentovat