Metal Gear Solid: Snake Eater 3D

Když jsem poprvé viděl ukázku Naked Sample v rámci E3 2012, bral jsem jako samozřejmost, že Nintendo vydá Metal Gear Solid 3 pro svou novou konzoli 3DS. To jsem ještě nevěděl, že Kojima vydal tuto ukázku čistě jen jako demonstraci. Faktem je, že tato série takřka neodmyslitelně patří k značce Playstation. Přestože série samotná není Nintendu cizí (remake Metal Gear pro NES nebyl moc kvalitní a neoficiální Snake's Revenge rovněž ne - přesto Twin Snakes pod taktovkou Silicon Knights patří do zlatého fondu GameCube), bylo oficiální oznámení svým způsobem překvapivé. A vidíte - neutekly ani dva roky a už jsem na konci tohoto 3D remaku. A dopadlo to skvěle, přímo na jedničku! Možná ne s hvězdičkou, ale pokud nehledíte na původ, tak Metal Gear 3D se řadí do špičky her pro 3DS, což jen podtrhuje historický význam hry jako takové.



Konverze Subsistence se povedla takřka dokonale. Pátravější oko samozřejmě zpozoruje určité rozdíly proti Playstation 2 verzi, jako třeba dokreslující se objekty, ale tyto drobné nedostatky nejsou v praxi vůbec viditelné. Ve srovnání například s Resident Evil: Revelations nevypadá Metal Gear 3D zdaleka tak pokročile a vymazleně, k čemuž existují nejméně dva důvody. Za prvé obsahuje Metal Gear větší scenerie (zejména v animacích mezi misemi) a za druhé samotná Playstation 2 verze vypadá lépe, než drtivá většina her tehdejší generace (a nebojím se říci, že HD verze vypadá lépe, než mnohá hra současné generace). To vše je samozřejmě navíc trojrozměrné, čili počítané dvakrát. Berte tedy tento odstavec jako obrovskou poklonu programátorskému umění Kojima Studios. Udělat prakticky identickou vypadající hru ve 3D pro 3DS je majstrštyk.

Jelikož obsah hry se téměř neliší od originálu, zbývá se podívat na zoubek rozdílům. V prvé řadě je to ovládání. Z mně neznámého důvodu se hra nedá ovládat s tradiční kamerou, takže se musíme přizpůsobit tradičnímu third person režimu. Oproti Resident Evil: Revelations ale nešlo herní schéma nijak upravit, čili je tady otázka, jak nahradit chybějící pravý analog. Variant nebylo mnoho. Touchscreen by byla odpověď, ale pak by chyběly prsty na tlačítka. Dokupovat Circlepad považuji pořád za zlo. Takže možnost poslední - ovládat kameru čtveřicí tlačítek ABXY. A to bez možnosti si je přehodit na chůzi. To je myslím prakticky jediná pochybnost, kterou u této hry mám. Nebylo vyhnutí, tomu rozumím, ale více možností alternativních ovládacích schémat bych uvítal. Hra se přitom neovládá vysloveně špatně, po pár hodinách si zvyknete. Je tady ale ono "ale".

Ve skutečnosti je ovládací schéma naprosto v pohodě, pokud "hrajete pořádně". Vypozoroval jsem, že při hraní bez zabíjení a alarmu vůbec nevadí, že kameru ovládáte digitálními tlačítky. Prostě nepotřebujete švenkovat kamerou tak často, tak zuřivě a tak přesně. Naopak ale při samotném střílení, zejména ve stresující situaci s patnácti vojáky v zádech, je použití tohoto ovládání poněkud... slušně řečeno komplikovanější, než by mělo být. Metal Gear je obecně herní sérií, kterou je možné hrát Rambo stylem, ale její jádro tkví v něčem jiném. Nováček v oboru tak snadno narazí na situace, které nejde vyřešit jinak, než použitím hrubé síly. A tehdy začne toto ovládání haprovat. Je to jediná vada na kráse. Svým způsobem to ale může být i přednost - donutí vás to hrát "pořádně".

Ovládací prvky na dotykovém displayi jsou pak zkratkami ke krmení hrdiny, jeho léčení, komunikace vysílačkou, mapa a maskování. Novinka ve formě fotografování vlastní textury našich maskáčů je naprosto minoritní z hlediska herního přínosu, ale během hry jsem ji jednou bravurně využil a když už nic jiného, pousmál jsem se. Podobně tak implementace gyroskopu - je to decentní, použijete to jen párkrát za celou hru, ničemu to neškodí, přidává jen málo. Ale to není výtka - hra je sama o sobě dokonalá a lépe to udělat nešlo.

Přidaná hodnota hry je pak také v nově namluvených rozhovorech po vysílačce, které respektují 3DS v místech, kde je vysvětlováno ovládání hry a některé pokročilejší funkce. Rovněž se mi zdálo, že při rozhovorech přibylo pár témat - nejsem si třeba z hlavy jistý, zda-li Paramedic zmiňuje trojrozměrné filmy a interaktivní filmy v původní verzi. Ať už to na Playstation 2 bylo nebo ne, zasazení těchto dialogů na 3DS vytváří novou úroveň zábavy. Podobně tak hledání Yoshiho místo původních žab.

Poslední remake, který jsem si na 3DS koupil je tedy definitivní verze jedné z mých nejoblíbenějších her vůbec. Někdo by mohl namítnout, že jsem fanatik na tuto sérii a že si koupím všechno, na co si Kojima jen prdnul. To sice je pravda, ale pravdou taky je, že Snake Eater se překvapivě dobře hodí na formát přenosné konzole. V jistém smyslu tak vynikne hra jinak, než originál, jakoby lépe. Koncept malých uzavřených map a možnost hru kdykolit přerušit a vrátit se k ní instantně otevřením 3DS na pár minut v metru - není to tak teatrální zážitek, ale hratelnosti to přidává. Kapesní Naked Snake tak s námi víc žije. Až si říkám, že by další Metal Gear pouze pro 3DS mohl využívat funkcí přístroje ještě lépe, komunitněji (ale k tomu až v Peace Walkerovi). Zkrátka - konverze super, další hry by mohly jít ještě dál!

Momentálně se nacházím před koncem hry, Volgin se na mně směje a já si říkám - za tu tisícovku tato hra pořád stojí, přestože od jejího vydání uplynulo už neuvěřitelných osm let. Metal Gear Solid 3 nezestárl. Proto moje hodnocení osciluje mezi devítkou a desítkou podle toho, jak moc si zvyknete na ovládací schéma. Není co řešit, kvůli této hře si konzoli klidně pořiďtě a nebudete litovat. Dost bylo remaků, ale tenhle vážně stojí za to. Ruku na srdce - kdy jste si tuto hru naposledy zahráli? A kdy bude lepší příležitost v budoucnu?