Uznávám - psát recenzi po pouhých dvaceti nahraných hodinách je prostě nesmysl. Takže to neberte jako recenzi, ale spíše jako shrnutí prvotních dojmů, kterých je ale již dost na to, abych mohl s klidným svědomím ukázat na hru a řict: "kup to". Po Shadowrun Returns a Broken Age jde o první "opravdu velkou hru", která vzešla z první vlny Kickstarteru. A dával jsem do ní všechny naděje. Oba dva díly Falloutu považuji za naprosté platinové klasiky díky humoru, propracovanosti, atmosféře a svobodě hráče v rozhodování. Původní Wasteland - i když jsem ho nahrál komicky málo - považuji za pravého děda celého žánru pro svou neuvěřitelnou detailnost a nadčasovost. Takže když si nastavíme správně laťku očekávání, měli bychom prostě chtít "druhý Wasteland", že? Něco, čím měl být Fallout 3, že? Ano.
Wasteland 2 je tím, čím měl být. Je druhým Wastelandem, přímým pokračováním. V roce 2014 by tato hra byla skutečně nerealizovatelná v klasickém mainstreamu a jsem tedy tuze rád, že Kickstarter splnil svůj účel. Pořád před sebou vidím ono první motivační video Briana Farga, ve kterém svému malému synkovi (v obleku businessmana) vysvětluje, čím byla původní hra z roku 1988 unikátní a že by moc rád udělal pokračování. Tato úžasná energie svého tvůrce se propsala do každého bajtu obsahu této hry.
Bylo mi chvílemi do pláče, když jsem četl první reakce lidí, co si stěžovali na nutnost všechno oklikat, nutnost ručně rozestavovat jednotky před začátkem bitvy nebo nutnost číst veškeré texty v malém okénku vpravo dole. "Vždyť ono kdyby tam byly lehčí souboje, kontextový kurzor myši a kompletně namluvené dialogy, mohla to být hezká hra...". NE! ŠPATNĚ, OŠKLIVÝ, ZLÝ PEJSEK! Wasteland 2 je hra o tom, že si uživáte každé kliknutí, kdy máte plnou kontrolou nad každičkou akcí... a výsledkem je téměř textová hra s grafikou nástavbou.
Skutečně - Wasteland 2 není hra, která si pomáhá textem k dokreslení situace. Je to textová hra, která si pomáhá trochou té grafiky k dokreslení situace. Jedno oko jsem měl permanentně přilepené k dolnímu pravému růžku a velice rychle jsem si uvědomil, že Wasteland 2 je především "simulací stolního RPG". Hra samotná zastupuje jakéhosi Pána Jeskyně, který má za úkol pobavit hráče. Pakliže jsou obě strany správně naladěny, výsledkem je fantastická zábava. Problém může být v tom, že hráč je naladěný jinak a počítačový software jaksi nepřeladíme. Takže pokud od hry čekáte vážnou filozofickou simulaci s vyměšováním, jste na špatné adrese.
Pokud ale hledáte dobrou hru, tak jste nemohli být na lepší.
Zaminované kravské výkaly. Ejakulace olova z brokovnice. Ejakulace krve z těla po zásahu ejakulací olova z brokovnice. Opravdu hodně zmutované masožravé kytky. A těch slovních hříček v popisech předmětů, případně hlášky většiny postav - dostali mne do kolen: "There is no can't in cannibal". Politicky nekorektní, nevyvážený, chvílemi příliš ujetý. Parádní.
Wasteland 2 je přesně ten typ hry, který mi chybí. Hra, která mi dává otevřenou svobodu a nenutí mi jediné správné řešení. Respektive nepředkládá dvě tři varianty, ze kterých si mám vybrat. Nechává nás objevovat a zkoušet všechno na všechno. Můžeme si udělat skutečně různorodé postavy a hra reflektuje různé detaily. Dokonce jsem měl chuť si ručně vypsat historii postavy, stejně, jako bych to dělal v případě hraní stolní hry. Některé části hry jsou až dětsky snadné, když máte ty správné dovednosti - vedle toho jiné části hry budou zkrátka nepřístupné a basta fidli. V reálu je znovuhratelnost na slušné úrovni - minimálně se připravte na dva, možná i tři průchody celou hrou, kdy lze čekat znatelný rozdíl v průběhu.
Vedle toho má ale hra spousty menších dobrovolných voleb, které tu více a tu méně ovlivňují průběh hry. Mít více lidí v partě se zdá být dobrým nápadem kvůli přestřelkám, na druhou stranu je to krk navíc, o který se musíte starat. Totiž některé postavy mají dost silnou vlastní vůli a během bitev nedělají zrovna to, co byste jim nejraději přikázali. Takže musíte dávat pozor na jejich munici, zdravíčko a podobně, protože čert ví, jestli někde bídně nezahynou nebo třeba opustí časem partu? Co my víme.
Takže to loadnete? Kdepak. Loadování se zde sice částečně stává herním mechanismem (opakování celých bitek či dlouhých pasáží je samo o sobě trestem), ale následky našich rozhodnutí vyplynou mnohdy až mnohem později - příliš pozdě na to, abyste se dobrovolně rozhodli vzdát se několika hodin hry. Místo toho vám v hlavě začne hlodat červík a pokud jste jako já a máte hru uloženou v několika slotech, strávíte možná i trochu toho času experimentováním. Tento element by měl být povinný snad v každé hře, takhle nějak se to má dělat.
Wasteland 2 není v žádném případě perfektní nebo bezchybná hra. Ať už jde o bugy, vysloveně nepovedené skriptování nebo o náhodné kombinace více elementů - hra občas padá, některé úkoly nejde pořádně ani splnit, některé dialogy jsou jakoby useklé v půlce - hra by se dala odsoudit už jenom proto, že na Steamu jsou i hry jako Divinity Original Sin, což je mnohonásobně profesionálnější produkt. Jenže - tak se to se hrou má. Udělal ji váš kamarád od vedle, který naposledy pořádně programoval pro osmibity a posledních deset let strávil tím, že by jako děsně chtěl udělat pokračování Wasteland, ale že mu to u Interplay znova těžko vyjde, když už mnoho let neexistuje.
A náhle spása - Kickstarter! Pár bezesných let a hle - tohle je jeho dílko. Je amatérské, ale je svým způsobem dokonalé. Ty chyby k tomu patří. Nejde ani tak o to, že mnoho chyb lze opravit později - k Wasteland 2 nelze přistupovat, jako k normální hře. Považuji za obrovský úspěch, že jsme se dočkali skutečně toho, co nám bylo slíbeno. Je to přesně taková ta hra, kde concept arty a jiné artworky během nahrávacích obrazovek, podporují vaši fantazii a těšíte se na to, až ve hře skutečně potkáte in-game verzi téhož škorpióna, až dojde k westernové přestřelce v ulici zalité radioaktivním sluncem, až potkáte ty větrem ošlehané rangery... jasně, grafika je jednoduchá (vlastně jsem si vybavil v angličtině nikdy nevydaný The Fall: Last Days of Gaia z roku 2004... proč to sakra nepřeložili?) A za to všechno dávám palec nahoru. A ještě bod navrch pro ty, co původní hru hráli - ta návaznost je i po těch letech dobře čitelná. Jděte do toho!
Žádné komentáře:
Okomentovat