7. 7. 2015
Nidhogg
Jenom krátce, telegraficky - Nidhogg je vynikající hra, která se atmosférou odkazuje na osmbitové tituly z preNES doby (graficky skutečně připomíná nejvíce Atari 2600, něčím mi dokonce evokovala slavnou hru H.E.R.O.), hratelností je ale více odkazem na Wiz'n'Liz; na téže platformě (Playstation 4) se mi z podobného důvodu líbila třeba hra Towerfall. Je rychlá, akční, s jednoduchým ovládáním a hlavně je ďábelsky chytlavá. V zásadě se dva hráči staví proti sobě, aby si propíchli vzájemně mečem hlavu a ukořistili tak vlajku (ta ve hře fakticky vzato nefiguruje) a tu odnést k sobě do domečku. Mapa hry je složena z několika horizontálních obrazovek, celá mapa je pak v podstatě symetrická. Začíná se odprostřed a kdo doběhne s vlajkou do svého domečku, jako první, toho sežere obří had.
Jedná se o parádní jednohubku, ideální předkrm degustačního menu. Za pět minut vám přejde ovládání do krve (krom skákání je tady jen tlačítko útoku, které v kombinaci s joystickem představuje ideální počet variant). Můžete se kutálet po zemi (vybavil se mi Barbarian), hodit mečem a když máte holé ruce, můžete zvesela pokračovat pěstmi a kopy. To je sice proti nepříteli s mečem trochu těžší, ale o to uspokojivější, pokud vyhrajete!
Klasická hra na přetahovanou se siluetovou animací (vybavila se mi Karateka), koncept starý, jak moje galoše - ale pořád funkční. Při hraní jsem rozeznával různé mikroodkazy na další hry - je to takový chutný mix, který stojí na efektu naštvaného protivníka, který chce dát ještě jednu (poslední) odvetnou rundu. A protože jsou pravidla hry skutečně férová a dá se vysekat z téměř prohrané pozice, nemůžete se od hry odtrhnout. Čtyři úrovně jsou možná trochu málo, ale i tak - za těch pár kaček, sranda na půl večera jistá!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat