Everybody's Gone to the Rapture

Tohleto nemám rád, vážně ne. Když se o nějaké hře básní, hypuje, sklízí vysoká hodnocení... záměrně jsem si o hře nezjišťoval nic dopředu a zpětně viděno - měl jsem si alespoň zjistit, že jde o pokračování Dear Esther a podle toho si nastavit laťku očekávání. Takto jsem čekal něco úplně jiného a bohužel to zcela nespravedlivě ovlivnilo moje vnímání titulu.

Mimozemšťani!

Následující dialog je zcela smyšlený, avšak zcela dokonale vystihuje mé dojmy:

A: Šéfe, tak konečně dorazil ten vývojařskej balík od Cryenginu, můžeme v něm začít dělat.
B: Co to umí?
A: Podívejte, přidali k tomu i vzorovej projekt, malej svět s baráčkama, autama a stromama. Podívejte, tímhle posuvníkem můžeme hejbat s časem, tedy se sluncem.
B: Hele to je ale fakt hezký. Není to přímo fotorealistický, ale jako jo, vypadá to slušně.
A: Kolik máme rozpočet, šéfe?
B: No takhle, prachy nemáme žádný, takže musíme vyjít s tím, co máme. Co máme?
A: Hmm, scénárista před časem sepsal pár dialogů pro nějakou adventuru. Je to klasická záhadovka, ufoni, mor, pár postav...
B: Na ufony, mor a postavy nemáme prachy.
A: No jo, ale co s tím teda uděláme?
B: Hele uděláme to jako Dear Esther, hráč uvidí maximálně jen siluety a je to. Když už máme hotovej svět a objekty, tak to bude za víkend hotový, ne?
A: Ale my chtěli jet o víkendu s rodinou na ryby.
B: To dáš po večerech. A v neděli uděláme grilovačku u nás, co?
A: Tak teda jo, šéfe.

Ve hře se prakticky nedá nic dělat, jenom chodíte po malém, přirozeně zpracovaném světě a sledujete dialogy duchů z minulosti. Po celou dobu jen chodíte za světelnou stopou a zcela výjimečně stisknete tlačítko. Abych ocitoval sám sebe z textu o Dear Esther:

Jsem rád, že někdo se zabývá takto okrajovým žánrem a chce se mi zvolat: jen houšť! Tím ale neříkám, že by mělo vznikat více her bez interaktivity a takto minimalistických.

Takže i nyní jsem tuze rád, že se někdo snaží o "něco jiného", ale ten pocit déja vu mi prostě není příjemný.

Zachránit by to teoreticky celé měl příběh a ano, ten mi přijde docela dobrý. Hlavní zápletka není komplikovaná, je zpracovaná realisticky a herecké výkony mají úroveň. Líbilo se mi, že propletení vedlejších linií příběhu bylo zpracováno ve stejné kvalitě, jako hlavní linie - vše do sebe kompaktně zapadá a i když je konec trochu podobný Starship Damrey, byl jsem rád, že jsem to celé dokoukal do konce.

Abych poskytl ještě alternativní pohled, prakticky celý titul jsem odehrál po boku se svou ženou a ta, přestože není na hry tak náročná, jako já, rovněž vyjádřila zklamání z příběhu, který neposkytl dostatek odpovědí, ale vlastně ani dostatek zajímavých otázek. O ufonech se nedozvíme lautr nic, podivný mor je sice jako vysvětlený, ale nedostatečně detailně. Hra zbytečně moc klouže po povrchu.

Grafika a některé efekty jsou skutečně vyvedené. Déšť mne potěšil, ale třeba klasická tekoucí voda nevypadá zdaleka tak dobře, jako v GTA5.

No takhle - subžánr walking simulátorl se nám hezky rozvíjí - Dear Esther, Stanley Parable, Gone Home, Firewatch, Everybody's Gone to the Rapture... vlastně jde o naprostý herní minimalismus, ideální formu interaktivního filmu bez interkace - divák si jenom volí tempo a úhel kamery. Svým způsobem mne to fascinuje, ale rozhodně mne to nebaví. Když walking simulator, tak Witcher 3.