Bravely Default - demo

Práce na Chaos Guns jsou v plném proudu, ale přesto si tu a tam najdu chviličku na hraní v metru a tramvaji - díky Iwatovi za 3DS! Nejnovější hrou, které jsem už věnoval pěkných pár hodin (na to, že jde o demoverzi!), je Bravely Default. Tenhle extrémně upřímný název svým způsobem hru dokonale shrnuje - Statečně Výchozí, Odvážně Standardní, Udatně Implicitní - Bravely Default je prostě nejstandardnější JRPG v tom nejhorším smyslu slova, ale nestydí se za to - naopak na tom staví svou přednost.



Grind, grind, grind - and repeat. Taková je většina japonských samohonek. Ať si kdo chce co chce říká o tom, jaké úžasné příběhy mají JRPG, nemůžeme popírat, že herní náplň je pro masochisty s tendencí ulítávat si na jednorukých banditech. Roleplaying? Pche! Jak chcete na partě dětí zachraňujících svět dělat jakýkoliv roleplaying? O tom zkrátka nemůže být řeč. Představa, že pro záchranu světa museli hrdinové absolvovat milion a půl jednosekundových soubojů pro zvýšení své úrovně kvůli bossovi je stejně absurdní, jako Dave de Sade v posilovně. Ale o tom hry přece jenom nejsou.

V Bravely Default, stejně jako ve většině JRPG, nemáte nad hrou - abych byl přesnější: nad souboji - přímou kontrolu. Máme na výběr několik položek v útočeném menu, nějaká kouzla a dovednosti, ale všechno to jsou jenom matematické položky, které ovlivňují určitou pravděpodobnost úspěchu. A o tom to vlastně je - když si člověk navolí správně povolání, výbavu, dovednosti, předměty, kouzla a další tuny drobností, dokáže onu pravděpodobnost ohnout natolik, že v tom důsledku nad hrou kontrolu máte. Jenom nejde o souboj jako takový, ale o přípravu na něj. V tom vidím jádro hratelnosti Bravely Default.

Umocněno je to tím, že hra nám snad poprvé v historii dává možnost zcela vypnout náhodné souboje v menu, stejně jako četnost soubojů zvednout o 100%. Zdánlivě bezvýznamná věc, ale ze hry tím pádem vymizela frustrace ze soubojů v nevhodném čase (například, když máte zraněnou partu a potřebujete doběhnout do hostince ve městě). Naopak ale, když potřebujete rychle zvednout úroveň postav, můžete vyběhnout ven do míst, kde jsou slabí nepřátelé, nastavit si AUTO souboje + maximální četnost soubojů a hle! Stačí držet joystick jedním směrem a pomocí tlačítka A odklikávat vítězné obrazovky. Během jedné minuty je možné absolvovat asi tak dvacet soubojů (vyzkoušeno v praxi) a za slabou hodinku nehraní můžete vymaxovat jedno povolání u postavy, bez větších potíží.

Já ze srdce nenávidím náhodné souboje, ale svou brutální upřímností mne hra odzbrojila. Jasně nám říká, že akt soubojů je jenom nutná kalorie navíc, aby hra měla nějaké maso, na kterém si trénujeme souboje s bossy. Když nějakého takového potkáte, vypnete AUTO a začnete trochu přemýšlet, jak na něj. Vlastně nechápu, proč tam jsou ty malé souboje - dalším krokem by totiž mohlo být, že hráč bude souboje vyvolávat nenáhodně pouhým stiskem tlačítka. Další úroveň redukce bude, že si hráč prostě rozdělí bodíky dovedností a povolání ručně, bez zbytečného nabývání zkušenosti ve zbytečných soubojích a teprve s tím pak jít na bosse. Odtud je to pak jen krůček k precizním systémům, které tolik milujeme u západních RPG a hry se stanou zase zábavné.

Abych ale jenom nepomlouval - Bravely Default je svým způsobem originální právě v tom, jak předvádí základní JRPG mechanismy v novém světle. Všechno je jenom otázka času. Když ho investujete více, tak dosáhnete svého cíle rychleji (byť později ;). Tato jednoduchá poučka se promítá nejen do soubojů, jak jsem naznačil výše, ale také do managementu výroby předmětů. V běžných hrách tohoto typu je možné silnější zbraně či kouzla nalézat v dungeonech, anebo se postupem času odemykají v pozdějších lokalitách. Bravely Default ale přináší zcela nový prvek, který se mi líbí.

Hra je totiž notně propletena sociálními funkcemi a to hlavně skrz Street Pass. Postavičky / hrdiny, které skrz Street Pass potkáte, můžete pak úkolovat při dobývání nových území, stavbu nových budov a vylepšování těch stávajících. Čím více postaviček zaúkolujete, tím rychleji stavby probíhají. Takže například chcete-li mít na začátku hry ty nejsilnější zbraně, můžete se věnovat Street Passu a během několika hodin nehraní je máte! Funguje to tady podobně, jako trénování postavy v Eve Online - čas je fixně daný a nejde ho urychlit (leda samozřejmě počtem pracujících panáčků) - rozdíl ale je, že Bravely Default musí běžet, byť v zaklapnuté konzoli.

Kombinace těchto elementů - tj. volitelný a velice rychlý grind, povedený systém povolání a sociální funkce propletené do jádra hratelnosti - způsobily, že velice vážně uvažuji o koupi hry, jelikož mi přijde jako velice dobrá náplň přenosné konzole. Vlastně jde o dotaženejší Heroes of the Light, které mne konceptem velice zaujaly, ale unylost náhodných soubojů mne nakonec odpudila od dohrání. Bravely Default podle všeho dělají další krok k tomu, aby se JRPG více rozšířila a nutno přiznat, že se mu to dle demoverze daří. A navíc hra opravdu dobře vypadá po grafické stránce, nemluvě o hudbě - cítím v tom návrat k Final Fantasy 9 a to schvaluji!