Tuto hru mi ukazoval známý a překvapilo mne, jak moc je do ní zažraný. Na první pohled se totiž nejedná o nic zas tak zázračného. Přežívání v pravěku už kdysi jednou proběhlo na Gametě a popravdě mi to nepřijde jako komerčně životaschopný nápad, i když nápad samotný je samozřejmě vynikající. Tým za Ark: Survival Evolved se nechal trochu unést a nacpal na jeden větší ostrov zvířenu z celé éry klasického pravěku (tj. dinosaury všech kast, první savce a ryby, plus létavce ve formě pterodaktylů), přidal crafting, možnost stavět budovy ála Minecraft, možnost osedlat snad každého tvora (když je ochočený) a mimo jiné zkoumat dungeony a magické majáky, ze kterých padá zajímavá výbava, urychlující náš vývoj. To vše se hraje online v multiplayeru jak kooperačně, tak proti sobě, chcete-li. Pořád nejste přesvědčeni? Hra se objevila na čtvrtém místě nejprodávanějších her na Steamu za poslední rok! A to jde o nehotový produkt. Proč tomu tak je?
Není úplně dobré porovnávat Ark například s DayZ, ale koncepční podobnost otevřené survival hry tady je. V Ark se spojuje tlupa primitivů, aby pomocí pazourků a klacků ulovili první maso, které v pracně založeném ohništi opečou a sežerou. Samozřejmě tato idylka nemá díky genu sobectví dlouhého trvání a tak se tlupa rozhodně útočit na větší a větší zvěř pomocí lepších pazourků a klacků, aby bylo více masa. Pak ale narazíte na limit, že takového Tyranosaura prostě klacíkem neupícháte a jste zdánlivě v koncích.
Ne snad, že by bylo o maso nouze, naopak! Jenže dlouhodobě se skladovat nedá. A tak se maso začne kazit a tak pračlověk přišel na to, že ze zkaženého masa se dá vyrobit první jed a tím je možné zvěř dočasně omráčit a následně komplikovaným způsobem i ochočit. Díky tomu vsednete na záda první ještěrce a postupem času se vypracujete tak, že brázdíte džungli na brontosaurovi.
Na hře je hezké, že všechny tyto výdobytky je vlastně docela obtížné vydobýt. Příšer je na ostrově mnoho, některé z nich jsou jedovaté, jiné mají tendenci rychle utíkat, jindy prostě nemáte dostatečnou palebnou sílu. A protože nosnost pračlověka není největší, začnete si budovat sklad zásob... což láká nejen divou zvěř, ale také ostatní hráče z nepřátelských klanů (pokud náhodou nehrajete na serveru sami se sebou). Takže přichází ke slovu crafting - dřevěné prkna ovázané liánami, později i kovové hřeby, časem i obří kamenné a železné konstrukce...
Velikost ostrova není závratná, ale v rámci umělecké zkratky se autorům podařilo do hry nacpat ledové pláně, lávové pláně, džungli, moře (s možností potápění se na kosatce a těžení ropy), skaliska, zkrátka takový výběr všechno možného, abyste se mohli vydat pokaždé jiným směrem a pokaždé zažít něco jiného. Kamarád se po stovce hodin spolupráce čtyř lidí chlubil mohutnou základnou, opatřenou jedovatými ostny, proletoval se na svém ochočeném pterodaktylu a z výšky mi ukazoval území, na kterém několik hodin "ochočovali" diplodocuse.
Vedle toho ale zvířena žije svým vlastním životem, takže jsem z dálky viděl námluvy krokodýlů, souboj na život a na smrt mezi leguány a mrchožravce obírající kosti svých bližních. Hráčova postava může tyto události využívat ve svůj prospěch samozřejmě a věřím, že první setkání s živočichy muselo stát hodně hnědých trenek, protože obtížnost hry je stručně řečeno nekompromisní. Nejen, že vydržíme zhruba tak jedno škrábnutí od průměrně velkého tvora, ale také máme k dispozici spousty stavů vyčerpání, hladovění, žíznění či přehřátí a podchlazení. Zkrátka - radost pohledět!
Samotného mne překvapuje, že takto úzce vymezená hra má tak velkou fandovskou základnu, ale na druhou stranu je fakt, že z hlediska inovace jde o celkem bezpečnou hru v mezích zákona a sází se zejména na neokoukané prostředí, protože nalijme si čistého vína - kolik her z pravěku znáte? A v kolika hrách z pravěku se můžete vypracovat až k automatickým zbraním? Dosud to bylo doménou Civilizace, nyní to máme k dispozici ve formě first person střílečky. Ark je určitě unikátní titul, i když mne svým stylem zábavnosti spíše míjí.
I když je svět pravěku značně stylizovaný a nereálně designovaný, a i když celá zápletka až nápadně připomíná námět Dobrodružství Malého Boha, hra má pod sluncem své místo a vám mohu doporučit se titulem zabývat hlouběji, pokud je explorační kooperativní survival simulátor v neotřelém prostředí vaším šálkem čaje.
Žádné komentáře:
Okomentovat