Je to mu právě 25 let, co světlo světa spatřila nejvýraznější ikona herního průmyslu - hrdina Mario. Přesněji řečeno - Mario se poprvé objevil již v roce 1981, ale teprve o čtyři roky se "narodil" do formy, která jej proslavila a ve které ho všichni dobře známe. Je celkem úsměvné sledovat mnohé současné hráče, jak tuto osobnost přehlížejí. Jak si mastí svoje "dospělácké hry na vojáky" a přitom polemizují o významnosti tohoto knírkatého instalatéra. Nebýt Maria, počítačové hry by jako médium nejspíš zcela zaniklo. Bylo to Nintendo, které v roce 1985 dobylo zpátky srdce zklamaných zákazníků po videoherním krachu, byla to hra Super Mario Bros., která dostala děti i dospělé zpátky k televizorům a ovladačům. Byl to Shigeru Miyamoto, který v omezené velikosti jednoho spritu 16x16 pixelů nacpal postavu, která navždy změnila tvář videoher.
Faktem je, že ať už je váš názor na Maria a jeho hry jakýkoliv, těší se světově permanentní oblibě a když Gamespot vyhlašoval hlasování o největšího hrdinu her všech dob, bylo to jen spiknutí zastydlých drsných PCčkářů, které Mariovi přiřknulo druhé místo s rozdílem hlasů pět procent ;). Diskutovat ale nelze o prodejnosti. Součet prodaných her, kde je Mario hlavním či vedlejším hrdinou, přesahuje číslo dvou set milionu kusů. Navíc jde o posledního maskota firmy po té, co Sonic tragicky zesnul (byť je jeho mrtvola dodnes znásilňována) a Microsoft ani SONY nedokázali přijít s alternativou. Pořád nechápete, jak je možné, že tato dětinská postavička z dětinských her láme rekordy stejně, jako Nintendo Wii? Hraní je prostě o zábavě a Nintendo za tuto postavu nacpala zábavy vrchovatou měrou.
Ne snad, že by výjimečně nešlápl Mario vedle. Už třeba Super Mario Sunshine nedokázal navázat na nadčasového Maria 64, nejrůznější sportovní mutace jako zimní i letní olympijáda se Sonicem si také nezaslouží moc velkou pozornost, nemluvě o zbytečných titulech jako Mario Tennis nebo Golf (jmenovitě Mario Golf: Advance Tour mne rozčílil). Na druhou stranu zabodoval tam, kde by to člověka nenapadlo. MiniRPG série jako Paper Mario, Mario & Luigi, arkádový fotbálek Strikers, či Nintendí pohled na bojové hry - Super Smash Bros. série.
Z celé té řady her je sice jasné, že Mario si svou popularitu vydobyl zejména klasickými 2D a později 3D hopsačkami. V základní sérii tedy máme trilogii NES hopsaček, dále SNES dobrodružství o dvou částech, pro Nintendo 64 je nezapomenutelný etalon 3D skákaček Super Mario 64 (dnes následovaný na Wii ve formě dvou dílů Super Mario Galaxy), New Super Mario Bros. ve dvou inkarnacích a nesmíme zapomenout na Super Mario Land pro GameBoy opět ve dvou dílech.
Nedávno se nám podařilo domluvit se asi v šesti lidech, fanoušcích Nintenda, že se sejdeme v hospodě U Suché Dásně a že si jako zahrajeme. Po pravdě řečeno jsem k podobným seancím celkem skeptický, jelikož v pár lidech se spíše více pije, než hraje. Tentokrát jsme ale nasadili tvrdý režim a postupně jsme drtili sérii her s podporou Download Play na Nintendu DS. Metroid Prime Hunters, Bomberman, Tetris DS, ale samozřejmě evergreen závodních arkád - Mario Kart. A tím jsme vlastně nevědomky oslavili Mariovy narozeniny ;).
Pařba v plném proudu (fotí DS LL).Dodám ještě, že se nám podařilo se sejít o pár týdnů znova, ještě v hojnějším počtu. Sešlo se celkem sedm konzolí (vévodící LL s přezdívkou "plazma") a zažil jsem tak nejurputnější a největší multiplayerové klání Mario Kart bez internetu. Chybí už jen jeden hráč do hardwarového maxima. Bez zajímavosti není ani to, že sem tam hra začala nesmyslně lagovat, bullet time jak z Max Payne. Ale ten smích okolo stolu, prokládaný pivy, to bylo opravdu něco. Podobné veselí bylo jen u Bombermana - jinak u ostatních her bylo spíše ticho (ne snad, že by hospoda okolo nehlučela). Takže Mario na hrad a Mario Kart s ním! Díky za 25 let krásné zábavy!
Zátiší.P.S.: Velice pěkně slaví výročí magazín Retrogamer. Titulní stránka má vyřezané okénka, jako do adventního kalendáře, a v každém z nich se schovává obrázek z jedné z mnoha Mariových her.
Mario Kart ve 3D dávno před uvedením Nintenda 3DS! (Foceno DS LL). 
Žádné komentáře:
Okomentovat